Výheň

Ačkoliv byl Ronald Emmerich jedním z producentů snímku, Výheň svou prezentací naší budoucnosti připomíná spíše Cestu než Den poté. A to nejen proto, že v Emmerichově filmu přichází doba ledová, kdežto Výheň, jak už název napovídá, představuje spíše rozpálené peklo; tím hlavním rozdílem je fakt, že v Fehlbaumově díle se jedná o budoucnost postapokalyptickou, která notně připomíná Hobbesův přirozený stav popsaný v Leviathanu. (Tedy systém lidského života bez existence státu, kde funguje boj všech proti všem.) Inspirace Cestou je zjevná především v pasáži, kde se jedna starší žena zmíní o dobytku (kdo viděl, pochopí), paralely se ale dají najít i s jinými filmy. I proto budou možná ti, kteří od Výhně budou čekat něco originálního a překvapivého, zklamáni. Jako relativně nízkorozpočtovému (3 miliony euro) zástupci žánru se mu ale kvůli působivé, byť pro někoho možná přesvětlené, vizuální stránce, kvůli realisticky vypadajícímu prostředí a kvůli snaze nepojmout snímek jako prostou vyvražďovačku nedá moc co vytknout. [47th Karlovy Vary International Film Festival] (03.07.2012)

Druhý film režiséra, německá produkce, velké ambice a postapokalypsa? Pro předsudečně přechytračené diváky zdánlivě nekompatibilní hodnoty, ale v konkrétním případě snímku "Hell" vše do sebe dobře zapadá. Zdejší svět je (v rámci fikce) vnitřně kauzální a tedy ne jen snůška volně poskládaných nesouvztažných, či přímo si protiřečících motivů jako v pseudo-komiksových slátaninách "The Book of Eli" či ke své smůle nedotažených titulech jako "Stake Land". Navíc nápad se světem, který se ve dne mění ve výheň utváří osobitou atmosféru i zavdává k působivé vizuální stylizaci. Na jednu stranu se lze do snímku obouvat kvůli evidentní inspiraci McCormacovou "Cestou", ale nutno ocenit důsledně naplňené odlišení vůči předobrazu. Ono odlišení spočívá v důrazu na ženskou a mateřskou stránku oproti maskulinní a otcovské. Vedle péče o dítě, přesněji řečeno mladší sestru tak do vyprávění vstupují také genderové motivy. V tomto ohledu je pak pozoruhodné, jak vyprávění prostřednictvím hrdinky ohledává maskulinitu i feminitu. Muži tak jsou vyobrazení jako pudově jednající grobiáni, v krizových situacích nepoužitelní slaboši, maminkovští mazánci bez vlastní osobnosti nebo v poslední řadě ti vzácní, kteří jsou maskulinní v tom správném a ideálním světle, tedy coby opory v případě nouze a rovnocenní partneři v ostatních okamžicích. Podobně jsou i ženy prezentované jako "dívky v nesnázích", fanaticky panovačné matky, ale také v ideální podobě jako aktivní hrdinky, které se dokáží o sebe postarat. (28.10.2012)

Němci se chtějí přiblížit Západu a přicházejí s poměrně jednoduchou, za to velmi účinnou zbraní o podobě Země sužované prudkým nárůstem globálního oteplování. Slunce pálí o sto šest (některé momenty mi připomněli Cestu, třetí Resident Evil, Šíleného Maxe, jiné zase třeba Cyborga), cena benzinu nebo vody vydá za cenu diamantů, lidé se požírají navzájem a o mladé „zdravé“ samičky je mezi přeživšími kanibaly docela slušná poptávka. Minuty běhají po plátně poměrně svižně, postapokalyptická atmosféra je také ucházející a i když se „zápletka“ točí kolem stále toho stejného, dokáže zaměstnat divácké smysly na nějaké silné tři hvězdy. Poctivá, řemeslně kvalitní filmařina!! (05.07.2012)

Prostě ne!Já se ty vole fakt toho pořádnýho postapocalyptickýho filmu nedočkám.Přes slušný hodnocení a 4* od mého bratra jsem čekal něco vyjímečného, ale opět jsem se dočkal tupé sračky plné k uzoufání tupého klišé a debilní zápletky.Parta lidí jede, něco se stane, lokace nula, parta lidí potká kanibaly, parta lidí utíká, parta lidí se pere, parta lidí utíká a konec.Tyhle laciný mrdky mi lezou krkem. Co na tom, že na Němce je to kurefsky povedený film, když je to jen ukázka dalšího zkurveného vykrádání milionkrát viděného.Nudil jsem se jako prase a i to ta k posrání trapná Cesta s Aragornem mě bavila víc.Jediný dobrý film na tohle téma je za ty roky paradoxně náboženská Kniha přežití.Nic než zklamání.15%. (27.10.2014)

Mnohonásobně lepší než provařený a k uzoufání nudný The Road, mnohem zábavnější než ještě větší nuda Stake Land a totálně přechcávající prostředím stejnou Knihu přežití. Ačkoliv tyto americké braky jsou z nepochopitelných důvodů považované za nejlepší postapokalyptické filmy současnosti, tato německá varianta na konec civilizované společnosti jim dává přes prdel téměř ve všech ohledech. Vzhledem k tomu, že jsem si ho původně ani nechtěl pustit z důvodu apatie vůči německé filmové tvorbě, mě příjemně překvapil a podal snad největší poctu žánru, kterou jsem za poslední roky viděl, a to říkám zcela vážně z pozice fanouška postapokalypsy. Realistické, dobře zahrané, nijak přehnané a kvalitně natočené. 90% (26.09.2012)