Reklama

Reklama

Žiť v krajine Barbie znamená byť dokonalou bytosťou na dokonalom mieste. Pokiaľ nemáte existenčnú krízu. Alebo nie ste Ken. Barbie a Ken si užívajú bezstarostný život vo farebnom a zdanlivo bezchybnom Barbie Svete. Keď však dostanú príležitosť ísť do skutočného sveta, čoskoro objavia radosti a úskalia života medzi ľuďmi. (Continental Film)

(viac)

Videá (5)

Trailer 1

Recenzie (1 107)

DJ_bart 

všetky recenzie používateľa

Kam se hrabou vizionářská díla Stevena Spielberga, Stanleyho Kubricka, Bély Tarra, Andreje Tarkovského a celá Kmotr trilogie – natožpak Oppenheimer od Nolana, haha. Tahle éra již pominula, dámy a pánové. NYNÍ NASTALA ÉRA BARBIE. Takže já tomuto filmu přeji, ať vydělá barbieliardu dolarů a sboří všechna kina, protože tolik holek a kluků v růžový jsem jaktěživ neviděl.... Ok, ale teď vážně: málokdy se objeví film, který by byl svým přesahem tak popkulturně, filozoficky a společensky univerzální – a přiznejme si to či ne, ale Barbie jím prostě je. Greta Gerwig je fakin queen, protože natočila naprosto geniální meta-alegorickou satiru o stereotypizaci a (ne)dokonalosti krásy [a to v případě obou pohlaví], která je svou šílenou stylizací tak akorát bizarní, sebeparodická, ultra kýčovitá, a over-the-top. Přesto má fakt hlubokej meaning, takže zároveň dokáže provokativně nabourávat divákovy představy o konformitě, kapitalismu a systému. A ne, nejde o žádnou lacinou agitku, protože to dělá kurevsky poctivě. To, s jakým důvtipem a přitom naprosto přehnanou hravostí zde Greta pojímá problematiku moderního významu femininity a maskulinity není nijak prvoplánový, ale naopak neskutečně chytrý, zábavný a věrohodně autentický, díky čemuž nabízí kritickou sebereflexi jak pro děvčata, tak pro chlapce. Ano, jde o feministickej velkofilm, ale v tom nejpozitivnějším slova smyslu, protože lepší disstrack na patriarchát fakt nikdy neuvidíte. O to víc mě pak mrzí, že tenhle cynickej komentář o naší povrchní společnosti docení jen minimum lidí, poněvadž spíš než pro basic bitches v růžovým topu a podpatkách je tahle existenciální epopej pro obyčejný, divný holky s celulitidou a plochejma nohama, který nepotřebují růžovej top a podpatky k tomu, aby všem dokázaly, jak jsou výjimečný. A jestli se vám to nelíbí, tak se z toho třeba poserte [už teď se nemůžu dočkat na apokalypsu brečících konzerv]. Tohle veledílo si lidstvo prostě nezaslouží. Zcela bezkonkurenčně největší biják a filmová událost letošní okurkový sezóny.... VERDIKT: španělská vesnice pro diváky bez nadhledu. Ken out of Ken 🩷 PS: samozřejmě, Margotka jako vždy naprosto fenomenální, no a Ryan Gosling je literárně já. #IamKenough ()

Galadriel 

všetky recenzie používateľa

První půlka super, skvěle stylizovaný svět, dobrá žánrová filmařina, naprosto geniální casting. Opravdu nápadité, vtipné, včetně té časti, kdy se postavičky objeví v L.A. Od návratu zpět do BarbieLandu tomu ale pomalu začínají docházet nápady, vrší se tam klišé na klišé a ke konci je to tempo fakt pomalé a obsah dost prázdný (s výjimkou plážové bitvy a písničky "I Am Just Ken"). Podtrženo a sečteno - zábavný letní biják, který už ale asi nebudu mít potřebu si někdy pouštět znova. Nic víc, nic míň. ()

