Réžia:
Michel GondryScenár:
Luc BossiKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
Étienne CharryHrajú:
Audrey Tautou, Romain Duris, Omar Sy, Gad Elmaleh, Alain Chabat, Charlotte Le Bon, Aïssa Maïga, Philippe Torreton, Natacha Régnier, Sacha Bourdo (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Hravá adaptácia legendárnej literárnej predlohy Borisa Viana. Idealistický a vynachádzavý, no najmä nesmierne bohatý Colin žije vo svojom surrealistickom parížskom svete, do ktorého patria ešte priatelia Nicholas a Chick. Jedného dňa sa bláznivo zamiluje do krásnej Chloé, ktorá však trpí zvláštnou chorobou - v pľúcach jej rastie lekno...Kvôli liečbe musí byť neustále obklopená kvetinami a piť len dve lyžičky vody denne. Vizuálne fascinujúci film Michela Gondryho je adaptáciou legendárnej literárnej predlohy Borisa Viana. (STV)
(viac)Videá (10)
Recenzie (324)
Snímek mě zaujal plakátem, obsazením, popisem děje i zemí původu. Čekala jsem něco francouzského v tom nejlepším slova smyslu - imaginativního, dechberoucího, kouzelného... Ale nakonec jsem se v té vší surreálnosti sama utopila. Zpočátku mi spadla čelist, pak mě to chvíli bavilo a hrála jsem s Gondrym jeho hru, jenže nakonec, a nebylo to tak daleko po začátku filmu, mě Pěna dní bohužel přestala bavit. Její podivnost, která mě zpočátku zajímala, mě začala iritovat. Bylo to moc. Divné, pošahané... Byť připouštím, že to vlastně fungovalo. Asi bych více zdůraznila romantickou linku a ubrala na smršti formálních vychytávek. I když tak nějak tuším, že Pěna dní by mě nebavila ani na papíře. ()
Od "shiny happy people" estetiky úvodu, pestrofarebnej, akcelerujúcej a uvrešťanej, až k stíchnutému č-b koncu plnému hlbokých tieňov, znepokojujúcemu takmer ako "Begotten". Je v tom samozrejme zámer a ja ho oceňujem, ale charakter použitej imaginácie mi vyhovuje len sčasti i napriek hlbokým sympatiám k predstaviteľom hlavných úloh, takže kompromis je plne namieste. ()
Gondryho neschopnost vyprávět byť jen jednoduchý příběh mi zajistila prožitek dosud nezakusené vyčerpávající bezemoční nudy, srovnatelné s rozbředlostí Nauky o snech. 125 minut ploché přeslazené romantiky (hrdinova manželka umírá na rakovinu - ano, je to tak prosté) dusící původně "křehký" příběh s poválečným přesahem, obalený v serepetičkách, jež v převodu z textu na plátno pozbyly jakékoliv symboliky a působí už jen samoúčelně. Moc jsem se snažil mít Gondryho rád, ale nestravitelná Pěna dní mi potvrdila, že je přeceňovaným režisérem a především zcela nemožným vypravěčem uvězněným v osidlech své (již) nudné představivosti. ()
Připouštím, že Gondryho Pěna dní není mistrovské dílo, ale troufám si říct, že co do imaginace a hravosti by si Gondry mohl s Vianem podat ruku. Za sebe říkám, že mě Gondry překvapil. Zdánlivě neukočírovaný přechod od hravé bezstarostnosti do tragického vyústění (jak se často vytýká) naopak považuju za dobře zvládnutý a přesně v duchu Vianovy předlohy. Přesto i u tohoto filmu se chci držet zásady, že film a knižní předloha se nesmějí srovnávat, proto se zřejmě zařadím k menšině, když napíšu, že Audrey Tautou, Romain Duris a Gad Elmaleh mi do jejich rolí sedli perfektně... ()
Gondry je neuvěřitelný hračička a jeho nápady jsou fascinující. Knižní předloha tohoto filmu však byla výzva i pro něj a to co se zde děje je fascinující, ale divné zároveň. Na film jsem se po hravých trailerech těšil opravdu hodně, ale výsledná podoba byla pro mě už moc abstraktní, občas až nepříjemná a hlavně výsledná podoba rozhodně nebyla tak optimistická, jak naznačovali příjemné ukázky. Obdivuhodné tak pro mě zůstává jen to, že Gondry zfilmoval to, co bylo prakticky nezfilmovatelné. ()
Galéria (62)
Zaujímavosti (5)
- Na veřejném kluzišti je obráceně vyvěšená vlajka České republiky. Správně je červeny pruh vpravo. (zubodravec)
- Jedná se o stejnojmennou adaptaci slavného románu Borise Viana. (claudel)
- Už v roku 1968 sa knihu pokúšali sfilmovať Francúzi, rovnako tak Japonci v roku 2001. (DarkSaint)
Reklama