V zajatí démonov

Obrovský odlehlý barák, vrzající dveře, hrací skříňka, zastavující se hodiny, záhadný sklep, zvonkohra, krvavá historie, pět dcer a jeden manželský pár. Realitní makléři brzy nebudou mít co žrát. Duchařina vycházející ze skutečných případů jednoho neortodoxního manželského páru, která umí struny napnout skutečně famózně. James Wan vždycky dokázal i z mizerného námětu vymačkat maximum, navíc rád zvedá prostředníček, šponuje atmosféru nepříjemnými záběry, pomáhá mu k tomu skvělé řemeslo a kašle na rating. Navíc škála nadpřirozených jevů díky němu málokdy přesáhne rozumnou mez. O krapet lepší než jeho Insidious, proto ty čtyři hvězdy (tři by byly v rámci žánru skutečně nespravedlivé). (21.09.2013)

MÍRNĚ SPOILUJÍCÍ KOMENTÁŘ. Při sčítání mrtvých jsem došel jen k jednomu psovi, ale i přesto to bylo děsivé a nervydrásající. Trochu to postrádalo logiku (duch chtěl vyhnat lidi ze svého pozemku, ale na druhou stranu se jich prý držel jak klíště - divné), ale jinak mohu říct, že se to vážně povedlo. Žádný patos, přehnanosti, takové uvěřitelné, přistoupíte-li na tu hru. Sakra, nikdy bych si nepomyslel, že ještě v nějakém současném filmu uspěje ten profláknutý trik s vrzajícími dveřmi. Uf, kupodivu to platí stále a bylo to velmi nepříjemné. V tomto filmu vůbec funguje několik mnoho způsobů, jak strašit. Skoro bych se nebál říct, že tvůrci použili snad všechny. Dokonce i ptáci byli. Splácanina, ale mrazivá. Brrr, ještě teď furt vidím tu Blátotlačku, nebo jak se ta baba jmenovala, jak zírá ze tmy na ty děti. No fuj. Pět hvězd bez mrknutí oka. Ještě stále je mám suché. (24.05.2014)

Mnohem, mnohem víc než prachobyčejná duchařina. Opravdový "strach" dnes zažívám už jen u Wanových filmů (veškeré lekačky mě dávno nechávají chladným), toť silný argument. Čtyři hvězdy nakonec proto, že Insidous měl mnohem lepší zakončení, a také z toho důvodu, že mi to s nabobtnávající stopáží přišlo... ehm... čím dál více (až neúnosně!) přitažené za vlasy. Ale ta atmosféra... TA ATMOSFÉRA!! Ohromný dík patří čtenářům MovieZone, kteří do posledního (narvaný Světozor) vědí, jak se chovat v kině. Takhle hrobové ticho jsem nezažil. (23.07.2013)

Všetci píšu o recyklátoch, jedna novinka tu je - tento horor je bez mŕtvoly. Jasné, ozveny minulosti sú všade v podobe desivých bubákov. Pripomínajú desivé, zlé a kruté udalosti, nechávajúce prítomné odtlačky v podobe nočných môr, nespavosti, vŕzgajúcich dverí a náhodných úderov. Komu by z tohto nepreplo? Koho by neposadol z toho všetkého des v kombinácii so starosťou o potomkov? A: zaberie terapia Bibliou? Či áno či nie, poučenie znie nasledovne: nechajte radšej pokrstiť seba i svoje deti a vyzdobte si príbytok krížikmi a inými devocionáliami. Predovšetkým ale nezabúdajte na dni plné nevýslovného rodinného šťastia a pohody. Zosilnená verzia strašidelného tajomna zo zaprášených vecí, polo zhnitých drevených podláh, neznámych novoobjavených priestorov a starobylých almár v kombinácii s blízkosťou strnulo nehybnej hladiny močaristého jazera a ponuro pôsobiaceho kmeňa starodávneho stromu. Všetko čo má správny adrenalínový film obsahovať je použité vkusne. Napätie sa dá krájať, svetlo, aj keď sa rozsvieti, nezaženie nikdy prevládajúce temné ladenie. Zručne je tiež vyvážený pomer napätia a odľahčenejších scén. Dalo by sa povedať: ideálny rodinný katolícky horor. (21.03.2014)

Ničím nepřekvapující duchařina od Jamese Wana. Mám pocit, že se Wan nechtěl vydat oblíbenou cestou remaků jednotlivých více či méně klasických děl, ale rozhodl se pro současné publikum převést do aktualizované formy nejznámější žánrové postupy a klišé. Rozhodně nelze upřít, že tento přístup k žánru je sympatičtější, nicméně jeho snímkům zoufale chybí cokoliv neočekávaného. Naprosto souhlasím s tvrzením TheRavena, že snímek vypadá, jako by byl natočen podle standardizovaného manuálu. Druhým kamenem úrazu je pak výrazné zeslabení atmosféry filmu hned poté, co děj postoupí a tvůrci ukáží něco víc než stíny a vrzající dveře. Což je tradiční neduh vyskytující se u těchto žánrových prefabrikátů (z poslední doby třeba populární Sinister, který měl alespoň po všem tom vysvětlování, uklidňování a piánku v pozadí znepokojivý konec). A třetím hřebíčkem do rakve je pak samotné finále, ve kterém se motá až příliš postav, ale nedochází k žádné gradaci. Ono vůbec to dělení příběhu na roviny okolo Perronových a okolo Warrenových spíše narušuje, než stmeluje. Malou třešničkou na dortu je pak český text distributora, který tak trošku zní jako omluva divákům, aneb Amityville nebyl první, takže sorry, ale měli byste znát i tohle. (15.09.2013)