Vnútri Llewyna Davisa

To sú tí umelci .. ani zaboha nebudú robiť niečo iné, aj napriek tomu, že im muzika nevynáša. Aj keď tu snaha bola, len Davis bol tak trochu smoliar. Ešteže mal kde tašku, gitaru a hlavu zložiť. Bavila ma melancholická atmosféra, a aj muzika tohto filmu. A budem sa opakovať, ale Isaac je nesmierny fešák. 3,5* (04.02.2021)

Coeni si mě nikdy nedokázali získat, podle trailerů jsem si ale myslela, že tento film mi bude blízko, opak je pravdou, já měla problém tento film dokoukat do konce. Vůbec to nedokážu pochopit ani nějak vysvětlit. Vizuálně je to moc pěkné, hodně se mi líbila kamera, atmosféra je přesně ta, která si mě většinou dokáže získat, ale po celou dobu jsem se ne a ne k filmu opravdu dostat a to jsem tak chtěla. Přišlo mi to takové neslané, nemastné, příběh, který jsme viděli milionkrát, bez pořádné zápletky, bez vyústění, prostě nic. S bratry Coeny asi končím, teda prozatím, třeba je jednou pochopím. (25.01.2014)

Nejsmutnější coenovka. Podobně jako Barton Fink nebo Ed Crane, je i Llewyn Davis dalším mužem, který nebyl, chyceným v bizarním coenovském vesmíru, z něhož není úniku. Bratrské duo tentokrát vypráví poněkud tesklivější životní epizodu, stále však zachovávající si svou osobitost i bezmála metafyzický přesah, který výsledek povznáší nad šablonu zaměnitelných hudebních portrétů (například Walk the Line, Crazy Heart apod.). Více v recenzi. (01.12.2013)

Podívaná, která v mých očích dojíždí na to, že o nepříjemných životních situacích vypráví až moc příjemně. Rovnoměrné tempo epizodní narace tentokrát nenarušuje (v pozitivním slova smyslu) žádná výjimečná vedlejší postava ani žádný okouzlující filmařský nápad, kterým by Coenovci rozčísli povrchnost a dostalo se až na jejich typický atmosférický poetismus. Isaac fajn a hudba hezká, i když ji ocení především folkoví nadšenci nad cca 80 let :) 70% (06.02.2017)

Na Coeny netradičně melancholické, po celou dobu stopáže nevysvitne ani jeden sluneční paprsek, exteriéry procházíme s hlavním hrdinou výhradně v dešti, sněhu, a/nebo větru. Ne, že by to vadilo, to vůbec ne. Llewyn Davis je totiž tak neskutečně charismatický charakter, že vás na své odysee za štěstím vtáhne a pak ani nepostřehnete, že prožíváte úplně stejné pocity zoufalství a bezmoci jako on. Co však nechybí jest přítomnost tradičně bizarních coenovských detailů a postav, výjimečně kvalitní hudby a stylových kulis bohémské Greenwich Village na počátku 60. let. Inside Llewyn Davis splnil má očekávání beze zbytku. (16.01.2014)