Assassin's Creed: Embers

Pohled na starého Ezia mě drtí, když si vzpomenu na ty hodiny strávené hraním této úchvatné série. Je ovšem skvělé znovu vidět tu krásu malebné, renesanční Itálie, navštívit stará, známá místa, která jsem tolikrát lezecky zdolal nebo kolem nich jen prošel a vžít se do mého oblíbeného virtuálního světa. I samotné ukončení bylo mírumilovné, dojemné a můj prvotní strach, že zemře čepelí templáře, se ukázal mylným. Ale to vědomí, že jsme opravdu dospěli k cílové rovince, je pro mě neúnosné... 100%. (17.12.2011)

Embers je skvělý kraťas, parádní děj a hlavně hlas Ezia v plné polní! Vizuální stránka mě vůbec nevadila, ale mohla být ve stylu animaček ve hře. Druhá menší vada je vzhled Ezia, nepodobá se Eziovi ani kapku, až na detaily jako je jizva na rtu. My name is Ezio Auditore. When I was a young man, I had liberty, but I did not see it. I had time, but I did not know it. And I had love, but I did not feel it. Husina jak prase! (02.03.2012)

V rámci tejto série a hry ako takej sa dá povedať, že sa jedná o jeden z tých lepších animovaných kraťasov, ktorý pri tejto príležitosti vznikol a v zásade uzatvára život jedného assassina. Celkom dojemné, melancholické s celkom slušnými animáciami, pri ktorých som sa cítil ako v samotnej hre. Aj keď o nej veľa neviem, páčilo sa mi to a určite lepšie ako predošlé kraťasy. 60 % (18.06.2018)

When I was a young man, I had liberty, but I did not see it. I had time, but I did not know it. And I had love, but I did not feel it. Many decades would pass before I understood the meaning of all three. V životě bych tak krátkému filmu nedal plný počet, ale jakmile máte celou herní trilogii o postave Ezia Auditore dohranou několikrát, tak níž zkrátka jít nejde. Slzy na konci mne v tom pouze utvrdily. Requiescat in pacem, Ezio. (24.12.2011)

Krátký film o Hidden Blade Made in Italy potřetí a poprvé příjemně. Lineage i Ascendance většinu času nudily, v Embers se ale hraje na emoce a z nezanedbatelné části i na nostalgii a to zrovna sem konečně pasuje. Vždyť jsem v Eziově kůži bojoval, běhal a skákal celé tři díly herní série a dát mu sbohem proto není nic lehkého. Scenáristicky to sice není žádná velká výhra, protože navázání na Asii moc smysl nedává, ale jsem rád, že jsem na rozdíl od herního Revelations dostal pro mistra Auditoreho alespoň nějaký konec. Smíření s vlastním osudem proto opatrně chválím, ale od loučení s dlouhodobě nejoblíbenější postavou celého Assassin's Creed bych zkrátka čekal víc. (27.07.2014)