Výstrely na Broadwayi

Pro mě odjakživa jeden z méně přitažlivých Allenů, takový těžkopádný konstrukt, počínaje zápletkou s tvořícím gangsterem (která kupodivu vyznívá geniálně, když ji někomu vyprávíte, ale ve filmu na mě působí jako jeden velký naschvál) a konče vedlejšími postavami sploštělými do jednorozměrných karikatur. Nic moc ke koukání výtvarně, žádná zvláštní atmosféra, žádná velká hloubka (témata tvůrčích pochybností a talentu/netalentu mě v této podobě moc neberou), zbývá jen ten syžet obalený povedenými fóry a mírné formalistické potěšení z hrátek se střetáváním bergmanovského žánru „film o dělání divadla“ a gangsterky. Příjemně pobaven ano, nikoli však unešen. (06.02.2013)

Skvělý film. Ze začátku mě sice nebavil, ztrácel jsem se v záplavě postav a měl jsem chuť to vzdát, ale překonal jsem svou nechuť a dobře jsem udělal - bezprostředně po dokoukání mám pocit, že to je jeden z nejlepších Allenových filmů vůbec. Dostal mě výtečným humorem, dokonalým obsazením (fantastický Chazz Palminteri!), krásnou kamerou i závěrečným rozuzlením, které se mi velmi líbilo. Nezbývá mi než opět žasnout, jak bohatým talentem Woody Allen oplývá a jak mě jeho filmy baví - Výstřely na Broadwayi nemají chybu a připravily mi nečekaně silný divácký zážitek. (06.01.2017)

Pravdepodobne úplne najhoršia snímka Woodyho Allena. Respektíve najnudnejšia. V gangsterskej retrokomédii prelína Allen prostredia manhattanských umeleckých kruhov dvadsiatych rokov so zákulisím newyorskej mafie. Obaja svety pritom odvodzuje z obrazu, ktorý je o nich zafixovaný v americkej kinematografii. Využíva typizované postavy a klasické dramatické situácie. Chápem, čo chcelo byť vyjadrené a iste sa tak aj stalo, len ten oblúk, čo míňal moju predstavu o kvalitnej zábave, tentoraz opísal veľký kruh. Úvod Výstrelov na Broadwayi nás privádza do New Yorku dvadsiatych rokov, prvé obrazy filmu ukazujú prostredie zóny Times Square a ide o autentické fotogramy z dobového filmovania, ktoré Allen upravil a digitálne zafarbil. Áno - vizuálna stránka sa podarila. Do tohto filmársky vďačného obdobia sú Výstrely na Broadwayi zasadené; do bláznivých rokov, kedy gangstri bohatli, vysmievali sa prohibičnému zákonu a vedľa nich prežívali herci a zboristi z Broadwaya svoje najlepšie časy v zlatom veku Broadwayu. (03.10.2019)

Woody se sice do tohoto filmu neobsadil, ale to vůbec není na škodu, jelikož mi nepřijde, že by mi sem jeho typický charakter pasoval. Na roli ambiciózního a částečně ukřivděného dramatika už tehdy podle mě byl trochu starý a jiná, podobně prostorem výrazná postava už zde nevystupuje. John Cusack vzhledem k svému relativnímu mládí bylrozhodně dobrou volbou. V Allenově panoptiku zaujímají Výstřely poměrně odlišnější kousek - humor tu sice nějaký je, ale ten bych spíše - bereme-li v potaz známé autory - přirovnal k rukopisu Billyho Wildera. Přijde mi takový černější a cyničtější, navíc k tomuto označení svádí i prostředí gangsterů či reflektování zákulisních machinací, respektive odvrácené strany slávy. Svým způsobem se jedná o takový malý "Sunset Boulevard", není náhoda, že jsem si v souvislosti s Helen Sinclair zprvu vybavil slečnu Desmond. Její představitelka Dianne West mimochodem podává jeden z nejvýraznějších výkonů v tomto snímku, Oscara jí nemůže nikdo upřít. Vedle ní bych pochválil zmiňovaného Johna Cusacka a Jima Broadbenta. Trochu zvláštní mi přišel jen závěr, ale jinak se jedná o fungující celek. V podstatě si plné hodnocení vysluhuje už jen za svoji myšlenku - svým způsobem je snímek i odpovědí na to, jakým stylem se v našich filmech obsazují cameo role nebo nakolik je nutný ten častý výskyt product placementu. 90% (05.08.2010)

Allen opět řeší své oblíbené téma – (bez)moc režiséra nad výslednou podobou (svého) díla. Jeho útisk producenty a postupná ztráta jakékoliv kontroly. Tentokrát děj zasadil do prohibiční Ameriky třicátých let ovládané gangstery a jako jeho alter ego můžeme vnímat Johna Cusacka (což Allen samozřejmě popírá). U Výstřelů na Broadwayi lze snad poprvé vysledovat častý problém nynějších Allenových filmů. Výborné hlavní téma je dosti nenápaditě rozvíjeno a nejsvětlejší body tak dále tvoří pouze konverzační perly, jichž je v každém dalším filmu méně a méně. Díry v logice se podřizují logice autorova přístupu. Postavy se chovají příliš nepravděpodobně, zmatečně. Příběh postrádá uspokojivý, naplňující závěr, negraduje, prostě skončí. Režie je zcela bez ambicí, nudná a jakoby pouze uvolňující prostor scénáři, na čemž lze vysledovat značný úpadek od rovněž komediální a rovněž retro Purpurové růže z Káhiry, která nebavila jenom scénářem a hereckými výkony. Herci jsou kapitolou samou pro sebe. Z množství ne moc zvučných jmen vyčnívá skvělý mafián Chaz Palminteri a nesnesitelně přehrávající Dianne Wiestová jako herecká star Helen Sinclairová. Veškeré její scény byly pro mne hotovým utrpením i přes vědomí, že jí takové pojetí role nařizuje scénář (a režisér). Jiným, roztomilejším způsobem byla nesnesitelná Jennifer Tillyová v roli naivní „umělkyně“ Olive Nealové. Příjemná k poslechu a důležitá pro plné docenění Allenova smyslu pro černý humor je dobová hudba, která je společně s výpravou jednou z mála věrohodných věcí na této komedii. V kontextu Allenovy tvorby patří Výstřely k filmům slabším až průměrným, mají však své kouzlo. 75% (27.01.2007)