Anna Kareninová

S Keirou Knightly som videl niekoľko romantických drám. Vojvodkyňa či Pýcha a Predsudok sú však oproti tomuto snímku veľkofilmy. V úvodnej hodine mi neustále emocionálne výlevy všetkých zúčastnených trhali vlasy od koreňa. Až druhá polovica vyobrazila skutočnú problematiku, ktorou sa film chcel zaoberať. Voľba medzi láskou či sociálnymi istotami. Zachovanie holej existencie úbohej, nešťastne zamilovanej cudzoložnice, z pohľadu majetkového spoločenského "vy-dedenia". Napriek záveru ako sa na správnu drámu patrí - neskutočná nuda. (19.08.2013)

Anna Karenina je jedno parádní divadlo. Wrightova múza Keira Knightley podává svůj obvyklý - výborný - výkon. Jude Law je v roli Karenina taktéž skvělý. Ale veškerou pozornost - zcela právem - na sebe strhává Aaron Johnson v roli důstojníka Alexeje Vronského. On Vronským žije. Marianelliho hudba možná trochu těžkopádná, ale určitě do filmu sedla. Na scénáři je dost znát, že jej psal dramatik - Tom Stoppard. A v neposlední řadě Wrightova režie dává snímku parádní opulentní nádech. Bravo! (28.11.2012)

Asi první Wrightův film, kde je stylizace nějak motivovaná a funkčně využitá. Ocitáme se na divadle, kde se nadsázka dá přijmout bez výhrad a kde práce s několika plány vyznívá nejen zábavně, ale hlavně přirozeně – jakkoli zcizující se může zdát. Něco víc o Anně knižní i o jiných adaptacích v mé recenzi pro Femag.cz. (04.01.2013)

Joe Wright natočil starý známý příběh Anny Kareniny úplně jinak, než jsem očekával. Vsadil na divadelní styl, neustále střídání scén a kulis a musím říct, že mi to trvalo víc, jak půl hodiny, než jsem si na tohle všechno zvykl. Poté už jsem se začal unášet příběhem o jedné lásce, které zdaleka ne všichni přáli jen to nejlepší. Keira byla oproti poslednímu " historickému" filmu Nebezpečná metoda velmi přesvědčivá a totéž lze určitě říct o jejím manželovi v podání Jude Lawa , z jehož suchopárnosti a chladu šel místy strach. Matthew ten hodně " zfotrovatěl " a přihodil i nějaké to kilo navíc. Co bych ještě zcela jistě pochválil, to byla výprava a kostýmy, které byly naprosto perfektní a celkem přispěly k převážně pozitivnímu dojmu, který na mě tenhle film zanechal. (26.01.2015)

Môj filmový rok 2013 som odštartoval restom z minulého roka. Restom zámerným, pretože Anne Karenine filmu som sa dlho vyhýbal, tak ako sa (zatiaľ stále úspešne) vyhýbam Anne Karenine knižnej. A keď som napokon zlákaný kamarátkami šiel do kina, šiel som tam správne nabudený maximálnou haterskou energiou, rozhodnutý od začiatku hľadať chyby a neduhy toho filmu, ospravedlniť si svoje doterajšie predpojaté predsudky voči nemu a potvrdiť si správnosť svojho názoru: Anna Karenina NEMÔŽE BYŤ dobrý film. Nuž, hádajte čo - môže! A je! A nie len dobrý, ale priam výborný. Vlastne až taký skvelý, že po prvom zhliadnutí má pre mňa zatiaľ iba jednu chybičku krásy: Annu Kareninu. Kieru Knightley považujem za herečku zlú, čo by som jej vedel odpustiť, ak by bola aspoň pekná. Lenže to úbohé stvorenie nevie nič iné, len vyškierať svoje nie najpodarenejšie zuby a to, že 98% jej filmografie sa preváža po plátne v historických kostýmoch je dôkazom toho, že nie je hlúpa a vie o svojich hereckých limitoch: a tak si vyberá role, ktoré sedia jej jedinej jednej polohe, v ktorej vie byť ocenená a zaujímavá. Odhliadnuc od Keiry-škejry je film napchatý výbornými, bravúrne hrajúcimi hercami, kde u mňa dominuje presný a mrazivý Jude Law a hlavne a predovšetkým životaschopný a života-plný, bujarý Matthew MacFadyen; režijne to je podľa mňa masterpiece a Joe Wright sa stáva týmto kúskom režisérom, na ktorého ďalšie filmy sa bude očakávať podobne, ako sa do tehto polohy dostali Nolan, Tarantino a pod., scénografická bravúra podľa mňa (dúfam) bude ocenená Oscarmi, celý autorský koncept divadelnej štylizácie, ktorý sa výborne vysporiadava s metaproblémom "angličanov hrajúcich ruskú klasiku", celá nadstavba, všetky tie štylizácie (pasáže so stivom sú geniálne - rytmus, tanec, precízne tempo!) mi vyhovovala a aj keď to bol manierizmus, konečne manierizmus FUNKČNÝ a organický; silné scény (umývanie chorého kosťovho brata, DOSTIHY!), emocionálne scény (milovanie, hra s kockami), aj poetické scény (labyrint, záverečný vlak...) sú zrežírované geniálne, určite si to pozriem ešte raz, dokonca možno znova navštívim kino, lebo na tom plátne sa to skvie! (04.01.2013)