Miestnosť samovrahov

Těch prvních několik desítek minut má Komasa výtečně pod svou kontrolou. Nepřichází s novými tématy, ani přístupem, ale daří se mu jen pomocí náznaků vykreslovat duševní zmatek odehrávající se v mysli mladého Dominika. Postupně začíná být zcela jasné, jak tahle krátká část vyústí a čekání na daný okamžik je z diváckého hlediska až tělesně nepříjemné. Zde je nutno uznat, že Komasa nikoho nešetří, a k dějovému zlomu si vybírá značně nepříjemnou událost. Následující děj se překvapivě nevěnuje šikaně, ani jejím následkům, ale pomalému se vyrovnávání s následky a zejména strachem z toho „jak mě teď budou vnímat ostatní“. Až sem je i díky přesvědčivému Gierszałovi vše uvěřitelné a divácky vděčné. V událostech budoucích není ale příliš zřejmé, komu se Komasa snaží zasadit smrtící ránu a už vůbec ne, proč k tomu využívá tak vyhrocené a z reality vytržené výrazové prostředky. Zbytečně tím přechází od citlivosti k vyprázdněnosti a znemožňuje divákovi s kýmkoliv soucítit, ba dokonce se do vyprávění ponořit. (04.03.2015)

Poctivá teenagerská emo depka, tentokráte v polském balení. Jakub Gierszal v hlavní roli Dominika předvádí výkon "par excellence", hodný všech cen, jaké lze jen na fesťácích získat. Bolestně krutý scénář a spousta silných a mrazivých scén. Do toho se ještě přidává úžasná hudební stránka, v čele s písní "Nothing To Lose" od skupiny Billy Talent. Sala samobójców mimo jiné ukazuje tu tenkou hranici, kdy se z "nevinné" mládežnické zábavy pod vlivem alkoholu může stát krutý žert, který bude mít devastující účinky na jednotlivce. Jak málo stačí, aby se z jednoho pobavení, ještě spolu s neočekávaným průběhem následujících událostí, stalo peklo, které dovede hlavního hrdinu na okraj. "Uzavřený svět. Otevřené rány.", "Mými kamarádkami jsou žiletky.", "Máš trpět, jak jsi ještě nikdy netrpěla. Máš křičet bolestí.", "Bolest už mě neuspokojuje. Už neočišťuje. Už jsem si na bolest navykla. Překročila jsem hranice. Musíme jít dále, to je rozhodující chvíle..." (14.02.2014)

Nemám tušení jestli to mělo působit kontroverzně, realisticky, moderně a cool, nebo jestli to mělo být šokující odhalení. Na psychologický film je to moc prázdné, na kontroverzní počin moc málo originální a na film o dnešních teenagerech a jejich problémech moc umělé a svým způsobem ploché. Čisté elegantní "high luxury" prostředí, šedý filtr na kameře, kontrasty černé a bílé téměř všude a dobře vyhlížející herci tomu dávají prazvláštní atmosféru, nebudu popírat že po vizuální stránce a nakonec celé audiovizuální stránce tomu nemám co vytknout. Úvodní scéna v divadle byla podle mě jedna z vůbec nejpovedenějších a o to víc mě zklamalo, že se z toho nestalo nic kloudného. Ze začátku jsem byla hodně nadšená a hodně zvědavá, ale po celkem krátké době (na to že film trvá skoro dvě hodiny) se děj zpomaluje a postupně dalo by se říci téměř zastavuje. Divák se poté začíná ocitat v jakési animované hektické ale prázdné show prolínané mnohými "psycho- klišé" výjevy. Nebudu vše házet do jednoho pytle a řeknu, že tam několik světlých momentů bylo, ale ne zas tolik, aby mě to udrželo od nudy. Co se týče konce samotného, nebyl tak špatný jako 15 minut které mu předcházely, to je asi tak vše co bych o tom mohla říct. Abych to nějak shrnula- koukalo se na to hezky, ale ten obsah byl převážně bídný, což je škoda protože námět by měl obrovský potenciál a s tímhle audiovizuálním zpracováním to mohla být opravdu pecka,,,ale tak co se dá dělat. (18.04.2014)

Kvalitně natočený a zajímavě sestříhaný film, který střídal živé (reálné) scény s těmi virtuálními. To dodávalo filmu na dosti dobré depresivní atmosféře. Zároveň je zde pěkně vylíčen negativní vliv virtuálního světa na člověka, který se stane pomocí virtuální reality středem (negativního) zájmu. Facebook je zlo! Vskutku dosti depresivní snímek, který mi ovšem svým příběhem odpověděl na spousty otázek. Zároveň jsem se po shlédnutí tohodle kousku částečně vžil do kůže emařů a porozuměl jsem tomu, co prožívají a co k tomu v určitých případech předchází a následuje. (25.06.2013)

Odcudziť sa spoločnosti nie je vôbec také ťažké ako by sa mohlo niekomu zdať. Prečo sa radšej neskryť niekam, kde vás nikto nesúdi. Neviete či ste sa vybrali dobrou cestou, ale nevadí vám to. Našli ste niekoho, kto vás chápe a to stačí. Veď čo je to vlastne tá realita. Z filmu som mala protichodné pocity. Niekedy by som bola radšej oceánom, lenže potom si uvedomím ...it´s not truth that you have nothing to lose. Niektoré filmy sú svojim obsahom tak silné, že ma ani nenapadne zamýšľať sa nad ostatnými aspektami. Strih? Kamera? Neviem a nechcem vedieť o prípadných nedokonalostiach či chybách. (15.11.2012)