Obvinený

Nechutně odpornej film o tom, jak někdy stačí, když vás někdo obviní z něčeho velmi závažného a presumpce neviny už pak jde dopr*ele. Na to se nedalo skoro ani dívat, a nemám sebemenší potřebu tohle vidět znova. Ke zničení až 13 životů stačí prolhaný fracek, jeho matka s velmi nízkým inteligenčním kvocientem a mladý francouzský úřednický soudce bez emocí. (29.06.2018)

Mazec příběh, no..Je to film o (ne)spravedlnosti a jeho následcích...Taková situace by zlomila každého...Dokumentárně ztvárněné echtovní drama...Až zpětně si všímám, že jsem ve filmu nezaslechl snad ani jediný tón hudby...Prostě syrové drama, kde prožíváte bezmoc spolu s hrdinou (nebo spíše obětí)... (08.02.2016)

„A děti nelžou.“ Ať žije spravedlnost (ve všech svých podobách). Bez velkých okolků přiznávám, že mě tenhle snímek emocionálně totálně semlel. Tím, co film v divákovi vyvolává, se hodně blíží k o rok mladšímu dánskému Vinterbergovu kousku (ale to i kvalitou). A jestliže u Honu jsem cítil především hněv, zde to bylo hlavně čiré zoufalství. A možná poprvé se mi u filmu stalo, že jsem se díval na hodiny skrz čas zbývající do konce ne proto, že bych se nudil či skřípal zuby nad jeho blbostí, nýbrž kvůli tomu, jak dlouho ještě bude muset hlavní hrdina (a já s ním) trpět tímto terorem a nespravedlností. Výtky? Jen jsem obtížně věřil tomu, co už konstatoval sám hlavní hrdina, tedy převezení za sestřenicí (ale vlastně mě to při vší té absurditě ani nepřekvapuje). Stejně jako jsem šokován, že z Bruselu nepřišel okamžitý zákaz distribuce tohoto filmu kvůli „ohyzdnému rasismu“, který snímkem prostupuje, že…no nic, 5* a budu si raději nalhávat, že některé skutečnosti si tvůrci jen vycucali z prstů. „Ležím na lůžku a čekám....čekám na to, až to skončí.“ (13.07.2016)

Tak ma po dlhej dobe niečo naozaj rozčúlilo. Od začiatku filmu som si kládla tie isté otázky: či sa naozaj takéto niečo mohlo stať a ako je to možné. Príbeh je sám o sebe emocionálne vyčerpávajúci a veta "podľa skutočnej udalosti" to ešte znásobuje. Ale Vincent Garenq a Torreton ho posúvajú vyššie, vytiahli z toho ešte viac, aj keď by človek povedal, že už sa to nedá. Prežívala som s Alainom každý moment a rozsudok. Nesmiem opomenúť ani matku zneužívaných detí, že som mala chuť ju uškrtiť značí o výbornom hereckom výkone. Film by mali povinne vidieť všetci, čo pracujú a budú pracovať v justícii. (10.04.2016)

Filmový rok 2022 jsem "otevřel" polským filmem 25 let neviny (leden), "uzavírám" ho francouzským snímkem Présumé coupable (listopad), tyto filmy dávám do souvislosti, jelikož za oběma ve mně zůstává a nadlouho zůstane tatáž pachuť (znásobená tím, že oba příběhy mají naneštěstí oporu v reálných soudních případech, jinými slovy: takhle nějak se to fakt stalo!) ze skandálního, životy ničícího pochybení (de facto zlovůle) vyšetřovatelů, prokurátorů a soudců. Silné téma, solidní zpracování, potřebné filmy (pro potřeby zocelení fungování státu práva a spravedlnosti je nutné prve poznat jeho současná slabá místa). 80 % (22.11.2022)