Captain America: Zimný vojak

Nejvelkolepější Marvel od dob Avengerů, který se namísto cestou nadsázky a komedie vydal vstříc otázkám, zda-li má bezpečnost hodnotu i za cenu, že přijdeme o osobní svobodu. Jeden z nejvážnějších přírůstků do série, který ale pořád zná své diváky a neváhá tak jakékoliv vážnější scény vyvažovat pořádnou dávkou akce a vizuálně poutavých scén. (01.04.2014)

Po druhém shlédnutí zatím jednoznačně nejlepší marvelovka. Bratři Russovi konečně dokázali komiksové univerzum posunout malinko dále a přinesli výtečný drsný thriller s nařachanou akcí a smrtícím tempem. Dokonce i ten zprvu malinko přehnaný příběh do sebe napodruhé zapadne mnohem lépe a přirozeněji. Chris Evans už je v roli Kápa jako doma, Athony Mackie hláškuje, Scarlett Johansson je sexy a režisérské duo do nás střílí jeden vtipný odkaz za druhým. Kdo by to před pár lety řekl, že z marvelovských hrdinů bude kvalitativní tempo určovat právě americký patriot s obrovským štítem, že? (23.04.2014)

Druhý Kapitán Amerika v sobě jistě spojuje několik narativů mnoha uživateli zde zmíněných. Svým způsobem jde o něco, co provází celou americkou historii. Něco, co je v Američanech a jejich povaze hluboce zakořeněné. Touha být nejlepší, všechno a všechny ovládat, jasně se proti ostatním vymezit a jít „přes mrtvoly“. Když pak přijde něco, co může pevné hodnoty a vnitřní suverenitu ohrozit, vyvolá to paniku, paranoiu, hysterii, vznikne mnoho konspiračních teorií atd. A když nic takového nepřijde, nějaký vnitřní nepřítel se najde vždycky. Takovými jevy, tendencemi, obdobími je americká historie doslova prošpikovaná (zavraždění Lincolna, mccarthismus, vražda JFK, nixonismus a aféra Watergate, 9/11, WikiLeaks, Snowden a aféra NSA). Všechno tohle do sebe nový Kapitán Amerika tak nějak absorbuje a nastavuje Američanům ironické zrcadlo. A nastavuje ho velmi stylově – honbu za spravedlností a uchování těch pravých amerických hodnot odstartuje náborovou akcí. Nejdříve jako sám proti všem, později s jedním, dvěma a třemi parťáky, přičemž nakonec rekrutuje („I, CAPTAIN AMERICA WANT YOU!“) skoro celý S.H.I.E.L.D. Padouši, třeste se! (12.07.2015)

Kromě kapitánovy postavy (a povahy) je to snad úplně ve všem jiné než první díl... A přitom stejně skvělé. Nebo možná ještě o trošku lepší. Roztomilé nostalgické retro vystřídala digitální "současnost", v níž hrdina z let čtyřicátých řeší konspiraci z let sedmdesátých. Nejčastější výtka na adresu nepřehledné a chaoticky sestříhané akce se mě netýká - možná je to tím, že jsem viděl 2D, ale všechny scény mi připadaly perfektně srozumitelné a propracované. Navíc se mi líbilo, jak režiséři odkazovali na klasické bijáky typu Francouzská spojka (Furyho automobilová paráda), Srdečné pozdravy z Ruska / Diamanty jsou věčné (úžasná kapitánova rvačka ve výtahu mi připomněla jak Bondův souboj ve vlakovém kupé z 'Pozdravů', tak jeho rvačku ve výtahu z 'Diamantů'), a pak všechny ty Rozhovory, Tři dny kondora a jim podobné... Zkrátka zábava, zábava, zábava. Vděčný humor dokonale smíchaný s vážnějšími momenty, vynikající postavy. A vůbec mi nevadí, že se z k závěru originalita lehce vytratila a druhý kapitán se stal 'obyčejnou marvelovkou'. Vůbec, protože pořád byl zábavný až hanba. Technickou stránku asi nemá smysl víc chválit - trikově je to přesně takové absolutorium, na něž jsme od ILM zvyklí, a třeba helicarriery vypadají naprosto božsky a nedá práci představit si, že něco takového doopravdy existuje. Jedinou výhradu mám k Jackmanově nehudbě, protože Captain America má vynikající motiv od Alana Silvestriho, a ten tady byl použit pouze na začátku a víckrát už ne. Jen Jackmanova pseudo zimmerovská vata.__P.S. Díky scenáristům, že do děje nakonec zařadili Peggy Carterovou, to je tak krásná scéna!__P.P.S. Zmínka o Strangeovi mi udělala strašnou radost, a to jsem ještě netušil, co přijde během titulků. (12.04.2014)

Nuda, nuda, šeď. Snaha byla. Ale filmová Marvel dobrodružství zasazená do současnosti jsou pro jinou cílovku. Já si raději počtu nějaké to sekvenční umění, filmový The Winter Soldier mi posloužil jen k tomu, abych si poplakala nad setkáním Steva a Peg. To bylo skutečně dojemné. Jinak jsem se nebavila ani s Robertem Redfordem a to už je co říct. (28.02.2015)