Captain America: Zimný vojak

Prozatím těžko hodnotit, druhá projekce je zcela nezbytná. Nemůže za to ani tak zápletka v duchu klasických špionážních / politických thrillerů, která svou extrémní překomplikovaností věrně vystihuje styl komiksové předlohy a jejíž rozmáchlost silně evokuje první Avengery, ani má potřeba zaplašit neodbytné podezření, že morální poselství filmu by mohlo být přinejlepším obehrané a kapku banální, přinejhorším až směšně nesoudržné. Ne, vinu za to můžu klást pouze vražedné kombinaci superrychlého střihu, dynamické kamery a pojebaného třidéčka, které znemožňuje soustředit se na cokoli jiného než na usilovné luštění, co se zrovna v konkrétním vteřinovém záběru děje. Nesundat v polovině to brýlaté zlo z hlavy, tak z toho filmu nemám v podstatě žádný dojem, protože vlastně ani nevím, že jsem ho právě viděla. Na druhou stranu mnou neočekávaný příchod Falcona a oproti dřívějšku nesporně bombastický poměr pasu/zadku Černé vdovy vyvolal upřímné nadšení, takže více méně očekávám, že to na ty čtyři nakonec beztak hodím. SPOILEROIDNÍ PS: Ty z nás, kteří vytrvale oplakávají předčasný zánik Firefly, bezpochyby potěší, že Whedonovi se podle všeho podařilo prosadit do příštích Avengerů Simona a River Tamovy. Slovy klasika: Edit: 2D nepřehlednost akčních scén snížilo sice minimálně, zároveň ale dostatečně na to, abych měla spoustu času uvažovat nad tím, jak strašně moc nesnáším záměrně matoucí výstavbu politických thrillerů. A ačkoli mám napodruhé alespoň příležitost plně docenit, že tvůrci tendenci obou posledních US administrativ podřizovat svobodu bezpečnosti otevřeně ztotožňují s náckovstvím, následné nepokrytě komiksové hajlování sráží jakoukoli vážnost, kterou tahle jinak vcelku zajímavá reflexe aktuální situace mohla mít. Čistých 70% s tím, že místy je to fakt šílená volovina. (02.04.2014)

Jedničku jsem neviděl, nepřesvědčily mě trailery ani (ne, že bych na to úplně sázel) modrá čísla tady. A hlavně žánr, který nepatří k mým oblíbeným. Dvojku jsem zkusil a světe, div se, bylo to s pořádným překvapením. Jakožto ignorant comicsového impéria Marvel a jeho výplodů mi tenhle ze služebně vůbec nejstarších amerických superhrdinů hodně zvedl náladu. Druhý výlet chlapíka s krystalicky čistými morálními hodnotami je tak trochu jiná liga. Zase tu máme menší i větší zlo, zase chce někdo urvat něco pořádného pro sebe. Klasika. I když mile opepřená o špionážní hrátky s paranoidním nádechem. Co ale potěší nejvíc, je rozhodnutí omezit digitální efekty ve prospěch fyzické akce. Ta je náramná. Přehledné honičky, ručně snímané bitky. Vše je intenzivní, dokonce některé přestřelky připomenou pro mnohé nedostižného Michaela Manna. A nevadí ani ten divný bojový štít – sorry, fandové. Ono obecně to má tenhle skautík s ohledem na další marvelovské hrdiny náročné – jeho kolegové jsou efektnější a pro dnešní mladé diváctvo rozhodně víc cool (třeba šovinistický narcis Tony Stark). Potěší ovšem, že se do popředí velmi sympaticky dere příběh a jeho postavy. A netlačí se v jejich případě za každou cenu na pilu, takže Nataša a Rogers mají přirozený vývoj, kdy je nadržené nikdo necpe na toalety. Ale ať jen nechválím, mrzí mě, že poctivá akce nevydržela do konce, kdy otočíme o sto osmdesát stupňů a sledujeme typicky comicsově destruktivní akci, ve které navíc otravuje létající Falcon. Škoda. Ale dokážu to odpustit. Možná i proto, že pouze pro tržby namlsaní hlavouni šli tentokrát do risku a 170 milionů dolarů vložili do poměrně nezkušených rukou. A to jsem měl po prvních pár minutách na jazyku něco ve stylu „moje milá Scarlett Johansson, vzpomeň si na roky minulé a začni zase točit hutná dramata“. Beru zpátky, ve třetím dobrodružství Kapitána Ameriky ti to odpustím. Snad nebudu litovat. (11.08.2014)