Reklama

novoten 

všetky recenzie používateľa

Každý je unikát a filmová Barbie ten největší. Nějakou dobu jsem netušil, jestli do sebe všechny složky zvládnou zaklapnout a ruku na srdce, váhal jsem, jestli do sebe zaklapnou alespoň nějaké. Jenže plán vyšel a kombinace satiry, muzikálu, rodinného dramatu, komentáře i nejbláznivější komedie může fungovat jako letní podívaná i jako téma do nekonečné konverzace. A je úplně jedno, že je zalitá třemi vrstvami růžového absurdna. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Rádoby feministický, ideově od začátku rozporuplný snímek s nejistou message o vymaňování se ze stereotypů diktovaného designu (od designu hračky až po design společnosti, ale jen odsud-posud), zato se zcela jasnou a bohatě naplňovanou intencí dosáhnout především nehorázného výdělku, jemuž je ve filmu nakonec všechno podřízeno, od geniálního marketingu, jenž ho provází, až po ilokuční sílu onoho "feministického", či spíše jen „anti-patriarchálního“ vyznění. *** Zakázaná slova a posvátné pojmy, do kterých se film nestrefuje, o nichž nápadně mlčí, a jimž mlčky slouží: Komerce, Komodifikace, Produktivismus, Kapitalismus. Jediný povolený pojem, do něhož se tu zástupně šije, ale jen tak, aby to bylo přitažlivé a zábavné pro široké platící publikum, intelektuální i mainstreamové: Patriarchát. *** Snímek jsem naštěstí shlédla v rámci feministického debatního cyklu Čtvrtá vlna Terezy Domínové v Edison Filmhub Praha, se skvělými hostkami Marie Heřmanová (obor kulturní a sociální antropologie) a Julie Šafová (obor kulturní a filmové publicistiky), na což jsem si ráda počkala a vyplatilo se mi to – debata, do níž se v průběhu zapojila i politoložka Kateřina Smejkalová, byla silným kompenzačním zážitkem k viděnému. Oč je film sám kontroverznější a rozháranější, o to výživnější a smysluplnější byla diskuse dotyčných žen o zákonitostech systému, ve kterém přežíváme, a ve kterém chtě nechtě muselo vzniknout i tohle dílo vědomě napěchované kognitivní disonancí, oscilující mezi potřebou hlásat omezenou osvětu v rámci povolených možností a zároveň sloužící modle nejhoršího konzumerizmu, destrukce a degenerace. *** Všechno dobré, co můžeme filmu přiznat, nechť je zarámováno dvojí důležitou pravdou: Ta první okřídlená pravda zní, že „kapitalismus ženu nikdy neosvobodí“ (Alenu Wagnerovou tu pohotově citovala Marie Heřmanová, více např. tady: https://a2larm.cz/2018/08/kapitalismus-zenu-nikdy-neosvobodi/ ), a znamená, že pokud film hlásá konec nadvlády stereotypů včetně patriarchátu a zároveň mlčí o kapitalismu, který nic takového neumožňuje, jde jen o výdělečnou úlitbu, která problém neřeší, ale prohlubuje, stávajíc se jeho součástí. Ta druhá zní, že kapitalismus zpeněží (komodifikuje) všechno, dokonce i autentický boj proti sobě samému. Tady se čítankově vydělává na myšlence vysvobození žen a mužů z některých zaběhnutých vzorců, přičemž hlavní vzorec – služebnost marketingu – je bez debaty znovu posílen. *** Neboli: Nezávislá režisérka Greta Gerwich se stává závislou režisérkou v područí manažerů Mattelu a WB, aby mohla k masovému publiku doručit rozkolísanou message o limitované nezávislosti a posílit tak kapitalismus znásobením moci a zisků mocných a bohatých. Kognitivní disonance plný pohár, please. *** Film je na povrchu místy vtipný a chytrý, ovšem celou dobu také plný evidentních kontradikcí, u nichž pozorný divák ustavičně naráží hlavou na neviditelné skleněné zdi limitů, o nichž se nemluví, a při sledování vás celou dobu mrazí (jste-li ten typ) z vědomí, jaké hlubší trýznivé pravdy zamlčuje tak nápadně, že je vlastně v konečném důsledku především o nich – aniž by ukazoval či otevíral cestu, jak se z nich vymanit. *** Nejspíš bych se plně shodla s přítomnými debatérkami, že film si je všech rozporů a problémů, které zamlčuje a posiluje, vědomý, o čemž mj. svědčí brilantní a v mnohém klíčový monolog matky o zoufalém postavení žen v dnešním systému, na které jsou dnes kladeny absurdní a protichůdné nároky, např. aby obstály v krysím závodu tvrdé kariérní bezohlednosti a byly zároveň pečující, všeobjímající a chápavé apod., v němž ostatně výrazy jako „kognitivní disonance“ a další nahlas zaznívají, jenom mě to logicky neplní žádnou nadějí a vůči autorce a její volbě ani žádným zvláštním uznáním. *** *** Ideová nekonzistence filmu se logicky  propsala i do jeho rozpadlé narativní výstavby – zatímco na povrchu se můžeme bavit sledem chytrých, vtipných, barevných, roztančených skečů s izolovanými sděleními, jako celek film pohromadě nedrží, o čemž mj. svědčí i samotný závěr, kdy hlavní postava, stereotypní Barbie, odchází do skutečného světa živých lidí – a ve filmu se nijak neřeší, co to bude znamenat pro onen utopický svět ostatních Barbie a Kenů, pro něž byly do té doby rozhodnutí a činy stereotypní Barbie a „jejího“ Kena určujícím hybatelem a nositelem změny, a stejně se neřeší ani to, jak takový akt ovlivní ten skutečný svět – protože myšlenku, že ty dva světy, „svět barevných šťastných konceptů od Matella“ a „tvrdý svět žité reality“ spolu nebezpečně interferují, film sice chvíli rozehrává, ale pak ji spolu s řadou dalších nebezpečných myšlenek roztržitě opustí, takže to v něm stejně jako další nápady zůstává jen jako izolovaný bavicí prvek bez konzistentně budované pointy. *** (V Edisonu, s Lí, v rámci Čtvrté vlny Terezy Domínové.) *~ () (menej) (viac)

