Jako bych tam nebyla
As If I Am Not There
Réžia:
Juanita WilsonScenár:
Juanita WilsonKamera:
Tim FlemingHudba:
Kiril DzajkovskiHrajú:
Natasa Petrovic, Fedja Štukan, Miraj Grbic, Stellan Skarsgård, Nikolina Kujaca, Sanja Buric, Sasko Kocev, Kristina Brändén Whitaker, Igor Angelov (viac)Obsahy(1)
Jako bych tam nebyla je příběhem mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Zbavena všeho, co kdy měla, čelící neustálé hrozbě smrti a bojuje proti nenávisti, kterou vidí kolem sebe. V posledním kroku odvahy nebo šílenství se rozhodne učinit ještě jeden vzdor: být opět sama sebou. A tento jednoduchý akt jí zachrání život. Zjistí totiž, že přežít znamená více než zůstat na živu. Jako bych tam nebyla je moderní válečný příběh, který objevuje lásku, identitu a spojitosti mezi námi všemi. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (65)
Silný příběh, o tom žádná. Mladá žena jede do problematické země, aby zde učila. Není to země vzdálená, ale je to Bosna a Hercegovina. Žena zde strádá a její utrpení je podáno s neskutečným lidem kamery, což rozhodně má na diváky ten správný, nepříjemný efekt. Přesto si ale nemohu pomoct, ten film na mě neudělal až takový dojem. ()
Konec dvacátého století, Evropa a pojem lidská práva, jejichž dodržování je projevem civilizace a humanismu - a najednou nic z toho neplatí, protože teď právě úřaduje válka... a ta vyznává docela jiné hodnoty. V takovém případě je rada, obsažená v názvu, vskutku nad zlato, škoda jen, že s výborným začátkem, který zahustí krev v žilách, zůstal zbytek nekompaktní, jako by si nevěřil, tj. mnohem méně vtahující, navrch s chybějící negativní reakcí "běžných" žen k použití, bezprostředně po nabytí svobody - hlavu na to, že by se do nebohé Samiry pustily podobným způsobem, jako do Maleny, svého času, nedělejme si iluze. Až opět s koncem se dostavuje směs strachu, nejistoty a snad i nenávisti, i když v trochu jiné formě, ale zároveň i krásné poznání, jakým je člověk obnovitelným zdrojem radosti a lásky, neskutečné - po čem všem se znovu dokáže smát i milovat... Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Odporná artová kokotina. Film se mi absolutně nelíbil ani esteticky a ani dějově. O příběhu je obrovská škoda mluvit, protože něco tak primitivního tu nebylo snad roky. Veškeré artovinky, kde se tvůrci snažili z hromadného pomočení hlavní hrdinky udělat vysoce estetickou záležitost, při které se nejeden človíček uslintá blahem, jsou naprosto trapné. Navíc je to všechno neskonale nudné a soundtrack je otřesný. Citově jsem nebyl políben ani z rychle projíždějícího vlaku. Jako bych tam také nebyl. Herci i herečky nestáli vůbec za nic. To musel poznat úplně každý. Jediným pozitivem byla hlavní hrdinka, která byla alespoň pěkná, když už zanedbávala hodiny, ba i celé dny herectví. Asi prvních 45 minut je film totálně o ničem. Poté se alespoň začne znásilňovat. V mých měřítkách to nestačí ani na jedinou hvězdičku. Byl jsem zaživa požírán nudou. ()
Deklaroval už viac krát že na vojnu doplácajú najviac nevinní. Tento film je však ukážkou hyenizmu a mainstreamu „západnej“ kinematografie. Opäť si Ustašovci a potomkovia muslimských divízií SS z BaH kopli do Srbov, tentokrát pod réžiou Írky. tento veselý a priateľský národ vychutnávačov dieslu Guinness ani nevie kde to je a o čom to je.Žeby sa už minula téma terorizmu IRA ? Scenár napísala režisérka Juanita Wilson. Neviem koľko kníh o histórii Balkánu táto dáma prečítala, ale zjavne históriu v tomto filme vymazala. Podkladom pre scenár bola kniha Chorvátskej novelistky a feministky Slavenky Drakulic´ Kao da me nema. V roku 1992 bola vplyvnými Chorvátskymi médiami anonymne označená za čarodejnicu (a iné, možno aj synonymum Drakula padlo) pretože nezastávala názor Chorvátskej intelektuálnej väčšiny v tom zmysle, že znásilňovanie žien Bosanskými Srbmi nie je cielenou súčasťou vojenskej taktiky, ale len „nedefinovanými mužmi“. Tlak nevydržala a tak radšej zmizla do Švédska. Ale domov to ťahá, a tak v roku 1999 svoj názor poopravila a ešte pritvrdila v uvedenej knihe. Prečítal som si jej zaujímavý článok (Spiegel, 2009) s názvom „Prečo sa nemôžem vrátiť do Belehradu“ kde pokračuje v šírení protisrbskej propagandy a nezmyslov . Mimo iné, nevidela to tam od začiatku r. 1991... a kto by ju tam tak asi aj chcel vidieť ? Záver: pravá ukážka ODPADU charakteru a mienkotvorného mainstreamu. Ja som na Balkáne ako doma a možno v Srbsku najradšej. Len to treba vidieť na vlastné oči a presvedčiť sa, že Srbi nie sú žiadny vyvrhelovia Európy ako sa ich takýto a im podobní snažia predstavovať a zakryť vlastné vojnové zločiny vrátane Jasenovackej genocídy. Косово је Србија a Крым русский ()
silná veľmi silná dráma s prvkami naturalizmu, o trpiacich ženách. Neverím, žeby toto srbi v rámci akejsi sebareflexie vedeli tak natočiť ako táto írka. Dej pomaly plynie, menej slov viacej výrazových prostriedkov, úžasný komparz. Za ten kríž vyrezaný na chrbáte malého moslimského dievčatka by mali odťať každému civilistovi ruku držiacu zbraň všade na svete, Neviem iné povedať iba že vojna je strašné zverstvo. ()
Reklama