Nejkokomičtější evendžr je zpět, aby opět odhodlaně střežil klidný spánek slaboduchého světového pubestentstva a několika mentálně slabších skorogerontů. Vždyť co může být více inspirujícího a hlubokomyslně zábavnějšího, než vyteplený jeliman v hvězdotřpytných elasťácích a morálním kodexem Mirka Dušína, co si vždy při sveřepém zachraňování světa nasazuje na xicht masku na bondáž?! Jako člen Ligy fekální spravedlnosti Kikásu by byl dokonalý, avšak jako „seriózní“ homix je vskutku k popukání. Přitom obvyklý, dementně sériový scénář - superhrdina, stejně mocný pazdrát, zrada, pomsta, pateticky vítězné vyvrcholení za pět minut dvanáct, a jde jen o to, kdo tam narve více efiksů… - by bez problému umožnil nahradit Prvního Gangbangera alespoň někým trochu kůl, aniž by si toho kdokoliv vůbec všiml. Mohla z toho být príma čtyřka Ajronmena a toho trapného homodebila klidně mohli nechat dále hnít v mrazáku nějakého Růzveltova bunkru. Ale americká tradice je asi holt americká tradice. Je to sice o poznání méně xblití, než nadmíru odporná burgerovská agitka prvního dílu, nicméně i tak mi není jasné, co slíbili velkému Bobíkovi, aby si v tomhle kurvil kredit. Asi exhumovanou, vypreparovanou hlavu Póla Ňůmena. (11.07.2014)

Ten film je tak strašný mustr, tak strašné nic. Jedničku alespoň oživovalo rutinní retro, tohle je úplně vyprázdněné, zkonstruované se sofistikovaností patníku u silnice (je to takový ten film, kde záporák nosí půl filmu masku, aniž by k tomu měl důvod). Pokus o přesahy a špiónské motivy spíše legračně povrchní. Prostě nuda. (02.04.2014)

Steve Rogers nám potemněl a pojal záměr vztyčovat ukazovák za hranice stříbrného plátna k otázce směřování našeho reálného světa. A docela mu to prospělo, i když hlavním tahákem se pro mě po svých prvních sekundách před kamerou stal Robert Redford. Víc jak dvouhodinová stopáž mi tentokrát přišla poněkud dlouhá, ale hajlující Hydry a jejich převratný boj o životní prostor (a to, že se díky němu Agents Of SHIELD stali v poslední třetině první série velmi atraktivní záležitostí) prostě potřebují adekvátní čas - a objektivně vzato si ho zaslouží... i když jak říkám, o čtvrt hodiny míň by to klidně sneslo. Opakované střetávání nejameričtějšího Kapitána s jeho novou srdcervoucí Nemesis je jedna z těch věcí, které jsou ve filmu navíc a jen přidávají další zápletku tam, kde jí není vůbec třeba (nebo máte pocit, že by do třetího Kapitána nebylo co dát?). Nutno ale přiznat, že hlavně díky práci Trenta Opalocha (který si odskočil od svého souputníka Blomkampa na kariérně velmi promyšlený melouch) jsou hlavně superhrdinské soubojové scény opravdu výživné, a vůbec celkově je vidět, že se z Marveláckého filmového univerza už stihl stát neotřesitelný moloch, který si může dovolit hodně investovat, protože ještě víc vydělá. Otázka je, kam až si tvůrci myslí, že můžou v měřítku hmoty a její destrukce zajít, a jestli se dokáží zastavit včas, než se to stane trapným jako třeba v Sins Of A Solar Empire, které rozšířením Resistance přepadly přes hranu akceptovatelnosti (a to je řeč o vesmírné budovatelsko-dobyvačné space-porn strategii s tisícovkami křižníků, orbitálními megakanóny a superstanicemi;)). A pokud jde o nedostatek informací, kterým hlavní hrdina trpí nejméně do poloviny filmu... je to dobrý pokus, ale to by nesměl být Kapitán Amerika 2 už devadesátýosmý kus miliardové skládačky comicsových adaptací jistého velmi vychytralého vydavatelství (prostě odhadnete jak se asi věci mají). V konečném účtování asi takhle... řekl bych, že si tentokrát tvůrci na jedné straně ukousli trochu moc velký krajíc a na druhé straně se všechno čím dál víc podřizuje rozvíjení kšeftu jménem Marvel Comics Film Universe. Faktem je, že je to rozhodně komplexnější a zajímavější než první díl, ale tou osmdesátkou, kterou dám, si jistý nejsem. (15.11.2014)