V zajatí démonov

Má to svoje momenty. Vešanie opratého oblečenia na šnúry ešte možno nikdy nebolo také nepríjemné. Atmosféra temná, výprava ešte temnejšia. Farmiga a hlavne Patrick Wilson fajn. Scenár je jedno strašne veľké klišé a koniec je už len akýmsi útrpným dokončením príbehu, ktorý sme už veľakrát počuli. Klišé, klišé, klišé a priemerné postavy. Ale ako vravím, atmosféra kvalitná a réžia dostatočne sebavedomá na to, aby to diváka bavilo. Potešili ma rôzne drobnosti (napr. párik paranormálnych vyšetrovateľov prvý raz navštívi údajne prekliaty dom a až potom sa žena mužovi zdôverí, že sa počas zdanlivo nezaujímavej prehliadky stala svedkom viacerých nadprirodzených úkazov, ktoré videla len ona a nie on, ani divák). (01.02.2017)

U mňa sú to dosť slabé 4 hviezdy (dal by som tomu okolo 70%), obvykle sú tu horory poriadne podceňované, v tomto prípade mi však hodnotenia prídu kúsok prestrelené. Je to klišé ako hrom, čo my však nevadilo, lebo čo už sa dá vymyslieť na tému prekliateho domčeka, že. Neprekážalo mi ani to, že Wan využíva stále rovnaké metódy strašenia, pretože sa výborne dokáže pohrať s atmosférou, a mňa tie jeho voskové ksichty škaredých duchov či odporné bábiky stále berú, vlastne kým to funguje, meniť to netreba. Vo väčšine prípadov predchádzajúcich duchárin však režisér využil aspoň nejaký prekvapivý zvrat, prípadne šokujúci záver. Tohto som sa však nedočkal. Ale OK, ani to nie je to, čo mi vadilo najviac. Lenže prvú hodinu sa tam dokopy nič nedialo (s výnimkou jednej desivej scény). Ku koncu to samozrejme zhustlo a exorcizmus už bol bezchybný, no mne to prišlo trochu málo - celkovo som sa totiž zľakol možno raz, max. dvakrát, a aj duchov ukazovali iba sporadicky. Samozrejme, v porovnaní s ostatnými horormi a dennodenne vychádzajúcimi shitmi je to nadpriemer (keby som dal len 3*, bol by som nespravodlivý a asi by som nezaspal), ale v porovnaní s peckami ako Insidious či nedocenený Dead Silence je to pre mňa sklamanie - tie sú totiž podľa mňa o jednu až dve triedy vyššie. (04.08.2013)

"Pozrite, ako vás dostanem aj so stokrát videným!", povedal si talentovaný James Wan. Parádna filmárčina, hlavne tie dlhé úvodné zábery. Poctivá atmosféra 70. rokov, ktorá strašidelným domom svedčí najviac. Kvalitní herci, hrátky so zvukom. Áčková žánrovka, na ktorú môžu byť Warneri pyšní. Ale záver mohol ponúknuť viac. Prvý REC holt nasadil latku finálneho vygradovania sakra vysoko. (16.09.2013)

,,JE TO NĚCO, CO NIKDY NEKRÁČELO PO ZEMI V LIDSKÉ PODOBĚ. NĚCO DÉMONICKÉHO..…“ /// Démonologové Warennovi v případu, kterej byl až doteď drženej pod pokličkou a barák, do kterýho nechtěl vlízt ani pes. Kurevská porce strašení (minimálně jednou jsem se lek, až mi změk!) a vůbec za to nemohli ty hodiny, který se zastavovali v 03:07. Sledovat Warennovi v akci jistě bude bavit všechny paranormální fandy. A jestli jsou stejní strašpytlové jako já (a můj syn), tak budou s mírou strašidelnosti a s citem pro děs naprosto spokojeni. Stejně jako v V moci ďábla. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen ty podle skutečnosti. 2.) Jmenuji se … Bathsheba! 3.) Furt se mě nějaká svině ptá, jestli mně chyběla. 4.) Thx za titule ,,-OverLord-“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** (14.10.2013)

3:15 zemřeš v Amityville, 3:07 zemřeš tady - to aby si člověk v podobně nesnášenlivých domech natočil na tři budíka a šel si lehnout za psem do boudy.. Je pravdou, že Wan nepřišel s ničím novým, ale to, co důvěrně známe, dovedl k dokonalosti. Haunted House hororů s rezidencí, co vrže, skřípe, bouchá dveřmi a z nájemníků děla vynervované trosky jsem viděl tucty, stejně tak vymítacích filmů s posedlou snahou zabít své nejbližší, kroucením hlavy ve stylu puštíka a nadáváním Ježíškovi, jenže ten hrůzu přinášející Malajec umí pomocí zvuků, timingu scén, kamery i oldschoolové patiny navodit atmosféru, při které vám běhá mráz po zádech olympijské časy a to je jak známo efekt, při kterém divák sám sebe neobelže.. Apropo, absolutně jsem nečekal, že u mě The Conjuring vyvolá Pavlovův reflex - od nynějška totiž dvojí tlesknutí podněcuje reakci v podobě nutné výměny zablácených spodků! To znamená už žádné latinsko-americké tance s tleskáním nad hlavou, šatní moly zabíjet na první dobrou a hlavně, vyhnout se návštěvě divadla, neboť závěrečný aplaus by mohl vyvolat něco vskutku nechutného.. (03.10.2013)