Captain America: Zimný vojak

Po druhém shlédnutí zatím jednoznačně nejlepší marvelovka. Bratři Russovi konečně dokázali komiksové univerzum posunout malinko dále a přinesli výtečný drsný thriller s nařachanou akcí a smrtícím tempem. Dokonce i ten zprvu malinko přehnaný příběh do sebe napodruhé zapadne mnohem lépe a přirozeněji. Chris Evans už je v roli Kápa jako doma, Athony Mackie hláškuje, Scarlett Johansson je sexy a režisérské duo do nás střílí jeden vtipný odkaz za druhým. Kdo by to před pár lety řekl, že z marvelovských hrdinů bude kvalitativní tempo určovat právě americký patriot s obrovským štítem, že? (23.04.2014)

Hon na Kapitána Ameriku, aneb krtek musí z S.H.I.E.L.D.u ven.. Přesně dávkované hlášky pro odlehčení, dvě živočišné pouliční přestřelky, nejen díky Redfordovi politicko-špionážní nádech všech tří prezidentových kondorů a decentní rýpnutí do amerických praktik eliminace nepřátel státu. Jakmile se však začne zdravit hydrant, promlouvat do firemního rozhlasu a zapalovat nebe nad Potomacem, nemoc marvelovského stereotypu se zase vynoří z thrillerové mlhy. Musím však Kápovi Emérika nechat, že od posledně odhodil ten skautský šátek a kdyby snad k němu asgardský vyvrhel Loki adresoval hlášku: „Právě si přeříz dědečka!“, neměl bych už pocit, že je to obvinění z krvesmilstva.. (11.08.2014)

Jedničku jsem neviděl, nepřesvědčily mě trailery ani (ne, že bych na to úplně sázel) modrá čísla tady. A hlavně žánr, který nepatří k mým oblíbeným. Dvojku jsem zkusil a světe, div se, bylo to s pořádným překvapením. Jakožto ignorant comicsového impéria Marvel a jeho výplodů mi tenhle ze služebně vůbec nejstarších amerických superhrdinů hodně zvedl náladu. Druhý výlet chlapíka s krystalicky čistými morálními hodnotami je tak trochu jiná liga. Zase tu máme menší i větší zlo, zase chce někdo urvat něco pořádného pro sebe. Klasika. I když mile opepřená o špionážní hrátky s paranoidním nádechem. Co ale potěší nejvíc, je rozhodnutí omezit digitální efekty ve prospěch fyzické akce. Ta je náramná. Přehledné honičky, ručně snímané bitky. Vše je intenzivní, dokonce některé přestřelky připomenou pro mnohé nedostižného Michaela Manna. A nevadí ani ten divný bojový štít – sorry, fandové. Ono obecně to má tenhle skautík s ohledem na další marvelovské hrdiny náročné – jeho kolegové jsou efektnější a pro dnešní mladé diváctvo rozhodně víc cool (třeba šovinistický narcis Tony Stark). Potěší ovšem, že se do popředí velmi sympaticky dere příběh a jeho postavy. A netlačí se v jejich případě za každou cenu na pilu, takže Nataša a Rogers mají přirozený vývoj, kdy je nadržené nikdo necpe na toalety. Ale ať jen nechválím, mrzí mě, že poctivá akce nevydržela do konce, kdy otočíme o sto osmdesát stupňů a sledujeme typicky comicsově destruktivní akci, ve které navíc otravuje létající Falcon. Škoda. Ale dokážu to odpustit. Možná i proto, že pouze pro tržby namlsaní hlavouni šli tentokrát do risku a 170 milionů dolarů vložili do poměrně nezkušených rukou. A to jsem měl po prvních pár minutách na jazyku něco ve stylu „moje milá Scarlett Johansson, vzpomeň si na roky minulé a začni zase točit hutná dramata“. Beru zpátky, ve třetím dobrodružství Kapitána Ameriky ti to odpustím. Snad nebudu litovat. (11.08.2014)

