Captain America: Zimný vojak

Marvel je sekta, navenek přístupná všem a otevřená nekonvenčním duším, pro které se budování jejich vesmíru může stát vrcholnou štací, ale vevnitř je svázána tvrdou doktrínou o neomylnosti Kevina Feigeho a neochotě popustit uzdu alespoň u jediné značky. Cap do toho našlápne docela nekompromisně a dlouho se drží, kontaktní souboje jsou po dlouhé době zase cool, děj není pitomou omalovánkou tradičních klišé a hlavní záporák nastoupí s opravdu nevídanou razancí (skvěle podpořenou Jackmanovým hudebním motivem). Blbý je, že se musí ctít velkolepá destrukční pravidla a v závěru se tak vše sesype do tradičního bordelu 0 1 a thrillerová hra na starosvětskou notu zhořkne během pár okamžiků (navíc přestane být přehledná). Věřím, že Russovci měli hodně volnou tvůrčí ruku na place, ale tahle betonová dramaturgie na léta dopředu musí vést zákonitě do pekel. [Docela by mě zajímalo, jak Shane Black v IM3 prokličkoval, tady se to skoro 100 minut daří víceméně taky.] (17.11.2014)

Když se ve filmech s Jamesem Bondem vynoří padouchův podmořský palác, vesmírná stanice či chapadla tajné organizace, tetelím se blahem nad žánrovou stylizovaností. Když si ve špionážním filmu s výbornou akcí ze všeho nejvíc přeju, aby si hrdinové víc popovídali u kafe, asi nade mnou někde sklapla past žánrových očekávání. (13.04.2019)

Ten film je tak strašný mustr, tak strašné nic. Jedničku alespoň oživovalo rutinní retro, tohle je úplně vyprázdněné, zkonstruované se sofistikovaností patníku u silnice (je to takový ten film, kde záporák nosí půl filmu masku, aniž by k tomu měl důvod). Pokus o přesahy a špiónské motivy spíše legračně povrchní. Prostě nuda. (02.04.2014)

Druhý Kapitán Amerika v sobě jistě spojuje několik narativů mnoha uživateli zde zmíněných. Svým způsobem jde o něco, co provází celou americkou historii. Něco, co je v Američanech a jejich povaze hluboce zakořeněné. Touha být nejlepší, všechno a všechny ovládat, jasně se proti ostatním vymezit a jít „přes mrtvoly“. Když pak přijde něco, co může pevné hodnoty a vnitřní suverenitu ohrozit, vyvolá to paniku, paranoiu, hysterii, vznikne mnoho konspiračních teorií atd. A když nic takového nepřijde, nějaký vnitřní nepřítel se najde vždycky. Takovými jevy, tendencemi, obdobími je americká historie doslova prošpikovaná (zavraždění Lincolna, mccarthismus, vražda JFK, nixonismus a aféra Watergate, 9/11, WikiLeaks, Snowden a aféra NSA). Všechno tohle do sebe nový Kapitán Amerika tak nějak absorbuje a nastavuje Američanům ironické zrcadlo. A nastavuje ho velmi stylově – honbu za spravedlností a uchování těch pravých amerických hodnot odstartuje náborovou akcí. Nejdříve jako sám proti všem, později s jedním, dvěma a třemi parťáky, přičemž nakonec rekrutuje („I, CAPTAIN AMERICA WANT YOU!“) skoro celý S.H.I.E.L.D. Padouši, třeste se! (12.07.2015)

Druhý Kapitán America, rozumne presunutý do "súčasnosti", je vážnejší a nabitý fyzickejšou akciou. Tá sa odohráva prevažne v uliciach (autá a streľba) a poteší, že v najlepšej scéne jej lídruje Samuel L. Jackson. Konšpiračná zápletka je ale neprekvapivá a v druhej polovici sa stáva neprehľadnou. Prvotná rôznorodosť prostredia akčných scén sa v druhej polovici taktiež vytratí. A moc akčným scénam nepomáha ani ich zakončovanie odfláknuto z prstu vycucnutými zvratmi (záchrana na poslednú chvíľu odkiaľkoľvek / akokoľvek). Divákova zvedavosť okolo identity zaujímavého záporáka ale vydrží až do konca. Ten, s historickým prepojením s Kapitánom, to celé obsahovo zachraňuje. Ako veľkolepá komiksová zábava na vypnutie hlavy je to OK. (08.04.2014)