Michael

zajímavý snímek nejen svým provedením, ale především svým realistickým vhledem do běžného života pedofila. Postupně v krátkých útržcích a hlavně bez žádných vnucovaných emocí se pomalu seznamujeme s Michalem a jeho malým "přítelem". Výsledná forma dovoluje si udělat vlastní názor o povaze a pohnutkách hlavní postavy, kterou nepředstavuje jen z těch horších stránek. Drsné a poučné a na 4* to určitě má. [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (21.08.2012)

Film Michael byl propagován jako "debut od castingového režiséra Michaela Hanekeho", což mi přijde přibližně stejně k věci jako říct, že tenhle chleba pekl Vláčilův barber. Jakoby nestačilo o čem to je. Michael (IMO) neobsahuje žádnou humornou scénu (naopak obsahuje jednu scénu vyloženě hororovou, kterou je Wolfgangův vánoční dárek svému únosci), ale přitom po jeho dokoukání máte pocit zvláštní škodolibé laškovitosti. Jasně, ten závěrečný střih a hudba k titulkům na tom mají velký podíl, ale spíš si říkám, zdali, i se vší citlivostí vůči oběti, natočit klinický záznam toho, jak pedofilní únosce vězní a zneužívá malého chlapce ve sklepě, přičemž v reálném světě musí přepínat do módu bezúhonného nezajímavého občana, není prostě přirozeně komediální koncept. Sorry, to je asi chyba ve mně co? Tak jako tak mě s každým rakouským filmem nepřestává bavit jak jeho tvůrci vykreslují svoji domovinu s citlivostí staré komunistické propagandy poučující o upadajícím Západu. (30.09.2023)

Zralý, soustředěný a precizní debut castingového režiséra Jessicy Hausner a Michaela Hanekeho. Pověst, že se jedná o plagiát Hanekeho stylu je falešná. Schleinzer se svým mistrem nechal v mnohém poučit (prudký střih, chladná, analyzující kamera, televizní zpravodajství v podkresu), ale jde svou cestou. Zdaleka není tak chirugicky precizním patologem děje, nebojí se do něj ponořit, použít sarkasmus, více propojit události a nedělat jen úsečné hanekovské fragmenty náhody. Michael je strhujícím ponorem do abnormální normálonosti pedofila. Navzdory vyhrocenému tématu má uměřený a civilní tón, dokáže se vcítit a nemanipuluje. Hypnotický sled scén v závěru graduje a končí typickým střihem "do tempa" přesně ve chvíli, kdy končit má. Vedle Dresenovy Konečné uprostřed cesty jasný vrchol 46. ročníku MFF Karlovy Vary. (06.07.2011)

Filmy, ktoré dokážu vyvolať znepokojivý pocit mam pomerne rád. Jediné čo nemusím je fyzické a psychické násilie páchané na deťoch. Musím však uznať, že M. Schleinzer doviedol snímok po režisérskej stránke takmer až k dokonalosti. Perfektne vystihol psychologickú podstatu takéhoto zvráteného vzťahu, dokonca aj typovo (obyčajne ide o ľudí, o ktorých by ste si to nemysleli). Celý ten nechutný obraz dopĺňa nezvyčajne tiché, ale o to viac reálne spracovanie, kruté a smutné. Ešte teraz mi je z toho zle. 85/100 (10.09.2015)

Dobre všetci vieme o čom film bude, už keď si ho púšťame. A celý čas "vieme" a sledujeme Michaelovu každodennosť. Ale za akým účelom bol tento film natočený? Pre koho? Nesúdi, nehodnotí, nie je to dokument, tak čo je to teda? V Rakúsku (a vlastne aj inde) sa odohrali tieto svinstvá. Načo točiť o tom filmy? A keď už, tak nech sa s tým vo filme snažíme vysporiadať a riešiť to! (07.04.2013)