Deň nezávislosti: Nový útok

Toto ešte niekoho baví, dnes, v dobe Interstellarov, Gravitácií a Marťanov? Oproti dvadsať rokov starému (!) originálu žiadny trendový posun, iba je v tom všetko zniekoľkonásobené - počet postáv, stíhačiek, veľkosť vesmírnych korábov, počet prezidentov a ich preslovov, podfarbených patriotickou hudbou. Trikovo vymazlená a hlučná akcia síce nastúpi rýchlo, trvá 100 minút a je zahustenejšia než v jednotke, ale VŠETKO v nej je odniekiaľ "požičné” a v celom filme niet JEDINÉHO inovatívneho prvku. Osobne som najviac trpel pri postavách, dialógoch a neskrývanej stupidite, ktorá v deväťdesiatych rokoch možno pôsobila vtipne a cool, ale dnes?! Najsvetlejším okamihom tohto filmu pre mňa bola záverečná predtitulková zatmievačka a nástup známeho Arnoldovho hudobného motívu. (27.06.2016)

V akčnom sci-fi sa stretávame ako so starými známymi, tak s množstvom nových tvárí. Medzi klady filmu patria prepracované počítačové efekty, na ktorých sa nešetrilo a občasné vtipy, nielen od Goldbluma, ktoré uvoľnia napätú atmosféru. Na druhú stranu, herecké výkony sú priemerné, dunivá hudba rovnaká ako všetky soundtracky apokalyptických filmov, dej predvídateľný. Emmerich určite odviedol dobrú prácu v prvom Dni nezávislosti, kedy novo uchopil žáner katastrofického snímku, avšak druhé dieli spravidla bývajú slabšie. Boje sú zintenzívnené epickou hudbou a prehľadne zachytené kameramanom. Na pozadí bojov sledujeme aj sebaobetovania a milostný príbeh, ktorý nesmie v správnom letnom blockbustere chýbať. Ako som si všimol, ostatní recenzenti na Independence Day: Resurgence nakydali pekných pár kôpok hovien. Až toľko, že som skoro zvolil pozretie iného filmu. Ale to by som urobil chybu. Dvojka dvadsať rokov starého originálu má všetky cnosti, ktoré môže americký film mať. Nový útok nie je výnimkou. Dobrá voľba na odreagovanie s popcornom v ruke. (08.09.2019)

Vymejvárna nejtěžšího kalibru. Blockbuster bez mozku ale zato s obrovským srdcem, které bohužel nestíhá přepumpovávat všechnu tu hloupě přepálenou sci-fi smršť... a tak se v ní jindy hravý Emmerich jen nešťastně utápí. A to nejen v hektolitrech neředěného patosu. Na jednu super akční trikovou atrakci připadá v Novém útoku čtvrt hodiny hloupých scén, trapných gagů a úsměvných klišé hlášek. Takových, při nichž praskají ušní bubínky a oči vylézají v neuvěření z důlků. Jakkoli jsou akční sekvence zábavné a perfektně vymazlené, tak jsou naopak postavy a veškeré dialogy mezi nimi čirou nudou a jakoby ryze do počtu aka intermezza mezi spektakulární destrukcí. A to je v kostce celý film. Budu si z toho víceméně pamatovat jenom bomba úvodní titulky (při kterejch sem se v IMAXu skoro poblil závratí) a mrzí mě, že už to v životě nechci znovu vidět. (21.06.2016)

U minulého Dne nezávislosti (toho z roku 1996) jsem psal, že je to klasický cinemák ke krabici popcornu a kýblu coly. Tenhle jeho mladší brácha je na vlas stejný případ. Jenže po chvilce zjistíte, že to máslo na popcornu je krapet žluklé a z té coly již vyprchaly všechny bublinky... Ta chuť tam jakž takž najdete, ale není to vůbec dobré. Dvojka prakticky zcela recykluje jedničku, podařilo se dokonce po dvaceti letech sehnat i pár původních herců doposud žijících. Emzáci zase letí vytěžit Zemi a tak je třeba se jim opět celosvětově postavit na odpor. Všímám si jak moc se amerických filmech objevuje Čína... Marťan, předchozí Den nezávislosti a teď je tu opět sličná pilotka (a to vlastně ani nemluvím o našem Kosmu! :-). Jo Zeman by měl radost, bratrství s rudou Čínou prostě jede. Staré piloty nahradily mladě kočičky a mladí býčkové, vše je samozřejmě řádně rasově vyváženo. Emzácká loď vstoupila do naší atmosféry a tak nic nebrání zahájit vituální orgie ať mrakodrapy a auta v ulicích létají jak emzácké stíhačky! Jenže. Vizuál je sice poplatný dnešním možnostem, ale o to více nebaví. Není tu nic co bychom neviděli v dalších X filmech od Transformerů počínaje po všechny ty katastrofické filmy konče. Je to prostě nuda. Navíc místy dokonce trapná nuda.Hlášky jsou klišé na klišé a když je někdo v nouzi můžete si být jisti, že se po nutné chvilce (při které může být napjaté snad jen sedmileté děcko) náhle s hláškou objeví nějaký zachránce... Nebaví už ani Goldblumovi vyvalené udivené oči pokaždé když kouká na oblohu... Prostě to nebavilo a nejen to. Bylo to blbé. Jestli emzáci přiletí ještě jednou, nebo dokonce my k nim, nevím jestli budu mít chuť ještě ty chrabré pozešťany sledovat. Dávám za dvě bílé kuličky a neskrývám zklamání. * * (30.12.2016)

Příšerné pokračování. Dvakrát tolik, pokud má divák to "štěstí" a vidí ho pár hodin poté, co si dal z nostalgie jedničku. Generický "všeho víc" sequel, przněný nulovými vlastními nápady, nevyužitými postavami z minula a s kopou nových mladíčků, kteří jsou tak necharismatičtí a nudní, až to bolí (vůbec tohle nucené omlazování filmů je zlo, nechápu, že by studio zabilo táhnout to třicátníky). Nejhorší je každopádně to, že je druhý Den nezávislosti hrozná nuda. Akce zaměnitelná, efekty špičkové, ale to už dneska nepřekvapí. Když je největším překvapením filmu to, že se z jedné z původních postav (vzhledem k současné politicky korektní době) vyklubal gay, je prostě něco špatně. Jednoznačně to nejslabší, co v rámci destrukce Emmerich natočil. 30% (17.07.2016)