V zajatí démonov

raději sice dávám přednost subtilnějšímu strašení, dovedu si ale užít i tu kapkou rodinného sentimentu říznutou, nevkusně nadnesenou duchařinu, jakou se ukázal být The Conjuring. od režiséra Jamese Wana jsem po Insidious čekal alespoň několik "infarktových momentů", důsledněji promyšlenou mytologii i daleko hutnější atmosféru, kterou by v tomto případě podpořilo sevřenější vyprávění a snaha po citlivém ozvláštnění myriády motivů popůjčovaných z osvědčených klasik žánru. nicméně jak známo, hrůzu ve filmu i ve skutečnosti vzbuzují především intenzívní smyslové vjemy a struktura vyprávění se tak přirozeně jeví druhořadá ve srovnání s kamerou a hudbou a zvukem, přičemž právě v těchto oblastech se nacházejí největší přednosti The Conjuring. obvyklé budování napětí v průběhu celého filmu ustoupilo fragmentaci do dílčích scén s vlastní gradací napětí, z nichž každá nabírá na intenzitě ve srovnání s předcházející a dochází tak méně plynulému, zato však lépe rytmizovanému vývoji až k výživnému finále. film se ovšem může touto optikou jevit i jen jako chatrným scénářem nepřesvědčivě přemostěný sled scén usilujících pouze o bezprostřední citový efekt a v důsledku toho i jako bezvýrazný celek nezanechávající nijaký hlubší dojem. (02.08.2013)

Desať hodín večer, tma, deka, chipsy a horrorové očakávanie roka môže začať. Wan nesklamal a predviedol ďalší film ako vystrihnutý z učebnice strašenia a hrôzy. Bez dychu som odsledoval poctivú old-school ducharinu, ktorá je akousi poctou pre kulty tohto žánru, vyberá z nich to najlepšie a robí z nich horror (minimálne) desaťročia. Nemusia pretiecť hektolitre krvi, aby film dokázal intenzívne postaviť všetky chlpy na tele. Stačí perfektne vygradovaná atmosféra, pár dobrých nápadov, fungujúci príbeh a spodné prádlo môže ísť do prania. Film, po ktorom budete mať obhryzené všetky nechty, mrazenie v chrbte od prvej klapky po poslednú. Dúfam, že vyhlásenie o konci filmových príspevkov do horrorového žánru Wan ešte prehodnotí a vráti sa s nejakou podobnou chuťovkou. 100%. (22.10.2013)

Na tento film jsem se opravdu těšil. Pamatuju si, že měl vyjít už v únoru roku 2013, jenže testovací projekce měl tento snímek tak skvělé (pokud si dobře vzpomínám, tak prakticky jedny z nejlepších v dějinách té produkční společnosti, která tento film vyrobila) že i přes eRkový rating, který byl udán z důvodu, že je film příliš strašidelný, ho posunuli na léto, aby producenti shrábli více peněz. Ukázalo se, že to byl opravdu chytrý tah. Na rozpočet 20 miliónů dolarů film celosvětově vydělal přes 316 miliónů (podrobnější info zde) a povedlo se mu vystrašit mnoho lidí. Včetně mě. I když… neříkám, že The Conjuring není strašidelný či skvěle natočený hororový snímek, protože bych lhal. Nicméně v konkurenci dalších Wanových hororů (Saw, Insidious, Insidious: Chapter 2) mi tento přišel "nejslabší". Možná to bylo tím, že jsem se na to díval se spolubydlícíma, se kterýma jsme si chystali masky na Halloween, nicméně ode mě "jen" za 80 %. P. S. A možná to bude i tím, že nejlepší lekačky dali do trailerů. Bohužel, horor je hodně specifický žánr, a když to nejlepší narvete do dvou a půl minut, tak to pak jsou někteří lidé naštvaní. Třeba já… (04.12.2013)

Že se budeme bát jsme všichni věděli. James Wan natočil podobnou pecku jako Insidious, takže kdo má rád strach, určitě by neměl otálet s návštěvou kina a vyrazit. K naprosté dokonalosti opět chybí jen pověstný kousíček. Místy se mě zdálo jakoby nás pan režisér v určitých momentech trošku šetřil, protože několikrát hodně citlivě strašidelnou scénu utnul. Spíše se zaměřil na postupně budovanou atmosféru což se mu povedlo na jedničku. Závěrečné vymítání je snad první, které se mě kdy líbilo. (29.07.2013)

Wan je pán. Ten film má úplne štandardnú zápletku (ťažko ale niečo vyčítať, minimálne do polovice je film naozaj inšpirovaný skutočným prípadom domu rodiny Perronovcov) a scenár je chabý aj napriek zbytočným pokusom košatiť dej o osudy manželov Warrenovcov a ich dieťaťa. Lenže je to znovu tak fantasticky zrežírované, má to takú hustú atmosféru, fungujúce ľakačky (som skúsený hororový divák, ale mykol som sa snáď na každej!) a výživne gradované finále, že to človek musí radiť medzi žánrovú špičku. Navyše to dobovým zasadením a celkovým poňatím veľmi pripomína mainstreamové hororové klasiky zo 70. rokov. S tým rozdielom, že keby niekto vtedy strašil divákov takto agresívne, odvážali by ich z kín záchranky. (07.10.2013)