Old Boy

Je to úplne priemerný thriller, ktorý je remakom kultového originálu. Má veľmi dobrý príbeh o mužovi, ktorý vedie úplne nezodpovedný život a keď sa po jednom nevydarenom obchode poriadne opije, prebudí sa v zvláštnej izbe, z ktorej niet úniku. Tu je bez vedomia akéhokoľvek dôvodu nútený stráviť dlhý čas, pričom sa dokonca z televízie dozvie, že jeho bývalá manželka bola zavraždená a za vraha je považovaný práve on a keď sa po dvadsiatich rokoch konečne prebudí na slobode, urobí všetko preto, aby našiel toho, čo mu to urobil, dozvedel sa celú pravdu a konečne sa mohol stretnúť aj so svojou dcérou. A pomáha mu v tom aj sympatická ošetrovateľka. Spracovanie je ale iba úplne priemerné, minimálne už len čo originál prinášal prakticky jednu nezabudnuteľnú sekvenciu za druhou a množstvo originálnych nápadov, o tom sa už v tomto prípade ani zďaleka hovoriť nedá. Ešte úvodné minúty pôsobia celkom zaujímavo, ale po prenesení deja do samotnej izby sa už u mňa dostavili skôr rozporuplné pocity, síce samotné výrazné prvky, ktoré boli prevzaté sú samozrejme dobré, ale celé mi to prišlo také obyčajné, bez náboja a miestami aj nechcene smiešne. A druhá polovica, kedy sa už zisťujú samotnú dôvody je ešte o niečo slabšia, aj napriek celkovej krátkej dĺžke mi to prišlo také pomalé, je tu viacero slabých miest a nanešťastie ani finále nie je práve najzaujímavejšie. Ale zase stále sa na to dá bez väčších problémov pozerať, no z výraznej väčšiny za to môže len to, čo už bolo v originále. Akcie tu moc nie je a síce tá je celkom slušná, ale ani tu sa nezbavím rozporuplných pocitov. A môže za to práve kultová hromadná bitka bez strihu, ktorá mi tu prišla ako z nejakej paródie. Ale aspoň ten zvyšok sa vydaril, či už výborná bitka so športovcami alebo pár nekompromisných likvidácií s kladivom. Herecké obsadenie nie je zlé, ale trochu problém mám s ich postavami. Josh Brolin v hlavnej úlohe mi prišiel veľmi zvláštny, v niektorých scénach ma bavil, ale väčšinou by som ho hneď menil, potom sympatická Elizabeth Olsen a aspoň svojou prítomnosťou poteší aj dvojica Samuel L. Jackson a Sharlto Copley, aj keď ani oni ma tu moc nepresvedčili. Réžia a technická stránka sú iba priemerné, Spike Lee je schopný režisér, ale tu to dokázal vlastne iba v úvode, inak mi prišiel až prekvapivo nevýrazný prakticky po celý čas a tak až na pár momentov tu moc nie je o čo stáť. Takže dopadlo to približne tak, ako som aj čakal. Originál je výnimočný film s prvotriednym scenárom, réžiou, hudbou a aj obsadením, kde ma až prekvapila intenzita výborných nápadov a scén, ale remake je zase len taká zjednodušená priemerná žánrovka, ktorá takmer všetko zaujímavé prevzala, no aj to len v horšej kvalite a zvyšok nahradila stereotypom, takže nemá čím konkurovať. Ale na to jedno pozretie to neurazí a tak na ten slabší priemer mi to stačí. 54% (20.02.2014)

Eh, mám to porovnávat? Asi ani není potřeba. Snad jen poznamenám, že obě verze mají něco do sebe, paradoxně je to v tomto případě trochu naopak než obvykle. US verze mi sedla více po vypravěčské stránce, originál zase z pohledu akce a také charisma hlavního hrdiny, zejména v první polovině filmu, ztvárnil lépe Min-sik Choi. Oldboy jako takový mě na prdel neposadil, takže nemíním rozhodovat, který je lepší. 75% pro oba. (22.02.2014)

