Válečná generace

Tak zaprvé, rozhodně bych tuto minisérii nesrovnával s Bratrstvem neohrožených nebo podobnými seriály. Němci to pojali po svém a tak to taky vypadá. Seriál je to více než kvalitní. Popisuje životní příběhy pěti německých kamarádů od napadení Sovětského svazu až po kapitulaci Německa, tj. děj se odehrává během čtyř let. A za ty čtyři roky se toho stane tolik, že je to až neuvěřitelné. Bitevní scény střídají ty z domoviny. Ona je totiž každá z pěti postav úplně jiné povahy, proto se zde hodně hraje na psychologickou stránku. Zvěrstva a morální degradace je ukázána dokonale. Těžko říct, jak na to nahlížejí samotní Němci, ale tvůrci si rozhodně nebrali servítky s povahou německých vojáků. Všichni víme, čeho se na východní frontě dopouštěli, i když to byli převážně Waffen-SS. Na druhou stranu byli i ti hodní. To nelze popřít a právě všechny tyto dobré i nelidské skutky jsou velmi dobře ukázány. Pro mě očekávané bojové scény nesmí rozhodně chybět. I když jich tu není moc, jsou natočeny parádně. Snad jediné, co by se dalo přirovnat k Bratrstvu. Třeba útok na telegrafickou stanici, nebo pomocí efektů vyzobrazené tanky Tiger. Radost to pohledět. Herecká pětice předvedla nadpřirozený výkon, bravo. Všichni mají budoucnost před sebou. Po dvou dílech bych neváhal dát plný počet, poslední díl mě ale trošku zklamal, navíc těch náhod tam bylo opravdu moc. Nicméně jako celek se jedná o sérii "must see" a rozhodně ve většině prípadů zanechá něco k přemýšlení. 89%. (14.05.2013)

Ja osobne vôbec nemienim riešiť, čo týmto Nemci chceli povedať, povedali a nepovedali, nemienim riešiť ako vykreslili Poliakov, ja som pri tom nebola a ani to nemám naštudované, na oboch stranách barikády by sa našli rôzni ľudia, rôzne príbehy ... pre mňa je toto film, ktorý si zaslúži odo mňa plný počet hviezd, výborne natočené, výborná hudba a herci (predovšetkým Schilling), príbeh výborne prepletený, ani na minútu som sa nenudila ( a to bolo tých minút požehnane), koniec nepokazili ... ohromná preohromná vec. (25.04.2014)

Buď jak buď, tohle vyprávění německou optikou je dobře udělaný seriál a zdobí jej jen a jen dobrá filmařina. Lze dokonce říci, že skvěle ukazuje v neztenčeném rozsahu objektivně i věcně demagogickou politiku německé válčící strany. Zajisté lze připustit, že zde tvůrci mytizují obětavost vojáků, kteří zastupují agresi. Ale nechci to rozebírat, to by znamenalo ponořit se do toho hlouběji. Proto to hodnotím, jak už bylo výše napsáno. Ovšem nejdůležitější je to, že mě seriál bavil a zaujal zajímavým dějem, protože je pojat realisticky. (06.06.2014)

Je päť priateľov, je vojna a každý z nich ma v nej určite miesto i úlohu a dali si sľub, že do Vianoc sa všetci stretnú, ale ako to pri takýchto sľuboch býva, sú v rovine zázrakov a tu sa žiadny nekonal. Po tomto stretnutí už nič nebude také ako predtým,ani oni nebudú taký ako predtým. Práve pri takýchto filmoch som rad, že sa môžem zobudiť, lebo tu sa dá zivot ľahko stratiť. Par postáv, par príbehov, jedna z nich bude mesačná hviezdička a ostatný budú bojovať na fronte alebo vo vlaku do koncentračného tábora. Vidíme tu postavy plne ideálov, ale ako film pokračuje tak sa radikálne menia ich postoje a charaktery a to čo si predstavovali je nenávratne preč. Je tu všetko čo si predstavujem pod pojmom vojna ako beznádej,krutosť,nenávisť,strach a smútok. Tie chvíľkové upútavky z tej doby sem náramne pasovali. Len mi tu veľmi vadili dve veci, jedna je ta, keď bratia bojovali na fronte, vždy nejakým zázrakom prežili, zdalo sa mi to prehnané, neveril som tomu, že je to možné a za druhé nenávisť Poliakov k židom, je pravda, že k mi veľkú náklonnosť nechovali, ale bolo veľa Poliakov,ktorí stratili život práve kvôli záchrane života židov, tak nechápem prečo ich vykreslili ako nenávistne svine, naozaj všetci neboli taký, toto dosť zneuctili. Všetci piati mali strašne šťastie,vo vojne musí byt vždy, ale v takejto miere určite nie,to už hranici z naivitou.Tieto dve záležitosti pripravili film o jednu hviezdu, ale aj tak ako celok je impozantný. (29.04.2016)

Ve skutečnosti není zase takovou novinkou podobně postavený příběh z německé strany. Můžeme jmenovat klasika E. M. Remarquea a jeho Čas žít, čas umírat, či další podobně vynikající knihu od Dietera Nolla Dobrodružství Wernera Holta. A našly by se i další. Výše uvedené přece jen představují absolutní literární špičku, na kterou scénář Unsere Mütter, Unsere Väter nedosahuje. Na to je v něm místy až příliš prvoplánovosti, neuvěřitelných náhod, drobných, avšak nepřehlédnutelných chyb historického a technického charakteru. Ale přesto. I přesto jsem právě teď (a to právě znamená asi v půl čtvrté ráno) dokoukal po celovečerním zátahu poslední díl jedné z nejlepších a nejhodnotnějších televizních záležitostí poslední doby. Němci, musím jim to přiznat, zase zaváleli, po dílech jako Der Untergang, Baader Meinhof Komplex a dalších přišli opět s něčím ze špičky. Ano, výtky mám a s řadou toho, co napsal Zeck, souhlasím. Ale na druhou stranu jde o zachycení proměny člověka v šílené době a prakticky všichni z pěti hrdinů, vlastně paradoxně až na poručíka Wilhelma Wintera, spáchali něco, co se dá označit za sviňárnu. A zajímavý je, že většinou to postava spáchala ne v době bezbřehého nadšení, ale naopak deziluze. Z deziluze lidé dle mého konají jak to nejlepší, tak to nejhorší, záleží v tu chvíli jen na nich. Nejvíc patrné je to u Friedhelmovy postavy. Skvěle zahrané a přes zmíněné chyby tak působivě natočené, že mé počáteční rozpaky a představa, jak postupně začnu v komentáři vyjmenovávat, že tamhle nemůže bejt vrak T-34/85, že hodnosti SS se neoslovovaly "pane", ale pouze hodností a tak dále, nakonec naprosto ustoupily do pozadí. Scéna, kdy Viktor přijde po válce na úřad a najde tam pracovat bývalého nacistu pod vedením amerického důstojníka byla takovou třešničkou, velmi mi připomněla starý český vtip "to jste si spletla dobu babičko." - "Dobu možná, ale vás určitě ne." Jen jsem si nemohl nevšimnout, jak negativně z filmu vycházejí příslušníci Armije Krajowe. To bylo možná přece jen moc, a to nejsem zrovna fanoušek Poláků. Na druhou stranu nelze si zastírat, že válka není nikdy černobílá. Tak, že bychom konečně my taky něco...? (07.06.2014)