Vrásky z lásky

Film plný úcty ke staří a nebo ještě přesněji, radost z něj, vždyt, že zestárneme, neznamená, že máme přestat užívat si života, to přesně jsem si z filmu bral a užíval si nenuceně pozitivní energii, která z filmu vyzařuje. Pani Bohdalová vzpoměla jak to měla kdysi s uchem a zahrála jeden ze svých nejlepších výkonů a druhý z ušního páru pan Brzobohatý předved nádherný civilní herectví. Abych to tady režisérskýmu sympaťákovi z Edenu jen nechválil, přijde mě zbytečný prokládat dvě scény delším záběrem na krajinu, postava řiditelky domu pro seniory byla možná až moc kráva, když si vemu že tenhle film je pro stárnoucí lidi fakt naprosto dokonalá volba, tohle by je mohlo trošku a možná i zbytečně vylekat, ale to jsou jen drobnosti, protože film funguje velmi dobře a myslím si, že se na něj může koukat celá rodina, aniž by se členové jednotlivých věkových generací nudili. (12.05.2015)

Pro jednou jsem si chtěl odpustit ty moje věčné blbé kecy, abych se nedotkl zdejších herců a stáří, k čemuž obojímu chovám respekt. Jenže jsem zjistil, že bez těch keců najednou nemám co bych napsal. Důchodcovská road movie na jednu stranu není zrovna to, co bych si teď přál sledovat, na stranu druhou mě ale docela příjemně pobavila. K dobru má tenhle film i to, že se nepotvrdil můj Strach z Epsteina. (22.01.2015)

Ne ne, snažil jsem se, ale nešlo to. Mám úctu ke starším ročníkům, ale hřejivý český film o stáří si představuju opravdu jinak. Výsledek (hodící se spíš na televizní obrazovky) sice nikoho neurazí, jen to není pro jeho kvality, nýbrž pro to, že je dokonale sterilní, uhlazený, nekonfliktní a přijatelný pro všechny. Námět, chování a vývoj postav i situací – to všechno je bez jakéhokoliv závanu originality. Celé se to pohybuje ve vzduchoprázdnu, nejprve chce ústřední duo v téhle seniorské tragikomedii ještě něco zažít (ona konkurz, on cokoliv před operací očí, ideálně setkání se starou láskou, která dennodenně ochutnává šeď domova důchodců), aby pak mohli nabídnout souboj dvou vzpurných povah na cestě do Prahy na onen konkurz. Obě zestárlé hvězdy trezorového Ucha jsou samozřejmě slušné, ale že bych z nich padal na zadek, tak to těžko. Ostatní plní roli hlavně přihrávačů obou legend, jejich účast budu brát jako jakousi kolektivní poctu, takže jejich trestuhodné nevyužití raději přejdu. Výsledný mdlý pocit z filmu ale přejít nemůžu!! A to jsem se vážně těšil.. (27.09.2013)

Dramaturgickou nesevřenost tohoto filmu naznačím jedním příkladem: Taťjana Medvedcká (jakkoli hraje výborně, což se týká všech, a nejvíc Jiřiny Jiráskové) měla podle všeho ztvárňovat vrchní sestru, která je na chvíli znechucená nesnesitelnými výstřelky jedné své uživatelky (Bohdalky). Problém je, že ony výstřelky nejsou absolutně ztvárněny tak, aby působily nesnesitelně, vždyť Bohdalka proboha jenom učí lidi hrát na nějaký nástroj, případně je děsí historkami o nočním přízraku. To je fakt tak strašný maso, aby se z toho ona (opět opakuji, že ve filmu vylíčena jako veskrze HODNÁ) vrchní sestra musela hroutit a neutralizovat Bohdalku sedativama?! Takových samoúčelně vykonstruovaných schémat je ve filmu celá řada, s vrcholem konkurzu a postavou mimozemsky jednajícího režiséra. Těšil jsem se na tento film a jsem velmi zklamán. Některá srovnání s Babím létem jsou totálně mimo mísu. 40% (08.12.2012)

Milý film, ale bez Radoslava Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové by byl horší, a to dost. Ani mi nevadilo, že Jiří Strach tak okatě staví oběma (a dalším) hercům jakýsi kinematografický pomník. Pokud jsem měl s něčím problém, pak se scénářem Marka Epsteina, který je sice umírněnější než poslední dobou bývá, ale stejně v sobě má na můj vkus až příliš jednoduchých vtipů, z nichž spousta je na jedno brdo a o několika bych se nebál říct, že jsou vyloženě laciné, sprosté a urážející. Podívaná to byla (i přes lehce roztahaný úvod a na české poměry rozhodně) dobrá. Ale ve srovnání s Babím létem... (03.02.2013)