Určitě jedno z překvapeních roku a další nečekaná pecka podzimu! No po pravdě jsem o tom nevěděl zhola nic, teda kromě toho, že se jedná o remake a i když všichni znají můj vztah k drtivé většině remaků, tak můj přístup k tomuto filmu byl víceméně neutrální. To je možná dáno i faktem, že původní film jsem neviděl (no někdy snad doženu) Každopádně je to nářez a další z důkazů, že absolutně nemá smysl řídit se zdejším CSFD hodnocením. Já vím, že do toho rejpu furt, ale prostě si nemůžu pomoct když vidím jaký ptákoviny jsou tu v červených číslech a nejlepší filmy roku jsou až trestuhodně podhodnocený. No co už k čertu s tím. Tenhle biják mě každopádně od první minuty nekompromisně vtáhnul do děje, kdy rozehrál fakt vymazlenej a zamotanej příběh během kterýho projde charakter hlavního hrdiny celkem výraznou proměnou. Bál jsem se jedinýho a sice jak to skončí. Pořád jsem měl obavy, že se takhle drsně rozehranej příběh nepodaří dotáhnout do adekvátního konce, ale opak je pravdou. Na konci to do sebe celý fakt nehorázně zapadne a ta finální pointa mě knockoutovala tak, že jsem pak ještě 5 minut čuměl z otevřenou hubou na závěrečný titulky. Kromě libovýho příběhu pak film nabízí i jednu ultrahustou bitku kdy si to hlavní hrdina nekompromisně rozdává s přesilou protivníků a vše je natočeno jedním přehledným záběrem bez jedinýho střihu. No prostě fantazie tenhle fight má u mě velkou šanci opravdu zkultovnět. Dalším plusem je pak samozřejmě Sharlto Copley v roli dalšího geniálního šílence. Tenhle frajer letos po Elysiu opět přesvědčil, že prostě kurevsky umí. Má obrovský charizma. Nezaměnitelný herecký projev a nezapomenutelný hlas. A vůbec já vyhlašuju, že chci Copleyho jako záporáka v příští Bondovce!!! Ještě řekněte, že by mu podobná role nesedla jak prdel na hrnec a nebyl by skvělým nástupcem Javiera Bardema. No nic to jsem se trochu zasnil jediná menší výtka snad bude směřovat k tomu, že mohl mít Copley větší roli než zhruba asi tak 15 minut i když stihl zazářit i tak. Jinak u mě naprostá spokojenost viděl bych to mezi těmi čtyřmi až pěti hvězdami, ale jak už jsem zmínil, vzhledem k tomu dle mému názoru mizernému hodnocení tady se přikloním k plnému počtu. Moje hodnocení 95% (10.12.2013)

Po zopakování originálu i remaku po letech bezprostředně po sobě jsem vůči téhle verzi mnohem méně smířlivý. Její reduktivnost mi připadá zásadně horší a i když hodně z toho jde svést na studiový zásah, něco z toho je prostě inherentní nedostatek založený na neochotě vydat se vlastní cestou, ale zároveň konání kusých změn, které rozbíjejí jakoukoliv vnitřní logiku. Sice tu vidím určitý potenciál intertextuálního vnímání, kdy některé variace a citace originálu jsou zajímavé, ale v důsledku to je jen osekání dobrého filmu na horší nápodobu. (05.12.2013)

"Budu pokračovat, dokud ti nedokážu utrhnou hlavu rukama." Trvalo deset let, než žlutý Dae-su vybledl do bílého Joea a je potěšitelné, že přitom neztratil touhu mstít se, chuť k násilnostem a ani nůž v zádech. Jelikož mi mezi sledováním obou Oldboyů uběhl nějaký čas, tak mi má děravá paměť zase nabídla jisté napětí a to je potěšitelné. Kdybych si však měl vybrat, zda se znovu podívám na šikmooký originál či zda zvolím bílou variantu, tak jsem si poměrně jistý, že by k výběru nedošlo. V tomto případě mi totiž bohatě stačí dvakrát a dost. (04.05.2016)