Z hrdze a kosti

Malinké zklamání. Solidně odvedená práce, z herecké a režisérské stránky samozřejmě extratřída, ale tenhle příběh si žádal o větší emoce. Chybí pevnější děj a stejně tak mohlo s klidem skončit v polovině. Štěstí, že dvouhodinovou stopáží provází tak skvělí herci a vše řídí neselhávající dirigent Audiard. 70% (07.11.2012)

Těšil jsem se na vydatné filmové menu a po víc jak dvou hodinách, mně zbyla na jazyku jen velmi průměrná pachuť, která by se možná hodila do nějaké vývařovny. Marion je určitě výborná herečka, což potvrdila mimo jiné v Edith Piaf, ale tady, i když se velmi snaží, jí to není zdaleka nic platné. Ještě větší problém vidím v Matthiasovi, kterého jsem za poslední asi dva měsíce viděl ve čtyřech filmech a všude hrál naprosto stejné typy, testosteronem napumpovaných alfa samců, což jsem mu možná věřil v Býčích šíjích, ale určitě ne tady. Spojení těchto dvou herců jsem vůbec neuvěřil, chyběla mi tam jakákoliv chemie, čí jiskření a určitě i nějaký ucelenější příběh, nebo lepší scénář. Ale abych nebyl zase až tak úplně kritický, viděl jsem už i mraky horších filmů, tak nakonec dám horší tři hvězdy, vzhledem k tomu, že mám moc rád kosatky a hlavně za první a poslední song ve filmu, Bon Iver je totiž jen jeden. (24.10.2014)

Poeticky laděná romance okořeněná sociálním dramatem v civilním podání. Neomalený a lehkovážný rváč ji nejprve označil za děvku, tehdy byl však atraktivní brunety a sebevědomé cvičitelky kosatek poprvé a nikoliv naposled zachráncem. Starý „bezstarostný“ život je však rázem nenávratně pryč, začíná (často egoistický) boj do morku kostí. Pro ni i pro něho. Ve světě, ve kterém není prostor pro slabošská gesta a kde nevyřčené city můžou pořádně mrzet. Škoda jen, že příliš nepřilneme ani k jednomu z nich. Vyrovnávání se s jejím těžkým traumatem jde až překvapivě rychle, jeho emocionálně dezorientovaná poloha zase nikdy moc diváka neosloví. Uhrát vše zarputilostí nadsamce (Matthias Schoenaerts je přesto velmi dobrý) ne vždycky jde a funguje, hrdá Marion Cottilard sama v soukolí bolesti sice předloží několik povinných (s ohledem na téma) silnějších hereckých poloh, ale i její postava není pro diváka nějak emočně vítanou vzpruhou. Dvě utýrané duše ale nakonec ke spokojenosti přeci jen stačí, i když platí to, co u režisérova předchozího Proroka. Technicky, herecky i tematicky nadprůměrné, bohužel však bez vnitřního náboje (pár scén živočišného sexu ještě živelné drama nedělá). (28.04.2013)

Marion Cotillard už mě kolikrát přesvědčila o tom, že je skvělá herečka. Tady to opět dokazuje a opět nemá problém ukázat všechno. Myslím tím doslova všechno. Samotný příběh nemá chybu, kupí na životem vošlehanýho Belgičana jeden průser za druhým. Ale není na to sám. Kontra mu dělá právě Marion Cotillard, která dokonce přijde o nohy. V tomhle filmu se na tyhle postavy celkově kupí jedna sračka za druhou a mě fascinuje, jak tím životem i tak procházejí. Možná i proto mě ten film tak zaujal a s napětím jsem ho dojel až do konce, protože co průser, to intenzivní scéna… a to je ve filmovém světě pro diváka slušná výhra. (10.09.2013)

Na Audiarda standard, takže pořád pecka. Tahle variace na "Čti mi ze rtů" sice v mých očích kvalit předchozích režisérových filmů nedosahuje, na to má až moc nezacílený scénář a uspěchané finále, které sráží dojem. Vtipné je, že přestože film podle trailerů a obsazení Marion Cotillard vypadal jako úlitba masám a útok na emoce, jde o méně diváčtější film než předchozí Prorok. Zůstávají skvělí herci (O Schoenaertsovi po Býčí šíji nemůže nikdo pochybovat), fascinující práce s přirozeným světlem a Audiardův artově-realistický touch, oproti kterému vypadá zbytek francouzské produkce strašně uměle a nepřirozeně inscenovaně. Film, který možná bude zrát. Jo a prostetické nohy nikdy nebyly tak sexy. (06.11.2012)