Na hrane zajtrajška

Poslední týden jsem kolem tohoto počinu váhavě kroužil jak moucha kolem hovna a nakonec mě oslavné blahozpěvy místních guru přesvědčily a donutily si stáhnout ruský kinorip. Alexei však evidentně neměl dobrý den, protože mu zavřeli oblíbený kiosk s vodkou v akci, čili chopil kameru do rukou nemotorného, léty ethanolem dopovaného obráběče kovů a výsledek taky tak vypadal. Objektiv byl většinu času zabořen v pomočeném klíně a hlas sexy starce s perfektně tvarovanou bradavicí na tváři šel slyšet pouze z dáli. Nakonec jsem se tedy překonal, odpustil si deset galonů ovocného vína Zámecká paní a zaplatil si za lístek v kině. Upřímně, zase tak fanaticky extrémně nadšen jsem z toho nebyl. Zasmál jsem se asi osmnáctkrát, z toho patnáctkrát jen proto, že tomu pánovi přede mnou se legračně leskla pleš. Pořádnou dávku humoru by v tom nenašel ani pošťák Ondra a vizuální efekty nejsou nic, co byste dneska neviděli v každé druhé reklamě na zubní pastu. Přesto to jako celek klapalo poměrně ladně a to bez hluchých míst, čili jsem musel ty čtyři piva, co jsem nemoudře zkonzumoval před projekcí, držet křečovitě v močáku po celou dobu stopáže. Tu pátou hvězdu dávám jen z úcty ke sračkám, kterým jsem bez ostychu napálil za čtyři. (09.06.2014)

Po Lososech a Looperovi jsem definitivně zamilován do Emily Blunt. To vám je taková ženská do nepohody... trochu jako Vasquezová:) No, ale o tom Edge Of Tomorrow není, takže tím na toto téma končím. A začnu jinak - rozhodně běžte do kina, dokud to jde, protože tohle je přesně ten film, který si velké plátno a dobrý zvuk rozhodně zaslouží. Japonská předloha se nějakým záhadným způsobem transformovala do filmu, u kterého je to sice naprosto vedlejší, ale ve kterém jsou snad nejlepší scény mecha boje, jaké byly kdy v hraném snímku k vidění. Ačkoliv jsou to jenom exoskeletony jako v Elysiu, takže to není úplně mecha, ale to nemění nic na tom, že ty power slidy byly dokonalé;) Škoda, že v poslední třetině to začne trochu drhnout, protože první dvě jsou napěchované výbornou akcí, výbornými konverzacemi, HUMOREM, a docela to i dává smysl. Pak se z toho stane Matrix Revolutions a na úplném konci to popře samo sebe, ehm... I tak to ale bez problémů vydá na spokojených 80%. Taky proto, že jsem si tuhle invazi do Normandie užíval shodou okolností šestého června;) (20.06.2014)

Vtipný mix akční časové sci-fi a válečné videohry s prvky filmů jako je Total Recall, Hvězdná pěchota, Zachraňte vojína Ryana, Matrix a Na Hromnice o den více. Mimozemšťané dobývají Zemi a jsou lepší než lidé, protože ovládají i čas. Tom Cruise a Emily Bluntová se to od nich náhodou naučí také a jejich akce je tak pro Pozemšťany poslední záchranou. (20.09.2015)

Emily Blunt je krásná a její physique na mě velmi zapůsobila - takhle má vypadat žena bojovnice, ne jak to filmaři většinou odbývají, že dají modelce kopí a je good to go. Ale jinak bulšit, na který jsem se nebyla schopná napojit. Když nejsou schopní vygenerovat žádný strach o postavy, nemůžu ocenit ani závěr a spíš si připadám, jako kdyby mě někdo dvě hodiny fackoval a u toho mi kradl peníze z kapes. Film obvyklou epizodickou strukturu knižních adaptací, která spíš než jako záměr, se kterým by se pracovalo, v tomto případě působí jako bezradnost a neschopnost vypořádat se s vysvětlováním situace jinak. Film, kde se postavy na pět minut zastaví, aby všechno vysvětlily, potom zase chvilku běhají, potom se zase zastaví, aby si to všechno řekly, a tak pořád dokola, prostě nemůžu brát vážně. Kdyby přišli na to, jak to udělat bez toho kecání, to by teprve potom měli můj respekt. (25.09.2014)

Nebudu zastírat, že jsem si při sledování Na hraně zítřka střídavě vzpomínal na Cameronovy Vetřelce a Hvězdnou pěchotu. V žádném případě to ale není výtka, Cruiseovo cestování časem se naopak bezesporu zařadí mezi nejpoctivější akční nářezy posledních let. Sice by sneslo trochu vyladěnější expozici a menší přitlačení na pilu v samotném závěru. I tak tu ale máme nesmírně velkolepý sci-fi biják, jenž uhání dopředu jako splašený a konstantně ohromuje epickou akcí, která ždíme PG-13 na maximum. Na hraně zítřka je vlastně malý splněný sen. Zatraceně cool řežby s emzáky tu jsou prokládány skvěle načasovaným humorem, zároveň ale funguje i náležitě emocionální vztah dvou protagonistů. Připravte se tedy na nervydrásající popcornovou jízdu, která má špičky žánru vyloženě v dohledu. (8/10) (29.05.2014)