Deň nezávislosti: Nový útok

Nostalgie vrací úder! Vše, co jste na starém Dnu nezávislosti měli rádi, tady je a navíc je tu dost pomrkávání k některým scénám z původního filmu. Někdy je to až moc, ale všechno tlačí mimozemská invaze dopředu, přímo k jádru všeho. Emmerich hraje na notu nostalgie natolik, že si člověk ani neuvědomí, že film ani nenabízí moc navíc oproti trailerům (osobně mi nepřijde ani tolik akční, jak se tu mluví, možná i ta samotná destrukce je už skoro nezábavná...). Film navíc pracuje nejen s hlavní dějovou linií, ale opět s několika dalšími, které směřují k jednomu bodu a jsou chvílemi spíše vata se starými herci, než smysluplný obsah (např. Julius Levinson, děti v autě, všichni znaj všechny, ...). I přes hromadu náhod, kterou provází film, přes všechny ty taktické nesmysly, které film z pohledu boje přináší, obsahuje hromadu skvělých scén a nápadů, jako je třeba africká část příběhu (až gerilová válka s mimozemšťany) nebo rozebírání zbytků lodí v dálce. Nečekal jsem však, že zrovna z příběhu Dnu nezávislosti budou tvůrci chtít budovat další filmový vesmír, tenhle rozmach je podle mě až přehnaný z toho "nic", co filmy obsahují. Jsem zvědav, zda se tu za (dřív jak) 20 let opět sejdeme, aby jsme si užili další obranu amerických principů:)). Za mě dobrý vzpomínka na filmy, na které už dnes není místo. PS: kdo viděl Oblivion, se musel několikrát potutelně smát nad designem "další rasy":) (22.06.2016)

DEN NEZÁVISLOSTI: NOVÝ ÚTOK je přesně tím, v co člověk doufal, že bude. A zároveň potvrzuje obavy, které je možné v souvislosti s pokračováním po letech mít. Co přesně znamenají obě floskule, se dozvíte v této kontextové kritice, v níž rozebírám, v čem pokračování není oproti jedničce již ozvláštňující, v čem v porovnání s ostatními současnými velkofilmy ozvláštňující je... a proč jsou elitisti ve svých (nad)interpretacích tak mimo. (23.06.2016)

Druhý Den nezávislosti jede přesně podle mustru sedmých Star Wars a Jurského světa. Pečlivě se oživuje starý svět s (převážně) novými hrdiny a hodně se brnká na nostalgickou strunu, jenže tím to bohužel hasne. Emmerich sprintuje jako zběsilý, aby se bůhvíproč vešel do dvou hodin, takže se všechno děje ráz na ráz a nikdo a nic nemá šanci vyniknout. Hlavně péče o postavy je veskrze tragická a lavíruje mezi odfláknutým kecáním a WTF momenty, pročež baví především akce. Té je naštěstí dostatek a je patřičně epická, ve finále tedy dostanete ucházející blockbusterovou jízdu, v níž se vydařené scény střídají s momenty zralými na facepalm. Nový útok prostě nepřekvapí ani nenadchne, ale vlastně neurazí. Což je vzhledem k fenomenální jedničce obrovský sešup, ale po trailerech snad zázraky nikdo nečekal. (6/10) (21.06.2016)

20 let. Taková doba uplynula, než otec subžánru katastrofických filmů zplodil sourozence ke svému prvnímu Dni. Příliš dlouhé otálení. Doba se změnila, nadšení z jedničky dávno pominula (i když stále jde o zábavný popcorn), a tatík Emmerich se tedy rozhodl v podstatě zopakovat dění prvního filmu a zároveň vše obtěžkal "nezbytnými" atributy dnešních filmových časů. Tak tedy: vizuál je boží! Něco tak monumentálního, obrovitého a zároveň vypulírovaného do posledního detailu opravdu bere dech, přesně na tohle jsem čekal a taky to dostal. Měřítkem již nejsou pozemské výtvory, nýbrž Země sama a přilehlý vesmír. Pecka! No a tím jsme pomalu s výčtem pozitivních dojmů u konce. Tempo filmu bych nenazval strhujícím, ale zbrklým, urputným, bezohledným. Herci, především mladí, jsou jak plakáty na zdi v pokoji průměrného týnejdžra, mají nasazený jeden face a ten jedou celej film :) Staří známí tu jsou kvůli výdělkům, tak to cítím. Dialogy a chování postav grandiózně patetické. Rozvíjení universia poměrně zajímavé, v tuto chvíli si ale nedovedu představit, kam to chce Emmerich posunout, protože zbořit Vesmír jednoduše nejde! Neříkám, že se netěším, jen prosím trochu víc toho nadhledu a zábavnosti. Otázka je, zda-li si vůbec druhý Den na sebe vydělá... 165 miliónů dolarů(rozpočet)/176 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (03.07.2016)

U minulého Dne nezávislosti (toho z roku 1996) jsem psal, že je to klasický cinemák ke krabici popcornu a kýblu coly. Tenhle jeho mladší brácha je na vlas stejný případ. Jenže po chvilce zjistíte, že to máslo na popcornu je krapet žluklé a z té coly již vyprchaly všechny bublinky... Ta chuť tam jakž takž najdete, ale není to vůbec dobré. Dvojka prakticky zcela recykluje jedničku, podařilo se dokonce po dvaceti letech sehnat i pár původních herců doposud žijících. Emzáci zase letí vytěžit Zemi a tak je třeba se jim opět celosvětově postavit na odpor. Všímám si jak moc se amerických filmech objevuje Čína... Marťan, předchozí Den nezávislosti a teď je tu opět sličná pilotka (a to vlastně ani nemluvím o našem Kosmu! :-). Jo Zeman by měl radost, bratrství s rudou Čínou prostě jede. Staré piloty nahradily mladě kočičky a mladí býčkové, vše je samozřejmě řádně rasově vyváženo. Emzácká loď vstoupila do naší atmosféry a tak nic nebrání zahájit vituální orgie ať mrakodrapy a auta v ulicích létají jak emzácké stíhačky! Jenže. Vizuál je sice poplatný dnešním možnostem, ale o to více nebaví. Není tu nic co bychom neviděli v dalších X filmech od Transformerů počínaje po všechny ty katastrofické filmy konče. Je to prostě nuda. Navíc místy dokonce trapná nuda.Hlášky jsou klišé na klišé a když je někdo v nouzi můžete si být jisti, že se po nutné chvilce (při které může být napjaté snad jen sedmileté děcko) náhle s hláškou objeví nějaký zachránce... Nebaví už ani Goldblumovi vyvalené udivené oči pokaždé když kouká na oblohu... Prostě to nebavilo a nejen to. Bylo to blbé. Jestli emzáci přiletí ještě jednou, nebo dokonce my k nim, nevím jestli budu mít chuť ještě ty chrabré pozešťany sledovat. Dávám za dvě bílé kuličky a neskrývám zklamání. * * (30.12.2016)