castor 

všetky recenzie používateľa

Kdo chce vidět Barbie, jak využívá celá chodidla, jak na stehnech objeví začínající celulitidu nebo jak zamíří na gyndu, neměl by chybět. Pozitivní je, že talentovaná Greta Gerwig dokázala, že i cukrkandlový kus o ikonické panence s útlým pasem může nabídnout a rozebrat plno „důležitých“ společenských témat. I když samozřejmě vstřícnost výrobce a produkčního studia Mattel má v otázce kousavosti své limity. Tahle Barbie (než vůbec začne den, tak se umává k smrti) žije v absolutní nevědomosti. Každé ráno je stejné, každý večer jakbysmet. Parádní, sluníčkový, bezstarostný. Pokaždé s dvořením vymazleného Kena. Jenže pak to přijde: začne to myšlenkou na smrt, pokračuje třeba zápachem z úst. Prý za to můžou chmury Barbieiny majitelky. V lidském světě, do kterého ji doprovodí i jeden černý pasažér. Zaujmou animované gagy, detaily, náznaky, popkulturní odkazy, ale je toho tolik, že to divák napoprvé sotva pobere. Barbieland je co do pestrosti, nápadů či výpravy skvostný. Přesto mi chyběla jistá lehkost. Tvůrci místy volí až příliš doslovnou formu, kříží několik žánrů i přinášejí množství polopatických monologů. S mnohými nápady si šlo vyhrát trochu víc. A třeba taková dospívající Sasha z reálného světa je scenáristicky úplně odbytá. Margot Robbie (která komerční hit už zoufale potřebovala) je tradičně roztomilá, trubkovitý Ryan Gosling nicméně vládne. Oceňuji, že je to absolutně odlišné „od konkurence“, ale prostě jsem čekal, že se budu bavit i dojímat o dost víc. Tři až čtyři hvězdy. ()

Galéria (81)

Zaujímavosti (57)

  • Ve scéně, kde „Divná Barbie“ (Kate McKinnon) jako mystická průvodkyně nabízí Barbie (Margot Robbie) dvě možnosti, v jakém světě si přeje zůstat, má v jedné ruce růžovou botu na podpatku, představující svět Barbielandu, a v druhé ruce pantofli, představující skutečný život. Jde o variaci na moment z filmu Matrix (1999), ve kterém Morpheus (Laurence Fishburne) nabízí Neovi (Keanu Reeves) červenou a modrou pilulku. (Leopard105)
  • Společnost Sony měla původně sloužit jako distributor filmu před převzetím Warner Bros. v roce 2018. (KGBelik)

Súvisiace novinky

Netflix ruší plány na Snyderovu zombie ságu

Netflix ruší plány na Snyderovu zombie ságu

16.08.2024

Zack Snyder (Muž z oceli) se poslední dobou vehementně snaží dokázat, že stále patří mezi talentované režiséry, nikoliv mezi do sebe zahleděné autory, kteří neví, kdy přestat. Po kontroverzní a… (viac)

Kaskadér propadl, přesto má napsané pokračování

Kaskadér propadl, přesto má napsané pokračování

06.05.2024

Kinaři teď nemají zrovna nejlepší časy. Blíží se totiž letní sezóna, která tradičně bývá nařachaná těmi největšími blockbustery a do pokladniček kin často nasype cenné zlatky. Jenže se zdá, že ta… (viac)

Margot Robbie chystá filmové The Sims

Margot Robbie chystá filmové The Sims

23.03.2024

Loňský rok byl pro hvězdnou herečku a schopnou producentku Margot Robbie (Babylon) poměrně přelomový. Její produkční společnost LuckyChap přenesla na plátna kin svět Barbie, tedy nejvýdělečnější film… (viac)

Reklama

Reklama