Réžia:
Bob FosseKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Ralph BurnsHrajú:
Roy Scheider, Jessica Lange, Leland Palmer, Ann Reinking, Cliff Gorman, Ben Vereen, Michael Tolan, Max Wright, Irene Kane, Erzsebet Foldi, Keith Gordon (viac)Obsahy(1)
Vrcholné dílo Boba Fosseho, ohromující po stránce myšlenkové i choreografické, hudební a taneční, je tragikomickou autobiografií, podanou formou neobyčejného muzikálu. Film je felliniovskou vizí umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu. Hlavní postava příběhu s mrazivou presvedčivostí předpověděla režisérovu vlastní smrt. Průkopnické dílo, naznačující smysluplnou cestu za hranice konvenčnosti žánrů, je vizuálně neobyčejně přitažlivé. Závěrečná agonická pasáž je stylizovaná do velkolepého čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů a je završená symbolickou záhrobní jízdou do náruče koketního Anděla smrti.
Obsedantní Fosseho téma existenciálních ambicí talentovaného tvůrce uprostřed masové kultury se s muzikálovou formou skloubila s neobyčejnou přirozeností, čímž vznikl jakýsi nedostižný muzikálový OBČAN KANE či 8 1/2. Film získal roku 1980 Zlatou palmu v Cannes ex aeque s filmem KAGEMUŠA a v tomtéž roce získal Oscara za dekorace, kostýmy, střih a hudbu. Film byl nominován i na Oscara za režii, scénář, za herecký výkon Roye Scheidera i v kategorii "nejlepší film roku".
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (160)
Navzdory krajním nesympatiím k hlavnímu hrdinovi a k televarietním hudebně-tanečním vložkám, které samy sebe prezentují jako kdovíjaké umění, jímž nejsou ani omylem, maximálně dobře provedeným cirkusáctvím, musím uznat, že napětí mezi nimi a ústředními tématy (sebezničující umanutost, nevyhnutelné směřování k zániku, osamělost moderního člověka a v náznaku i tázání po smyslu toho všeho) má jistý dekadentní šmrnc a že u toho člověku občas zatrne existenciální závratí. 70 % ()
Kdybych měl nadevše rád souměrné údy, štíhlá těla, a jejich trhavé pohyby v hudebním rytmu, extravagantní obleky, převleky a návleky. Prostě skotačení mladých žen a mužů, byl bych z toho zřejmě na větvi. Myslím ale, že ani Everly Brothers by ze zmuzikálování své písničky v extatickém tanci smrti příliš nadšení také nebyli. A myslím, že se mýlí i Gudaulin: tenhle žánr mě, jako diváka, kterému moderní balet mnoho neříká, nedokázal dost-statečně upoutat. ()
Snad nejlepší filmový závěr, jaký jsem kdy viděla. Triumfální rozloučení režiséra se svou kariérou...a životem nenapravitelného děvkaře a workoholika poslední písní na dokonalém jevišti s jásajícím publikem......"Bye bye life, bye, bye hapiness, hello loneliness, I think he's gonna die.... I think I'm gonna die...." ()
All that Jazz je zajímavý pohled na rozpad lidské osobnosti pomocí nenásilně vložených muzikálových čísel. Roy Schneider zde hraje divadelního režiséra, který bojuje se svými démony a to je zobrazeno ve choreograficky velmi povedenými vložkami. Celkově ve mě ale tento muzikál nezanechal žádný větší dojem. Nemohl jsem se nějak sladit, ale připomínalo mi to starší kusy od Miloše Formana. ()
Muzikal, pri ktorom som zuril od zlosti na pracu rezisera Bob Fossa a neskutocne sa nudil. Roy Scheider drzi scenare pevne medzi polkami, teda pardon, to mi uslo, v rukach akurat kulisy zivota - toho bezneho, realneho sa mu rozpadaju. Dalej nechapem tych, co tvrdia, ze je to vrcholne dielo Fosseho, nejakym podozrivym sposobom udajne priekopnicke /v com., to neviem a ani som to neobjavil/, hudobne slabe, vizualne a obsahovo bieda. Prave taketo typy filmov su pravou pricinou, preco nemam az tak rad muzikaly. 50 % ()
Galéria (64)
Zaujímavosti (22)
- Ann Reinking, která hraje postavu, pro níž byla sama inspirací, se musela podrobit několika zkouškám, než byla obsazena. (džanik)
- Ve své autobiografiie "My Lucky Stars" (Moje šťastné hvězdy) Shirley MacLaine říká, že myšlenku natočit muzikál “o své smrti“ vnukla Fossemu v nemocnici, kde ležel se srdeční příhodou. (džanik)
- Jedná se o jeden z mnoha filmů, který byl zakázán Legií slušnosti. (Krissty)
Reklama