Anna Kareninová

Díky bohu vrátil se k tomu, co mu jde nejlíp! Joe na mně opět vybafnul tím svým romantickým duchem a já nestačil kulat oči. Nejenom hudební podtext či atmosféra divadelního carského Ruska, no také krásná Kiera, které to tady neskutečně slušelo, mne dostalo/i do kolen. Kecal bych, kdybych tvrdil, že jsem to četl… v rámci povinné literatury, jsem to samozřejmě nečetl. Co je povinné, to mně nebere (tož to ale není žádné přiznaní p. učitelko). No věděl jsem, jak to skončí, hned od první minuty kdy začali klepat stroje a hrát kankán jsem tušil konec (jasnovidec). V tom jsem viděl ji, toužebně jsem se podíval do její krásně laděných, hypnotizujících očí a věděl jsem to, ach jo! 8 možná i 9/10 hotový jsem byl. (08.01.2013)

První hodina je zcela uchvacující a vtahující. Druhá už jen čekání na vlak. Nevyrovnané co do dávkování nápadů i děje. A nemyslím se, že by to bylo mým přemlsáním. 3 a 1/2, zaokrouhleno zatím nahoru, protože Wright stále objevuje nové věci, tedy spíš věci nově působící. Opět bych tohohle režiséra nepřeceňoval - je to "jen" pěkné. Ale pěkně pěkné. (28.11.2012)

Poměrně silný divácký zážitek se zajímavou divadelní formou a především skvělým vyjádřením touhy i žárlivosti. Plus bych ráda zmínila, že Aaron Taylor-Johnson (ano, ten "kluk", který hrál v Kick-Ass) dost překvapil svým hereckým nadáním. Téměř nic se tomu nedá vytknout, snad až na to, že se v tomto podání příběh místy trochu vlekl (délku bych o něco málo zkrátila - i když je mi jasné, že vzhledem k tloušťce knihy je skoro směšné nazvat tento film "vleklým"), ale to je možná jen můj dojem. A čeho jsem si poprvé skutečně naplno všimla - Keira Knightley hraje skoro pořád v podobných rolích (jen si vezměme třeba Vévodkyni, což je film, který je i tematicky hodně podobný tomuto) a člověk si pak říká, jestli se herecky vůbec nějak vyvíjí. Zdá se mi, že hraje stále stejně. ~(4,3★)~ (15.12.2012)

Anna Karenina nemá emocionální sílu Pokání, ani ten neodolatelný půvab Pýchy a předsudku, přesto mě Joe Wright znovu dokázal dočista omámit, znovu jsem celé dvě hodiny nevěděla o okolním světě. Kdo čeká nějaké velké melodrama, je na omylu. Anna Karenina se snaží vyhýbat patosu a kýči a nutno říct, že se jí to daří. A navíc toto je verze i pro ty, kteří u podobných filmů obvykle zívají, zásluhu na tom má až zběsilé tempo, které se u klasických dobových dramat často nevidí. Od první minuty se obraz nezastaví, kolem hlavních postav vše tančí, komparzisté i místnosti, kterými prochází. Celé to divadelní pojetí diváka pohltí a po chvíli mu připadá, že i on sám je na jeviště, že právě to je skutečný svět. Přechody z interiérů do exteriérů jsou vyřešeny skvěle a dávají dokonalý smysl. Není to film bez chyb a je mi jasné, že především milovníci díla Tolstého budou mít výhrady, film se nezabývá náboženstvím a zemědělstvím, které tvoří velkou část knihy, jednotlivé příběhy zde nejsou úplně propojeny, především u příběhu Kitty a Levina (sám o sobě je to příběh krásný) není prohlouben vliv osudu Anny a v rámci celého kontextu tam tak moc nezapadá. Já se však ptám. Copak by šlo tak obsáhlé dílo natočit lépe? Oceňuji, že se alespoň nějaká verze zabývá i postranními liniemi a pak je to tu ten Joeův vizuál, opět jsou zde scény, které berou dech a které bych mohla sledovat pořád a pořád (taneční scéna), k tomu úžasná kamera, hudba a znovu se potvrdilo, že Keira podává ty nejlepší výkony právě pod Wrightem. Takže opět můžu Joe Wrightovi poděkovat, ten člověk vážně točí filmy pro mě a Hannu už mu odpouštím. (06.12.2012)

Většinu takových těch klasických knížek o ženách spoutaných pitomou společností a její falešnou morálkou jsem buďto nečetla, nebo četla velmi dávno a už si to nepamatuji, tak mi přijde zajímavé, že z většiny filmových adaptací vycházejí jako omezené, sobecké, nesnesitelné ženské. Je to jenom tím filmovým médiem, nebo jsou takové i v knížce? Nebo se nacházím v nějaké fázi svého života, kdy nemůžu snést tragické trpící ženy? Budu se muset obrátit na knížky, abych si vytvořila názor. Nicméně k filmu. Bála jsem se, že mi ta stále intenzivnější inklinace k manýře ze strany Joe Wrighta bude vadit, ale první hodina mě zcela okouzlila, teprve v druhé půlce jsem začala být taková nerozhodná, ale na to můžou mít vliv moje antipatie k hlavní hrdince. A pořád se také nemůžu rozhodnout, jestli je Domhnall Gleeson dobrý herec nebo nikoliv. Rozhodně se objevuje v řadě zajímavých projektů, ale co si myslím přímo o jeho výkonech... mno, pátrání pokračuje. (30.05.2019)