Vláda

Po prvních dílech jsem měla pocit, že to tematicky podobnému seriálu House of Cards nebude sahat ani ke kotníkům, že tam jen postupně vystřídají všechna klišé, která se okolo politiky a médií dají podojit, ale postupně jsem se do Vlády - tedy hlavně do postavy premiérky Birgitte nekriticky zamilovala. 30 epizod, 30 hvězd. (19.04.2017)

Na co zlaté Lindholmovy scenáristické ruce sáhnou, to se podaří. Samotný nápad ukázat moderní evropskou politiku a politická média nikoliv jako nesmiřitelné protivníky, ale jako partnery, je příjemně povzbudivý. Seriál nekritizuje, jen nabízí témata k široké společenské diskuzi. A nebojí se přitom sáhnout i do vod poněkud ostrakizovaných, když se staví za práva prostitutek na uznání jejich podnikatelské činnosti na roveň s ostatními podnikateli. (26.02.2022)

Tak nějak by to mohlo fungovat. 1) Fiktivní pohled do zákulisí dánské vládní politiky je trochu suchý, chvílemi nevyrovnaný, ale přesto zajímavý._____ 2) Hlavní postavy si mě získaly a jejich dějové peripetie jsem sledoval se zájmem. Příběhům nechybí lidský rozměr ani optimismus._____ 3) Zaujali mě 32letý Christian Tafdrup (programový ředitel Alex, co pořád prudil) a 29letý Anders Juul (pohledný televizní reportér Simon Bech)._____ 4) Tak uvažuji, koho v Česku představuje idealistická premiérka Birgitte Nyborgová, pragmatický liberál Lars Hesselboe, představitel opoziční Strany svobody prasoidní Svend Age Saltum, průmyslník Joachim Crohne, prezident Turgistánu, šéf bulvárního Ekspresu Michael Laugesen, kariérista a nový šéf Centristů Jacob Kruse, o manažerovi na baterky novém programovém řediteli zpravodajství Alexovi Hjortovi ani nemluvě. Uměl bych k uvedených postavám přiřadit vždy hned několik našich politiků. Jo, jo..._____  11.9.2023 - Čtvrtá řada nezklame ani ve stylu vyprávění, ani v tématu či naléhavosti sdělení. Zaujali mě 22letý Lucas Lynggaard Tønnesen (Birgitin syn Magnus), oblíbený grónský herec a filmař Ujarneq Fleischer nezjištěného věku - zabitý Malik a 33letý Simon Bennebjerg (Birgitin tajemník Oliver). (17.06.2017)

Nejdůmyslnější tah věhlasného seriálu dánské veřejnoprávní televize spočívá v tom, že láká na nestranný pohled do zákulisí politiky a médií. Jenže ve skutečnosti neukazuje, jaká politika je, nýbrž jaká by měla být. Je pak na divácích samotných, aby si uvědomili kontrast politické linie i vystupování zdejší hrdinky vůči reálným politikům. Při tom ale scénáře nikdy nesklouznou k naivitě a naopak nechávají Birgitte Nyborgovou procházet zásadním obloukem z idealistky po nesmlouvavou političku zocelenou vládními tahanicemi i často donucenou ke kompromisům neslučitelným s jejím výchozím přesvědčením. Zatímco žánrový "House of Cards" staví na utvrzování předsudků o zlovolnosti a prohnilosti politiky, čímž divákům ospravedlňuje jejich distancovanost od politiky, v jádru bytostně politický "Borgen" popsaným kontrastem stimuluje nahlédnutí politické situace a motivuje k voličské aktivitě. Současně skrze jednotlivé politické problémy řešené v jednotlivých dílech, které jsou didakticky prezentovány z obou názorových stran, ukazuje divákům kontrast morálního i uváženého a zaslepeného postoje. Ve třetí sérii se vyprávění stejným principem zaměřuje na svět médií, konkrétně těch dle jejich stanov veřejnoprávních a výmluvně ukazuje mor současné vlády managerů, kteří vše posuzují absurdním měřítkem výkonnosti. Při tom všem seriál v základu staví na vtahujícím dramatu, díky čemuž pohltí i ty, kterým doposud byly politika či média zcela lhostejné. (10.06.2016)

Ojojoj, kde je čtvrtá a pátá série? Šestá? Při uvažované pokračující výživnosti a gradaci téhle nadmíru povedené sexy politické instruktáže by to k plnému uspokojení ještě dvě nebo tři lektorské řady nutně potřebovalo. A pak klidně i víc, protože skutečná dnešní politika, její zákulisí, initmní prožívání i mediální zobrazování budou vždycky o řadu nových rysů napřed, o to není strach. Připadám si teď jako navnaděné dítko, které po sytých dnech příliš brzy odstavili od mámina prsu. Přijdu si ještě hladová, nedovyvinutá, iritovaná, oloupená - lačním po celé řadě dalších důležitých vhledů a oblastí, které by nás nutně čekaly, kdyby seriál pokračoval dál. Tohle je jako zůstat na rozhledně trčet uprostřed schodiště, které končí nicotou. Ale jo, jasně, já vím, o tom to nakonec bylo nejvíc, že život holt nikdy není fér, a co nás žene dál a činí tu a tam o trochu lepšími lidmi, je ustavičné překonávání pocitu frustrace. Ale himl hergot donrvetr kruncajs element! To by bylo tak strašně správně, kdyby tenhle seriál pokračoval doaleluja, že to vesmír podle vnitřních pravidel na planetě Zemi prostě nedokáže připustit. *~ (30.04.2017)