Vláda

Tak nějak by to mohlo fungovat. 1) Fiktivní pohled do zákulisí dánské vládní politiky je trochu suchý, chvílemi nevyrovnaný, ale přesto zajímavý._____ 2) Hlavní postavy si mě získaly a jejich dějové peripetie jsem sledoval se zájmem. Příběhům nechybí lidský rozměr ani optimismus._____ 3) Zaujali mě 32letý Christian Tafdrup (programový ředitel Alex, co pořád prudil) a 29letý Anders Juul (pohledný televizní reportér Simon Bech)._____ 4) Tak uvažuji, koho v Česku představuje idealistická premiérka Birgitte Nyborgová, pragmatický liberál Lars Hesselboe, představitel opoziční Strany svobody prasoidní Svend Age Saltum, průmyslník Joachim Crohne, prezident Turgistánu, šéf bulvárního Ekspresu Michael Laugesen, kariérista a nový šéf Centristů Jacob Kruse, o manažerovi na baterky novém programovém řediteli zpravodajství Alexovi Hjortovi ani nemluvě. Uměl bych k uvedených postavám přiřadit vždy hned několik našich politiků. Jo, jo..._____  11.9.2023 - Čtvrtá řada nezklame ani ve stylu vyprávění, ani v tématu či naléhavosti sdělení. Zaujali mě 22letý Lucas Lynggaard Tønnesen (Birgitin syn Magnus), oblíbený grónský herec a filmař Ujarneq Fleischer nezjištěného věku - zabitý Malik a 33letý Simon Bennebjerg (Birgitin tajemník Oliver). (17.06.2017)

Po prvních dílech jsem měla pocit, že to tematicky podobnému seriálu House of Cards nebude sahat ani ke kotníkům, že tam jen postupně vystřídají všechna klišé, která se okolo politiky a médií dají podojit, ale postupně jsem se do Vlády - tedy hlavně do postavy premiérky Birgitte nekriticky zamilovala. 30 epizod, 30 hvězd. (18.04.2017)

Mafiánskými praktikami politiků z House of Cards (který rovněž a mnohem lépe atraktivní svět propojil s neméně atraktivním světem médií) jsem teda přesycený nebyl, protože politická kariéra Birgitte Nyborg klouže tak moc po povrchu, až se musí divák nejednou ušklíbnout. Právě dítě Beau Willimona bylo ukázkou vysoké školy scenáristiky, výrazné atmosféry a výborných herců. Tady platí snad jen to poslední. Ale z počátku fajn, rychle se zorientujeme mezi postavami a hlavně sledujeme volební úspěch předsedkyně (fiktivní) strany, jež se navzdory všem očekáváním stane první ženou v čele dánské vlády. Je inteligentní, má vystupování, ale o autoritě či pevných názorech bych fakt nemluvil. Viděna sice jenom polovina PRVNÍ SÉRIE, ale působí jak politický amatér, nechápe koaliční matematiku, tvrdá data se dozvídá z novin, mnohé dialogy působí tak, aby je pochopil i divák novácké tvorby. Navíc každou epizodu řeší jiný problém, takže se nějaká zajímavost či poutavost ještě víc tříští. Zůstává a jednotlivými díly prostupuje (skoro) jen fakt, co dělá funkce předsedkyně s rodinným životem vdané matky, ale i to je podané poměrně naivně a povrchně. K systému novinářské práce bych měl taky nejednu výtku, ale omezím to jen na konstatování, že televize má v rukou exkluzivní odhalení, ale vysílání vypršel čas? Těm 87 procentům za první sérii vůbec nerozumím. Na Dány je to špatně vylouhovaný čaj. (16.01.2024)

Borgen je opravdu vynikající seriál. Klaním se před tvůrci (herci jsou taktéž skvělí) a smekám. Při vší úctě k seriálům ostatních žánrů - zabodovat detektivkou, sci-fi či fantasy je podstatně snadnější mise, než přijít s fenomenálním kouskem z politického prostředí. Borgen je uvěřitelný a zároveň dramatický. Funguje i v osobní rovině, díky zachycení náročného rodinného života pracovně plně vytížené premiérky seriál působí tak realistickým dojmem a s děním a s aktéry lze snadno sympatizovat. Na přetřes přicházejí velká geopolitická témata, ale i všední zákonitosti a zákoutí politického dění. Je fascinující sledovat, jak liberální premiérka musí uzavírat mnohdy morálně zavádějící kompromisy jak se svými oponenty a s médii, tak zejména se svým vlastním svědomím. Vše působí naprosto autenticky a divák nemá problém uvěřit tomu, že nemalý zástup Brigitte Nyborgových křižuje chodby politických kuloárů celého světa. (20.07.2021)

A nyní se podíváme do politických kuloárů. Fakt mi nemusíte nějak přehnaně děkovat, že vás vemu na takové prímové a distingované místo, ale od srdce napsaný pochvalný vzkaz nebo pugét růží by mě potěšily. Není se čeho obávat, nejde o Parlament České republiky, takže se zde na chodbách nebude probírat předraženej vlašák v místní kantýně, ani alkoholické úlety každého prvního poslance, nutno ale podotknouti, že funkční mechanismy vysoké politiky budou nejspíš všude na světě podobné – intriky, intriky a trocha té diplomacie, když už není zbytí. Seriál sleduje především počínání dánské premiérky Birgitte Nyborg, která se snaží dobře vést jednak svou zemi a jednak svou rodinu, že to bude na obou frontách trochu skřípat je nasnadě. Začne se pěkně zvostra, volbama. Kandidaturu do sněmovny bych bejt váma zvážila, zvlášť jestli jste v mládí nafotili nerozvážně nějaké inkriminující snímky třeba v převleku za Veverčáka Pizizubku, asi byste nechtěli, aby se zrovna tohle dostalo k vašim dětem až vyrostou. No, protistrana se neštítí ničeho a je schopna vytáhnout na vás lecjakou špínu. Pak se musíme vyrovnat nejen s opozicí, ale i s lidmi z vlastní strany (na ty obzvlášť bacha), odposloucháváním („Kolibříku, je tam kauza mrtvej kůň. Máš malej po ruce?“) a nakonec se pustíme do zahraniční politiky, na deset dílů první série docela makačka, že. (13.09.2014)