The Words

"Chtěl být spisovatelem, ale nenacházel slova." Hele to je o mně. Ovšem literární úroveň mých textů mne nekompromisně odsuzuje k tomu, že úspěchu u kritiky mohu dosáhnout pouze opsáním neznámýho díla. V tom samozřejmě Rorymu rozumím, ale jelikož se příliš často nepotloukám po pařížských bazarech, tak se mi nejeví příliš reálně možnost objevení geniálního neznámýho díla psanýho v mý mateřštině. Jenže Rory to štěstí měl, což mu zaručilo úspěch i morální dilema a mně příjemně strávenej čas u dramatu, který naštěstí bylo spíše pohodový než přehnaně dramatický. (03.05.2013)

Jednoduchý príbeh, ktorý je ale podaný a natočený naozaj kvalitne a aj to jednoduché sa Vám zdá zaujímavé. Podľa mňa Cooperova životná rola zatiaľ, Irons akonáhle vstúpil do príbehu, hneď som mala lepšiu náladu, herci v časti z minulosti naozaj presvedčiví, Wilde mám čím ďalej tým radšej ... jediný kto mi tam nesedel bol Quaid. A zase raz nádherná hudba. (20.10.2013)

Typický hollywoodský produkt "s ambicí", který však nenabízí nic, co bychom už stokrát neviděli snad vyjma složité rádobysofistikovné narativní struktury, která však do jisté míry ničí emocionální dopad hlavního příběhu, pokud by se za tím nablýskaným vizuálem a pěknýma tvářičkama Saldanové a Coopera snad měl nějaký skrývat. Nechci se rozčilovat nad tím, že spisovatele hrají samí hezouni a všechno je neuvěřiteně předvídatelné a banální, tak už to v Hollywoodu bývá, ale vadí mi to tehdy, když z filmu cítím umělecké ambice, jako v tomto případě. Jo a Quaid začíná bejt oteklej jak Mickey Rourke. (18.09.2012)

Čakal som niečo medzi tromi-štyrmi hviezdami, ale veľmi rád dám plný zásah. Mám rád, keď ma film prinúti o niečom popremýšľať a toto je presne ten prípad. Je tu veľa myšlienok, ktoré sa človeku zaryjú do mozgu a dlho, dlho nepustia. Dej sa skladá z troch príbehov, ktoré sa dajú brať samostatne, alebo sa môžu spojiť do jedného veľkého. Ako, to už musí každý posúdiť sám. Vo filme odznela veta: "V určitom okamžiku si musíte vybrať medzi životem a fikciou. Často sú si veľmi blízko, ale nikdy se úplne nepretnú." Mám však taký pocit, že tu sa to na okamih podarilo a z troch príbehov sa stal jeden. Niekedy naozaj láska nestačí. To isté platí aj pre život. (26.01.2014)

Původní myšlenka - příběh v příběhu v dalším příběhu se mi moc líbí, ale provedení už pokulhává. Vždycky mě naštve, když tak skvělý potenciál zabije rutinní režie, herci jedoucí na manuál (s výjimkou Jeremyho Ironse, ten je tu coby kouzelný smutný dědeček k sežrání) a rychle utrnutý konec - jako by najednou splaskl balonek. A jsem jediná, komu ten francouzský příběh přišel plný neskutečných klišé? I přes všechny výtky ale palec nahoru za snahu a nutnost diváků zapojit mozkové závity. PS: Prosím, řekněte už někdo Zoe Saldaně, že nedostatek chemie mezi herci se nenahradí věčným osaháváním hereckého partnera. To, jak se věčně věšela na Coopera, bylo ke konci už otravné. (14.10.2013)