Číslo 5 žije II

Džonny päťka dáva zbohom zbrojnému priemyslu, aby tentokrát skúsil šťastie vo veľkomeste. Do príbehu sa vracia sympaťák Ben, ktorý dostane konečne toľko priestoru čo mu prísluší. Ako výpomoc mu zdatne sekunduje márnivý biznismen Freddy a potrhlá kočka, cez ktorú skúsia nakopnúť kariéru s hračkami. Nepotrvá však dlho kým Džonny spozná nových nepriateľov osamelosť, vandalizmus, chamtivosť. Vo filme sa miesia mnohé vtipné momenty s tými dojímavými, aké majú spoločné len jedno, pardon jedného. A ako sa mašinka stáva viac než spotrebičom, si kradne tento požierač informácií opäť moje srdce. (17.04.2015)

Se změnou režiséra vůbec nepřišla horší kvalita filmu, jak tomu většinou bývá. Kompletně sešrotovaný Johnny 5 mi ve druhé polovině filmu rval srce, což vyvrcholilo jeho oživováním, kdy jsem byl skutečně naměkko. Navíc se lze poučit, že ošklivost a zloba tkví v něčem jiném, než ve vzhledu. Rytmická doprovodná hudba a zmatkářský Ben ještě posílili hodnocení, takže není důvod robotovi nedůvěřovat. (06.12.2006)

Klasická nastavovaná kaše. Ačkoliv tuhle podívanou televize četně reprízovaly, nikdy se nepřiblížila ke skutečným rodinným srdcovkám (Sám doma, Cesta do Ameriky, Krokodýl Dundee), které si klidně a velmi rád zopakuju i v dávno dospělém věku. Zatímco výše zmiňovaným kouskům dle mého zub času příliš neubral, s „číslem pět“ je to přesně naopak. Větší rozpočet a atraktivnější prostředí velkoměsta. Výsledku ale stejně jako u jedničky zoufale schází výraznější režijní rukopis, řadě scén chybí tah na bránu, humor rozhodně není o salvách smíchu, postavy se nedostanou pod kůži. (16.10.2020)

Fajn bylo, že Benova postava dostala oproti jedničce víc prostoru, kterej se povedlo sympaticky zužitkovat a kvalita vizuálních efektů je i po letech koukatelná. Míň už potěší slabší příběh (spoustu náhod a nelogičností budiž prominuto jako přirozená součást tohohle žánru před několika desetiletími zpátky), skromnější výprava, menší porce akce nebo nepříliš zajímavej Benův parťák, tři slabší hvězdy. (13.08.2016)

9 / 10 Jeden z filmov môjho detstva, pri ktorom krásne spomienky hravo prebíjajú triezve uvažovanie - neviem, ako sa na to pozerajú iní, ale pre mňa je toto pokračovanie rodinnej komédie nádhernou exkurziou do čias dávno minulých, akási priepustka zo šedivej a smutnej reality, v ktorej som nadobro uviazol. Viem, v takýchto situáciách by som sa zrejme mal vedieť odosobniť, ale vraziť Johnymu Päťke nôž do chrbta? Nikdy! (16.12.2005)