Děs v opeře

Argento si zvolil prostředí opery,je to takový uzavřený svět jen pro opravdové milovníky a znalce tohoto žánru.Toto místo je už tak poměrně tajemné až démonické,jako i sama Verdiho hudba,která dokáže v lidech probudit hluboce zasuté vášně,ale taky touhy a naděje.Tak i stravující pocit odplaty.Bolest a utrpení ještě víc rozdmýchá vzrůstající vlnu zloby a krutosti,která svou nezdolnou bestialitou přetrvá až do nezvratného konce."Strhující dílo...Dario"! (13.04.2009)

Opera, narozdíl od mnoha jiných italských hororů 70. a 80. let, měla něco do sebe. Scénář a především pak logické jednání postav jsou opět výrazně podprůměrné, herecké výkony taky za moc nestály, ale dalo se to vydržet. Přesto si snímek dokázal udržet obstojnou atmosféru a od starších Argentových filmů jsem cítil docela výrazný režisérský posun kupředu, dočkal jsem se několika dobrých nápadů a i působivých záběrů. Úplný závěr na mne sice zapůsobil jako hodně špatný vtip, takže jsem chvíli uvažoval o odhození jedné hvězdičky, ale nakonec na čtyřech zůstanu, poněvadž celkově filmem zklamán nejsem. (04.06.2008)

Presne toto milujem na Argentovi,vie urobiť vo filme dusné tajomno.Ty havrany boli veľmi posobivý,či keď chránili tie šaty alebo útočili na toho policajta.Tomuto filmu nechýba odhodlanie zaujať,vraha o ktorom nič neviete a svižný príbeh ktorý nenudí.Ale je tu par faktorov,ktoré mú podrážajú nohy a to totálne nelogické správanie postav a to hlavne hlavnej postavy,potom sú tu herecké prejavy ktoré boli veľmi slabé aj u C.Marsllach,hlavne u nej to malo mať úroveň aj keď bola aspoň sympatická.Konečne zas jedno s tých funkčných gore predstavení,kde sa miesi strach a hroza.A ten koniec ktorý snímal horské prostredie,hlavná predstaviteľka ktorá uteká pred vrahom a do toho tá metálová hudbička urobila veľmi príjemnú bodku za filmom.Je to veľmi kvalitné giallo. (16.04.2014)

Subjektivní potřeba, srovnat Argenta s Fulcim je neodbytná. Oba mají rádi krev a přitom úplně jinak. Argento dává přednost „decentnějšímu“ a méně samoúčelnému likvidování lidí, ale zároveň o to více pěstuje zabijákovu vynalézavost (špendlíky na lepící pásce). Bohužel zabijákův „kult“ není dostatečně vygradovaný díky neuvěřitelně tristnímu scénáři, který nejenom, že v podstatě nic neřekne, ale zároveň na sebe vrší jednu nelogickou scénu za druhou, které pak v kontextu s formou působí až trapně. Kamerová ekvilibristika démonických rozměrů je režisérovým hlavním trumfem, ale v případě tohoto filmu je poněkud zbytečná (avšak ne samoúčelná). Při zpětném ohlédnutí tak zřejmě nejvíce zaujmou vzpomínky na jednotlivé vraždy, k nimž hraje perfektní metalový doprovod, který scénu svým způsobem přitvrdí a zároveň odlehčí. Jako celek však Děs v opeře postrádá minimální kapičku napětí, protože jeho i ten nejmenší zárodek je zabit příšernými herci, které do filmu přivál zřejmě potulný spolek ochotníků. A přesto ten film má „něco“ do sebe, co mě nutí nejít s hodnocením níž (10.01.2006)

5/10 Opera, krvavé mordy a občas nejaká ta kamerová vychytávka (guľka, či nájazdy kamery) - to je fajn. No zvyšok je opäť prehliadkou Argentovej hroznej režisérskej a (najmä) scenáristickej neschopnosti: hrozná angličtina hercov, otrasná metalová hudba vo vypätých scénach, strašne slabý a nezaujímavý motív vraha, no v prvom rade film vôbec nie je strašidelný a nemá atmosféru (na rozdiel od Suspirie či Profondo Rosso) a čo je najhlavnejšie, scenár a dialógy sú neskutočne otrasné a to i na pomery tak hrozného scenáristu, akým Argento vždy bol... (07.06.2015)