Hranaři

Bojovat filmem proti korupci je jistě záslužný a odvážný počin. Činit tak ale tvářemi a duchem Pojišťovny štěstí? Uff. Leda by tvůrcům ani tak nešlo o popsání korupčních praktik v českém politicko-podnikatelské prostředí, ale spíš jen o tržby a vydělání co největšího balíku peněz... Proč by se jinak tak okázale surfovalo po bulvární vlně? Stejně jako v případě svým bulvárním vyzněním podobně laděných Bastardů a tématicky spřízněného Vorlova snímku Ulovit miliardáře divákovi Hranařů bude asi nejvíce scházet tvůrčí poctivost. On sice scénář Oty Klempíře, který jistě díky své praxi ve velké reklamní agentuře ví, o čem tematicky psát, není asi zase tak úplně vzdálen realitě, popsání korupčních praktik je vědomé a ono se to možná i takhle nějak děje, jenže ta zvolená forma je deprimující - točí a hraje se jen pro bulvárem vychovávaného diváka (stranou nechám fakt, že většina herců se proti bulváru veřejně vyhraňuje, účinkovat v podobně bulvárně laděných projektech ji ale zjevně nedělá problém), film se totiž dopředu tváří jako obrovská událost a senzace, slibuje skandální odhalení, ale ve skutečnosti vůbec nic neodhaluje a nic nepojmenovává, hraje se na notu konspiračních teorií (opravdu je tady v Čechách sledován každý náš krok z CIA i KGB?), napětí je většinou vytvářeno jen hudební složkou, repliky jsou vyprázdněné (to se týká jazykové roviny pásma postav) a všudypřítomná je snaha šokovat lacinými výrazovými prostředky, přehrávání patří tak nějak k věci, stejně jako čistě povrchní reklamní estetika, ostatně všimněme si marketinkového působení kolem filmu, už jen třeba filmový plakát je grafikou a grafickými prostředky na úrovni titulní strany Blesku, čiroskvoucí bulvární tisk. A zase, stejně jako u Bastardů, nezbývá než zrekapitulovat - Hranaři jsou naprosto tendenčním filmem, natáčeným především pro čtenáře Blesku a jiného bulváru. Mimochodem citát z oficiálních stránek filmu: ,,Herec Saša Rašilov (39) byl hostem na chatu Blesk.cz. Rašilova brzy uvidíme v kinech v novém filmu Hranaři, kde si zahrál hlavní roli. Jeho manželku ztvárnila herečka Kateřina Brožová. Jak jim šlo společné hraní a erotické scény ve sprše? Navíc Rašilov naznačil, jak se bude vyvíjet jeho postava v seriálu Ordinace v Růžové zahradě." Ale ano, necituji z bulváru, ale ze stránek tohoto thrilleru o korupci... (02.12.2011)

Celou dobu jsem netušila, o co vlastně jde. Všude samej kágébák, všude samé kamery a obrazovky. Prostřihy ze života zbohatlíků, a co jako? A co ostatní tajné služby, kterých u nás působí desítky, ty na tuhle spoušť koukaly stejně jako já? Hvězdičku dávám za konec, kterému jedinému jsem porozuměla. Ale ne za ty Třískovy kydy, prosím. (27.04.2014)

Nemám rád moderní české filmy (až na výjimky) a tenhle film to rozhodně nezmění. Ve filmu se nic neděje, film neodsejpá a není poznat, o co gou. Navíc je to neskutečná nuda. Dokonce ani rodičům se to nezávisle na hodnocení nelíbilo (a to jsou to zapřísáhlí patrioti, co se týče filmů). Jednu hvězdičku zachraňuje pouze plejáda těch nejlepších herců, co lze v Česku najít...10% (23.03.2013)

Spíš Travaři, no ne? Musím ale uznat, že jsem nebyl nějak zásadně znechucený, to bych tvůrcům křivdil. Jen je jejich dítko jako z jiného světa. Skepse nad fungováním celého shnilého systému (bohužel) nenechala chladnou několik spasitelů, kteří „neutěšené poměry“ v srdci Evropy musí po svém okomentovat. Opravdu nechci slyšet, co potřebuji slyšet, opravdu mě nezajímá tajemství, které pánové zaručeně odhalí. Co na tom, že si tihle chlapáci aspoň trošku rozumí s kamerou? Když se člověk oprostí od rádoby investigativního pozadí, mohl by ho těšit jakýs takýs příběh. Netěší. Začne zběsilým používáním vysvětlujících titulků (nebojte, orientaci neusnadní), pokračuje řadou dějových odboček, které se tvůrcům nedaří spojit. Smysl to nedává, provokaci necítím. Do toho se motají Rusové, kteří to vše sledují přes satelit, Honza Tříska, který vše pozoruje skrze kamery se sakra důležitým výrazem a saxofonem u huby, přehrávající a slušně zfetovaný Langmajer, vyšeptalý (asi po vzoru Batmana) Dejdar nebo o rodinné drama se pokoušející Rašilov-Cibulková-Etzler-Brožová. Na druhou stranu klobouk dolů, že se u pronášení některých vět nepomočili smíchy. Sebezapření hadr. Tak či onak musím opět připomenout, že „odpadově“ mi to nesedí.. (10.06.2012)

Tak jo, na velké plátno tahle dobře obsazená tv inscenace vážně nepatří, ale do kina jsem se (dnes můžu říct naštěstí) nedostala. Zdeněk Merta na filmy moc štěstí nemá, to mne mrzí vážně. Vzhledem k tomu, že jsem neviděla ani jeden díl Pojišťovny štěstí, nevadí mi seriálové tváře, netrpím předsudky vůči vážně dobré Kateřině Brožové. Je ale škoda, že se naši současní debutanti snaží do svých prvotin cpát všechno, co je napadne a co se naučili, prostě styl a product placement "Hranařů" je tak vychytaný, že výpověď nemá šanci. (07.04.2012)