Film dvou rozdílných polovin. V té první se Marvel vydává ze své obvyklé nic proti ničemu barevné sázky na rodinnou jistotu do jím doposud neprobádaných vod vážněji pojatých komiksáren à la ty ze stáje DC. A světe div se, jde to Kapitánovi až nečekaně k duhu; již jen ta osobní fyzická devadesátková akce je přesně tím, co marvelovky potřebovali jako sůl. Vše však bere za své od bunkru v New Jersey, kdy se to rázem mění v promenádu jedné natuplé deus ex machiny za druhou. Což by nutně nemuselo až tak vadit ve standardní omalovánkové "ha ha ha" marvelovce, ale tady to působí vyloženě nepatřičně. Když se k tomu přidá neúměrná a neopodstatněná délka, nevyužitý potenciál některých postav a s ohledem na veškerou předchozí kontaktní akci stylem naprosto nesednoucí tuctové CGI střihfestové finále tak... Tak je z toho sice dobrá marvelovka (a jedna z dosud třech vůbec nejlepších), ale nic víc. A to ta sympatická první polovina slibovala právě "to víc" ve stylu, na který od Marvelu čekám již od prvního Iron Mana. (02.04.2014)

Podobně jako byly Tři dny Kondora nebo Pohled společnosti Parallax reakcí na Watergate, lze druhého Kapitána Ameriku sledovat jako hollywoodskou interpretaci dění okolo WikiLeaks a NSA. Steve Rogers má s hrdiny filmů od Pollacka a Pakuly společné, že neví, co se kolem něj děje a komu může věřit, díky čemu mohou tvůrci dále rozvíjet „a fish out of water“ motiv, aniž by kopírovali Avengers (kde byla hlavním zdrojem Rogersovy zmatenosti nová doba). Kromě dovnitř nasměrované deziluze sedmdesátkových thrillerů, připomínaných ikonografií Washingtonu, obsazením Redforda nebo hudbou, v sobě ale nová marvelovka nese i kus studenoválečného konzervatismu filmů prosazujících namísto analýzy dat přímou fyzickou akci jako Rambo (zejména druhý a třetí díl) nebo Rocky (kterého připomíná minimálně nasnímání úvodního běhu). Opět, stejně jako v záměrně staromódní jedničce, tak na sebe tradicionalistický protagonista váže odkazy k filmům s odlišným hodnotovým podložím, než na jakém stojí dnešní společnost. Jen už ty hodnoty nejsou tak jednoznačné. Jednoznačná je teprve poslední třetina filmu. Znovunastolení klidu nemá s ohledem na hrdinovo uplatňování přímočaré vojenské logiky charakter diplomatického vyjednávání, ale masivní akce, která je tím méně přehledná, čím víc jdou postavy do sebe (syrové uliční přestřelky ve stylu Nelítostného souboje tak střídají souboje, v nichž je akce vytvářena výhradně střihem, hudbou a zvukem, nikoli samotným pohybem). Špionážní hrátky s paranoidním nádechem se po odhalení původce „nákazy“ - za uplatnění obdobně černobílého rámování, jaké dnes ruská média využívají k obhájení vpádu na Krym - mohou jevit jako přetvářka filmu, který navenek vyjadřuje znepokojení zcyničtělým systém, ale ve skutečnosti jeho ideologii obhajuje. Toto čtení je ale alespoň částečně zpochybněno závěrečným zavrhnutím některých starých struktur. Na stylistické rovině mne hladký (pravda, možná až příliš hladký) přechod od svižného politického thrilleru ke konzervativnímu superhrdinskému dobrodružství bavil a beru ho jako důkaz snahy nespoléhat jen na zaručenou teenagerskou cílovku a oslovovat také nové diváky. Nápaditěji než jiné komiksové adaptace film oslovuje také divačky. Identita ani jedné ze tří ženských postav není odvozená od postavy mužské (třebaže se k jedné romantické podzápletce schyluje, na její rozvíjení není čas), nedochází k sexualizaci ženského těla a všechny hrdinky jsou srovnatelně samostatné a odvážné jako hrdinové. V souhrnu si nemyslím, že by Zimní voják (který by ve filmu mimochodem ani nemusel být a na zápletce by se to moc neprojevilo) byl až takovou sázkou na jistotu, jakou by se mohl jevit a jakou by si mohl dovolit být. Doplněná a revidovaná verze komentáře zde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, kiddo, mcb, ScarPoul, Fancipal (02.04.2014)