Raj: Láska

Afrika je v ohrození. Okrem nízkej priemernej dĺžky života, vojen a chorôb decimuje kontinent aj fakt, že väčšina ľudí leží po nemocniciach. Zdvíhať z lôžok ich pomáhajú zázračné veľké tety zo Západu. Poskytnú pomoc na lieky a starostlivosť nevládnym pacientom prostredníctvom platených objatí príbuzných. Tým, ktorým sa nemocničné lôžko zázrakom vyhlo. Láskyplných rečí je pri tom kopa, lásky pomenej. Kto ju úprimne hľadá, podobne ako hlavná hrdinka, onedlho sa popáli. Ostáva rezignácia alebo závislosť, spočívajúca v opakovaní zážitkov s tmavými hadicami. Černosi to berú pragmaticky, ako zdroj obživy. No ženušky hľadajúce lásku tiež nie sú úplné svätice. Na jednej strane majú výsmešný postoj k domorodcom (tí počas horúceho dňa stoja nehybne v piesku ako otroci čakajúci na pohyb pána za šnúrou, oddeľujúcou priestor privátnej a verejnej pláže), na druhej strane rozkazovačné a ponižujúce pokyny pre milostných hrách. Na druhej strane tie ženy očakávajú lásku. Za také správanie? Za také si zaslúžia bez frflania postarať sa o ďalšie zástupy ťažko chorých, vystretých na lôžkach po celej Afrike. Hakuna matata! Džambó! (16.11.2015)

Rakouské hrošice si vyjely do Keni za těžce vydřené prachy koupit trochu sexu, pardon," lásky", od místních mužů...Hlavní hrdinka Teresa je dobrým příkladem lidské nepoučitelnosti - obere ji jeden "nápadník" a ona se vzápětí nechá oblbovat dalším a dalším, doufajíc, že tentokrát najde "opravdovou lásku"... I když s přibývajícími neúspěšnými záseky získává i ona onen "obchodnický grif" - na narozeninové party a pak hlavně "nechceš lízat, tak padej" s barmanem Josephem...Lituju Teresy dceru, která se po projekci filmu dozví, co její matka skutečně dělala na dovolené, a proč ji nemohla vzít s sebou, a bude mít z ostudy kabát... (16.12.2012)

To je síla. Velmi uvěřitelné a velmi syrové. Ulrich Seidl je pro mě velký umělec. Kvalita je podobná jako u Naděje, vyloženě jí ti nepřevyšuje. Ještě se moc těším na Víru. Margarete Tiesel je skvělá a odvážná, všechny čest. Celý ten nápad je originální a nevšední, asi ne pro každého stravitelný. Podobné filmy by se měly více dostávat do českého povědomí, protože oproti americkým vymejvačkám, tohle je něco, co ve vás rozhodně vyvolá nějaké pocity. Zlost, zášť, výsměch, soucit, všechno podle povahy, ale nikoho to nemůže nechat v klidu. Více podobných kousků. (10.06.2018)

Příběh byl vyprávěný se zajímavým odstupem, trochu jakoby dokumentárním stylem. Je mi dost líto, že u této projekce nebyl režisér a neřekl pár slov. Většinou je film cesta k vyjádření nějakého názoru, ne tak tady, Ráj: láska neodsuzuje ani nelituje, nenapravuje, nedává naději, neočišťuje, neomlouvá, nekritizuje. Divák se stává opravdovým nestranným pozorovatelem. Určitě to není špatně, jen je to dráždivé, nepohodlné, člověka to nutí víc přemýšlet. Hlavní hrdinka a její přítelkyně mi byly více a více nesympatické, až k poslední půlhodině, kdy jsem si říkala, že je s odpuštěním naprosto vypatlaná. Vůbec mi nešlo s ní jakkoli soucítit, ale proč bych vlastně měla? Každý ze zůčastněných byl trochu sviňák a trochu oběť, takový začarovaný kruh. (05.07.2012)

Poměrně zajímavé téma snímané v zajímavé exotické lokaci s velice zajímavou hlavní postavou naivní, ale ve finále manipulativní ženy, která chce jen být milována. Tím tématem mě Seidl celkem zasáhl. Je zde prezentováno několik hlubokých témat, která zkoumají problémy dnešního kapitalistického světa, prohnilost turistického ruchu v afrických zemích a až náznaky čím dál fundovanějšího neokolonialismu a celou dobu rezonuje morálními dilematy na pozadí příběhu o hledání lásky a pocitu vzrušení. Režisérsky je to velice citlivé, ale pak příjde moment, kdy chcete zavřít oči a sklopit uši, protože ve vás určitá scéna dokáže opravdu vyvolat výčitky. Hádám, že u Seidla je toto normální stav a proto je to režisér ve svém slova smyslu unikátní. Při narozeninové postelové scéně jsem už mě trochu chuť přetáčet. Je to ale asi jediný film z té trilogie, na který si často vzpomenu už jen kvůli tomu příběhu. (13.02.2024)