James Bond: Špión, ktorý ma miloval

Tentokrát ide o výpravnú „bondovku” , ktorá sa očividne dosť inšpirovala legendárnym snímkom Stevena Spielberga - Čeľuste (z roku 1975), podľa toho tu vystupuje aj postava - Čeľusť, úhlavný nepriateľ Jamesa Bonda, ktorý mu je neustále v pätách, aj si zároveň myslím, že je vôbec najlepší Bondov zlosyn v celej, bondovskej hierarchii. S každou postupnou sekvenciou, keď sa tí dvaja «kamaráti» vlastne stretávajú, tak to jednoznačne patrí k tomu najzaujímavejšiemu v tomto prípade. Vskutku, jedna scéna slávnostnejšia, než druhá, a tak tým pádom už musím automaticky vychváliť jeho predstaviteľa, čiže Richarda Kiela, ktorý svojimi 218. centimetrami naozaj naháňa veľkú hrôzu, a to ani nehovoriac o jeho oceľových zuboch, ostrých, ako britva, skrátka, Jawsa som si veľmo obľúbil. No, bohužiaľ, má to aj svoje negatívne stránky, pretože - Agent, ktorý ma miloval, je de-facto ZLEPENCOM takmer všetkých predchádzajúcich bondovských misií, a to od: Srdečných pozdravov z Ruska, Goldfingera, Thunderballu a Žiješ len dvakrát, či taktiež aj V tajnej službe Jej veličenstva (s novopečeným Georgeom Lazenbym) t. j. z každého rožku trošku, že čím sa viac pohybujete v týchto kuloároch, ešte s prvým Jamesom Bondom (Seanom Connerym), tým vás to bude čoraz viacej iritovať, ale zase extra vadiť, by to v konečnom dôsledku, príliš nemalo ? Režisér Lewis Gilbert si pre zmenu dovolil zložiť poklonu, napríklad Lawrencemu z Arábie, a to veľmi vkusne, svižne, že »každý« divák si na to ihneď spomenie, akonáhle naďabí na túto scénu v púšti s Rogerom Mooreom v danom kostýme, a za sprievodu hudobného motívu. Trebárs aj citovaný Štefan Spielberg použil neskôr pasáž z vlaku vo svojom Indiana Jones a Chrám skazy, čo iba stále podtrhuje, že všade navôkol mňa prevládala (panovala) samá, filmová iniciatíva zo všetkých svetových strán. Pokračujem. Majorka Aňa Amasovová (Barbara Bach) patrila k tým najvzrušujúcejším Bond - girls v celej svojej histórii, keď som doslova pozoroval pomerne častý výskyt všelijakých krásavíc v negližé, bolo ich neúrekom. Roger Moore je, dá sa povedať, atypický, a tiež i charizmatický REPREZENTANT tohto fiktívneho charakteru. Zatiaľ mám z neho celkom dobrý, obstojný a pohodový dojem, veď v bondovskej koži bol najdlhšie zo všetkých hercov, ktorí si ho postupne zahrali. Bondovkám musíte prísť na chuť, inak Vás asi len ťažko budú môcť interesovať ! (18.03.2020)

Ani svým nejlépe hodnoceným zápisem do série si mě Moore nezískal. Bond začíná stagnovat, hlavní padouch je další megalomanský blázen a znovu dochází k vykrádání akčních pasáží s předchozích filmů. Vše tak drží pohromadě díky šovinismu Bonda vůči všem ženám, které potká. V dnešní době věc už těžko představitelná. (28.04.2019)

Aniž bych si četla zdejší komentáře, tak první dojem z filmu, který jsem měla, byl úplně stejný jako první věta komentáře od Segrestora :-) Dodnes se mi líbí tehdejší filmařské pojetí moderních, nadčasových technologií jako je třeba obojživelný "kočkolap", který dokáže na silnici i pod vodou zneškodnit nepřátelské cíle. Také monumentální Atlantis na mě udělal dojem, stejně jako sympatický (zlo)obr s tak trochu tupým výrazem a unikátním stomatologickým úsměvem. Z jeho nezničitelného chrupu by měli zubaři stopro radost. S Rogerem, jakožto agentem s povolením zabíjet, problém nemám, ale musím se přiznat, že mě film jako celek krapet uspával ... nevím proč, ale občas jsem se přistihla, že zavírám oči a myslím na něco jiného. (11.01.2014)

Dlouho jsem chtěla zjistit, kvůli kteréžto bondovce, v níž hnusné blonďaté sekretářky propadávají výtahy do bazénků plných žraloků, už léta chodím zásadně po schodech. A kdyby mi finanční poradce netvrdil, že to bylo v Thunderball, tak jsem to mohla zjistit o trochu dřív. Špion, který mě miloval mi v dětství definoval bondovku a i nyní ho považuju za vynikající naplnění vzorců, které akční mainstreamový film používá. Roger Moore je po 2 snímcích konečně Bondem a ne jen náhražkou z nutnosti. Bájo. (13.02.2009)

Pre mňa dovtedy najlepšia bondovka. Možno aj preto, že predchádzajúce dve moje očakávania nenaplnili. Podobne, ako si Connery sadol k bond girl v Pozdravoch z Ruska, tak to Mooreovi sekne s Bach. Konečne aj on nepôsobí trápne pri nakopávaní prdelí. Kvitujem už 50 rokov tvorcom, že dokážu variovať dokolečka tú istú blbosť a nás to stále baví. Moore sa tu konečne vyrovnal Connerymu a bol jeho solídnym nástupcom. (15.03.2015)