Človiečik Tate

Velmi dobrý film o geniálním klukovi, který toužil mít kamarády a žít jako kterýkoliv malý kluk. Místo toho je v jakési izolaci a mezi "dvěma mlýnskými kameny". Na jedné straně jeho matka Dede (Jodie Foster), "obyčejná" ženská, která miluje svého syna, a na straně druhé Jane (Dienne Wiest), doktorka zabývající se geniálními dětmi, navíc sama kdysi geniální dítě, což ji poznamenalo, takže je v podstatě izolována a ani pořádně neví, co je to ten normální život. Ale nikdy není pozdě, začít žít tak nějak normálně, vždyť genialita nemusí nutně znamenat výlučnost a izolaci od ostatní společnosti. Tento film vypovídá o mnohém a hlavně o problémech takových dětí. Malý Fred Tate (Harry Connick, Jr.) měl to štěstí, že jeho máma nepatřila k těm hyperambiciozním rodičům a chtěla pro svého syna jen to nejlepší, a to, aby prožil krásné dětství. (03.01.2008)

Děti ve Fredově věku by si měly hrát s ostatními dětmi někde na hřišti, lézt po stromech a prolézačkách. Dívat se na kreslené pohádky v televizi a ne se zabývat věcmi, které dělal Fred. Chápu, že to byl geniální chlapec, ale co z toho dětství měl. Nic. Jak už tu za mě řekl Matty, Jodie netlačí na pilu. Já dodám, že nás citlivě provází celým snímkem až do konce. Takže si myslím, že kdyby začala tlačit na pilu, tak by sklouzla někam, kam by určitě sama nechtěla. (09.05.2011)

Krásny a dojemný príbeh, ktorá poukazuje na to, že túžba po milovanie, túžba po priateľoch a hlavne túžba po tom, aby sme nezostali samy, dokáže zvíťaziť nad túžbou získaní „nekonečných“ vedomostí. Skvelé herecké výkony a skvelá (debutová) réžia od J. Foster. Osobné hodnotenie: 83% (****) (15.09.2015)

Výborný režisérský debut Jodie Foster, která si jednu z hlavních postav pořádně užila i herecky. Příjemný film o malém géniovi a lidech z jeho okolí, kteří (jak už to obvykle v životě bývá) spadají do dvou kategorií. O těch, kteří si jdou tvrdě za svým prospěchem a sebe mají na prvním místě, ale také o těch, kterým jde v první řadě o dobro svých blízkých. Neuvěřitelně přesvědčivý a přitom přirozený představitel Freda tento "konflikt vlastností" postupně odhaluje i zajímavě glosuje. Ne náhodou se mi při sledování snímku vybavil o hodně starší film "Charly", s kterým toho má docela dost společného, i když Charly není až tak postava "dětská". Díky zajímavému scénáři, výborné režii i hereckým výkonům a v neposlední řadě i hudbě Marka Ishama mi to nakonec vychází (s přimhouřením oka) na plný počet. "Teď už sice nejsem taková hvězda, ale jsem šťastný" je už jen tou třešničkou na dortu. (30.07.2018)

Zatímco spousta dětských hvězd padla na dno nebo jednoduše zmizela z filmového prostředí, ona si na přelomu 80. a 90. let došla pro dva Oscary. I v průběhu dalších let „platila“ Jodie Foster za křehkou bytost bojující proti zlu, které mělo různé podoby. Každopádně vzápětí po svém fenomenálním hereckém dvojúspěchu, kralovala i na režisérském křesle: při natáčení dramatu Človíček Tate jí navíc nebylo ani třicet. Klobouk dolů. Představuje svobodnou matku, kdy inteligence jejího syna dosahuje geniality. Ve čtyřech letech psal verše, v sedmi maluje obrazy a řeší matematické úlohy. Co nasbíral v nadání a inteligenci, postrádá v komunikaci s okolním světem. Výsledkem je originální příběh připomínající začátky samotné režisérky. Také ona totiž patřila mezi nadané (a zázračné filmové) děti. Ač se místy pohybujeme v melodramatických vodách, Foster se dokázala vyvarovat sentimentu a nabídla silný nezávislý pohled na inspirativní příběh. (27.07.2024)