Thor: Temný svet

Druhý Thor není tak špatný, jak tu mnozí prohlašují a přirovnávají ho nějakému televiznímu seriálu. Je to zábava na stále stejné vlně jménem Marvel, ale... je tu ale. Thor je nejsložitější ze současných komiksových hrdinů a sedí mu více shakespearovské drama než nesmyslné vtipkování. Přitom dialogy jsou psané tak, že Thor (a Ódin) působí jako dramatičtí suchaři a klasicky vládne Loki (mimochodem, dokáže být film sThórem bez něj? Já věřím, že ano, ale bohužel Marvel ne... na můj vkus je už na moc místech a moc ovládá plátno a dialogy na úkor hlavních komiksových postav). Thor: Temný svět vládne akcí, dynamikou a i přes strohé prostředí je zábavný v celé své délce včetně mnoha vtipných okamžíků. Mě vadila snad jen pouze už klasické "slovíčkaření", kdy mi někdo řekne, že na zbraň nestačí síla bohů a pak (spoiler:stačí jedna blbá loď...). Navíc mi mnoho věcí, například brány mezi světy a procházení skrz je, působí "jen na efekt" (scéna kdy Thor propadne branou, ale auto které letí za ním ne, přitom dopadne na stejné místo). A na závěr, gratulace pánovi času Christopherovi Ecclestonovi za jeho kvalitního záporáka. PS: dvě potitlkové sekvence, hlavně ta první je velmi, velmi pěkná a do budoucna zajímavá. (12.11.2013)

Natalie Portman zůstává nevyužitou holkou s hlavou v oblacích, Thor má stále dost síly na to, aby svým kladivem rozbil pár hlav a producenti pak dostatek peněz, aby si divák za tónů vydařeného hudebního doprovodu párkrát povyskočil na kanapi. Jinak nic nového pod sluncem, za takové peníze bych čekal víc, nikoli pouze pár nesmyslů, naivní zápletku, přetlak náhod a pro marveláckého nefandu tak dvě docela prozívané hodinky. A samozřejmě sebevědomé pomrknutí ke třetímu dílu. Osobitost se vytratila, nekonzistentnost zůstala, stejně tak i humor. I když i tam se zbytečně tlačí na pilu. (24.03.2014)

Nešťastný šafářův Thoreček, vztah má na dálku a ještě hraje druhé housle za sarkastickým Kapitánem Asgardem.. Zatímco Branagh dal Ódinovu synu zdravé srdce, Taylor do něj zbytečně voperoval blikající Stargate by-pass. Kdo však touží usínat s hlavou na středu úsečky Levá Thorova bradavka, Pravá Thorova bradavka, ten si hvězdné války o bankovky rostoucí na Yggdrasilu užije a možná začne i častěji jezdit metrem. Co kdyby.. Marvel by měl zvolnit, protože jeho produkce se začíná nebezpečně ztrácet v šedi kvantity, nicméně je mi jasné, že dokud ukazatele tržeb budou umět tu šeď natřít na Hulkovu vzteklou barvu, nenajde se důvod S.H.I.E.L.D. deaktivovat. P.S.: Nevynechejte závěrečné titulky. Jednak uvidíte „Collectora“ Benicia (tak trochu David Bowie po zásahu elektrickým proudem) a taky zjistíte, co stojí za poklesem stavů londýnských holubů.. (22.04.2014)

Nejsem nasrán, jen jsem doufal, že tyhle porodní bolesti při tvorbě širší mytologie a výstavbě schůdků k Avengers mají v Marvelu dávno za sebou. Ale nikoliv. Pokud vás iritovalo, jak se v druhém Iron Manovi vše plácá na místě, záporák je cucaný z prstu a vše se točí okolo budování přímé trasy k ultimátní týmovce, budete u druhého Thora trpět úplně stejně. I tentokrát se totiž hraje s MacGuffinem, jehož účel leží v budoucnosti a k němuž je přimotán záporák, jehož existence na filmovém plátně je podobně matná jako asgardský celek, který musí být pro alespoň nějakou zábavu zasypán kotlem instantního a často na sílu tlačeného humoru. Taylorovi všechna čest, že přinesl reálnější feeling, odstranil papundekl a dotáhl některé linky. Chybí mu ale Branaghův kumšt (a to i v akci!), jenž v očích mnohých dokázal vysvaleného kladiváře zasadit nejen do nerdovských, ale i mainstreamových srdíček. Problém ale leží i někde jinde. Ve vedení, které se začíná nebezpečně motat v seriálovosti budovaného vesmíru a nemá dostatek odvahy, aby kromě drobných řezů učinilo byť jen jeden zásadní. Obávám se, že jestli po Avengers 3, k nimž Thor 2 pokládá první cihličky, nepřijde restart, celé to tvůrcům exploduje do ksichtu podobně jako se to Marvelu několikrát stalo v komiksech. (05.11.2013)

Největším kladem i záporem pokračování THORA je nesoudržnost. Díky ní dovede být dvojka s podtitulem TEMNÝ SVĚT na rovině scén či delších pasáží nesmírně opojná, ale jako celek nedrží příliš pohromadě, protože je pojata jako část z mnohem komplexnějšího universa. Nahrazení Kennetha Branagha, který ke zfilmování komiksové předlohy prve přistoupil stejně jako ke svým shakespearovským adaptacím, za převážně seriálového tvůrce Alana Taylora se ukázala jako strategicky dobrá volba._____ Film je totiž pojat jako čtyři dohromady spojené epizody jednoho seriálu, kdy každá je vždy jinak odvyprávěna, přičemž se na konci dočkáme cliffhangeru, abychom měli zájem sledovat vývoj dál. Pokud je v odlišné organizaci větších bloků určitý řád, nevadí příliš ani to, že se používají postupy, které byly osvěžující u předchozích marvelovek, ale nyní už zavání určitou generičností. Napsané platí především pro epizodu č. 1 a 3, kdy první je vystavěna jako série izolovaných segmentů, které se postupně začnou spojovat, a třetí zase funguje na principu parťácké podívané, ve které se velmi zábavným způsobem pracuje s flashforwardy (záblesky budoucího dění)._____ Jenže epizoda 2, která směruje divákovy hypotézy směrem zpět, a epizoda 4, která je orientována na vývoj budoucího dění, za dvěma výše zmíněnými zaostává. Stále v nich funguje přechod mezi odlehčeností a vážností i skok od jednoho převzatého vývojového vzorce k druhému. Je ale do nich soustředěna akce, jež je zmatečná kvůli přepínání mezi jednotlivými ohnisky zájmu a neposkytováním informací a vodítek pro orientaci v prostoru a čase (napříč jedním místem/dimenzemi). THOR: TEMNÝ SVĚT tak zastává mezi marveláckými in-house tituly podobnou pozici jako IRON MAN 2, oproti kterému postrádá satirický společenský přesah: je rozpadlou, ale velmi zábavnou výplní, která si pro svou výlučnost mezi ostatními současnými komiksovými adaptacemi zaslouží pozornost. (12.11.2013)