Thor: Temný svet

Generické fantasy zcela mimo charisma Branaghova Thora. Navíc záběrované jako televizní seriál, ne kinofilm, nebo se mi to jen zdálo? Furt čumět na horní třetinu plátna je otravné. A jako by to nestačilo, obraz byl celou dobu hrozně tmavý a "rozplizlý" - nevím, jestli je to chyba filmu, nebo kina. To vše ale spíš na okraj. Dál bych tomu mohl vytýkat to samé, co vytýkám Hře o trůny - mechanickou dokonalost bez duše. Jen tentokrát je zde několik sice trochu očividných, ale povedených gagů, které tu monotónnost poměrně oživují a v důsledku mě mrzí, že se nedokážu přenést přes tři hvězdy. Ale nedokážu. Tentokrát mi dějová nahodilost nevadí, jako mi vadí třeba u Endera, a je vidět, že v tomhle ohledu prostě stačí umět odvést pozornost. PS: Natálka se potvrzuje jako špatná volba, protože humor z jejích úst zní vždy velmi papírově a nepřirozeně. 3 a 1/2 (05.11.2013)

Největším kladem i záporem pokračování THORA je nesoudržnost. Díky ní dovede být dvojka s podtitulem TEMNÝ SVĚT na rovině scén či delších pasáží nesmírně opojná, ale jako celek nedrží příliš pohromadě, protože je pojata jako část z mnohem komplexnějšího universa. Nahrazení Kennetha Branagha, který ke zfilmování komiksové předlohy prve přistoupil stejně jako ke svým shakespearovským adaptacím, za převážně seriálového tvůrce Alana Taylora se ukázala jako strategicky dobrá volba._____ Film je totiž pojat jako čtyři dohromady spojené epizody jednoho seriálu, kdy každá je vždy jinak odvyprávěna, přičemž se na konci dočkáme cliffhangeru, abychom měli zájem sledovat vývoj dál. Pokud je v odlišné organizaci větších bloků určitý řád, nevadí příliš ani to, že se používají postupy, které byly osvěžující u předchozích marvelovek, ale nyní už zavání určitou generičností. Napsané platí především pro epizodu č. 1 a 3, kdy první je vystavěna jako série izolovaných segmentů, které se postupně začnou spojovat, a třetí zase funguje na principu parťácké podívané, ve které se velmi zábavným způsobem pracuje s flashforwardy (záblesky budoucího dění)._____ Jenže epizoda 2, která směruje divákovy hypotézy směrem zpět, a epizoda 4, která je orientována na vývoj budoucího dění, za dvěma výše zmíněnými zaostává. Stále v nich funguje přechod mezi odlehčeností a vážností i skok od jednoho převzatého vývojového vzorce k druhému. Je ale do nich soustředěna akce, jež je zmatečná kvůli přepínání mezi jednotlivými ohnisky zájmu a neposkytováním informací a vodítek pro orientaci v prostoru a čase (napříč jedním místem/dimenzemi). THOR: TEMNÝ SVĚT tak zastává mezi marveláckými in-house tituly podobnou pozici jako IRON MAN 2, oproti kterému postrádá satirický společenský přesah: je rozpadlou, ale velmi zábavnou výplní, která si pro svou výlučnost mezi ostatními současnými komiksovými adaptacemi zaslouží pozornost. (12.11.2013)

CinemaSins přesně shrnují mé pocity. Dvojka je ukázkovým příklad scenáristického diletantismu, který opruzuje i přes vědomí, že jde o trhák pro mládež, který nemá vyšší ambice. Seriálově zručný režisér Taylor může k Branaghovi jen pokorně vzhlížet. Normálně by mi to bylo jedno, ale situace zamrzí proto, že charakterní Thor je nejsympatičtější Avenger a že jednička nebyla jen výplachová marvelovka. 55 %. [2D, titulky] (12.04.2014)

Nejsem nasrán, jen jsem doufal, že tyhle porodní bolesti při tvorbě širší mytologie a výstavbě schůdků k Avengers mají v Marvelu dávno za sebou. Ale nikoliv. Pokud vás iritovalo, jak se v druhém Iron Manovi vše plácá na místě, záporák je cucaný z prstu a vše se točí okolo budování přímé trasy k ultimátní týmovce, budete u druhého Thora trpět úplně stejně. I tentokrát se totiž hraje s MacGuffinem, jehož účel leží v budoucnosti a k němuž je přimotán záporák, jehož existence na filmovém plátně je podobně matná jako asgardský celek, který musí být pro alespoň nějakou zábavu zasypán kotlem instantního a často na sílu tlačeného humoru. Taylorovi všechna čest, že přinesl reálnější feeling, odstranil papundekl a dotáhl některé linky. Chybí mu ale Branaghův kumšt (a to i v akci!), jenž v očích mnohých dokázal vysvaleného kladiváře zasadit nejen do nerdovských, ale i mainstreamových srdíček. Problém ale leží i někde jinde. Ve vedení, které se začíná nebezpečně motat v seriálovosti budovaného vesmíru a nemá dostatek odvahy, aby kromě drobných řezů učinilo byť jen jeden zásadní. Obávám se, že jestli po Avengers 3, k nimž Thor 2 pokládá první cihličky, nepřijde restart, celé to tvůrcům exploduje do ksichtu podobně jako se to Marvelu několikrát stalo v komiksech. (05.11.2013)

Nejzoufalejší marvelovka. Spousta peněz, luxusní triky, kinetická kamera a dynamický střih ženou dopředu absolutně prázdný příběh, který by nevadil, kdyby Taylor uměl kočírovat. První třetina je odzívaná (klasická marvelovská nahrávka na smeč, vyměňte už dramaturga), druhá regulérní nuda (u Ódina, to těm hercům nikdo neřekl, že jejich postavy mají i něco prožívat?) a závěrečná vás už regulérně bere do vývrtky (čti: sere s každou vteřinou). Ačkoliv finále v Greenwichi je příjemná zaoceánská změna a vtípek s metrem boží (to fakt scénáristi nepochopili, že Asgardská vážnost by se měla naředit?), nebýt Hiddlestona, užívajícího si každou Lokiho vteřinu v ději, chcípnul bych z té sterility jak muňka. (14.07.2015)