Reklama

Reklama

Jar 1958, Francúzsko. Mladá Rose Pamphyleová žije so svojim otcom, vdovcom, ktorý vedie dedinský obchodík. Je zasnúbená so synom miestneho automechanika a všetko nasvedčuje tomu, že je predurčená pre pokojný život ženy v domácnosti. Ona však túži po niečom inom. Podstúpi prijímací pohovor na miesto sekretárky v poisťovacej spoločnosti, ktorú vedie Louis Echard. A práve vtedy sa ukáže, že Rose má zvláštny talent, ktorý od základov zmení jej život - dokáže neuveriteľne rýchlo písať na stroji... (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer 1

Recenzie (119)

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Nic viac, nez nudna francuzska konina, ktora nema co ponuknut /prazdne dialogy o hovne nepocitam/, plus obsahuje otrasne herecke vykony, nulovy dej a casto len prazdne tliachanie o medziludskych vztahoch. Plus tu sa predstavil opat Romain Duris /to bol ten vrcholny demental, ktory chcel spoznat ciganske osady v Gadzo Dillo/. Toto by sa malo pouzivat ako tortura miesto waterboardingu. A teroristom sa treba vyhrazat opakovanou projekciou tejto "meganadhery". 5 % ()

castor 

všetky recenzie používateľa

Ťuk ťuk ťuky ťuky a šup nový papír. Venkovská dívka a sebevědomý pojišťovák to společně rozjedou na šampionátech ve psaní na stroji. Nejprve ona projde výběrovým řízením na post sekretářky, on se projeví jako sympaťák, který se ovšem dokáže v nečekanou chvíli chovat jako idiot, společně pak začnou trénovat její rychlost psaní a samozřejmě k sobě začnou mít výrazně blíž. Jenže on je jaksi citově vyprázdněný a ona už nechce být šedým kopytem stojícím v koutě. Retro atmosféra je moc fajn, optimismus na nás vyskakuje, mnohé situace jsou sympaticky vypointované, ovšem dvě hodiny byly přeci jenom krapet moc (což platí i o samotných soutěžích ve psaní na stroji) a kouzlo se postupně vytrácelo. Mezi naším duem to navíc úplně nejiskří. On by totiž občas zasloužil proplesknout, což souvisí i s uměle vyvolaným konfliktem v druhé polovině snímku. Herecky je to solidní, rychlé střihy na koncentrované výrazy a hbité prsty kouzelné. Tři až čtyři hvězdy. ()

Reklama

arnybossy 

všetky recenzie používateľa

Prosim teleportujte ma aspon na chvilu do Pariza z obdobia 50-tych rokov. Ta atmosfera, tie stylove panske obleky, zenske saty, ucesy, tie rozmanite farby, nadherna rytmicka hudba ktora rozhybe kazdy zadok :) To bolo teda nieco, zboznujem takuto eru. Samotny filmecek sice humorom neoslni, no bolo to romanticke a prijemne na spestrenie vsednych dni. ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

Na stroji umím psát všemi dvěma prsty a to rychlostí 8 úderů za minutu s maximálně šesti chybami. Pochopil-li jsem správně pravidla této soutěže tak bych byl s výkonem -598 úderů za minutu světovým rekordmanem - jen otočit znaménko. Jsem prostě talent a mám rád sportovní filmy, takže tohle se mi celkem líbilo a ještě mne to poučilo. Netušil jsem totiž, kolik toho musí naběhat, najezdit na kole a nahrát na klavír adeptka světového titulu. Je to zkrátka dřina a výkony za stroji byly fascinující, ale ta romantická zápletka byla spíše nic než moc a daleko více než hlavní dvojice mne zaujala tradičně vynikající Bérénice Bejo. ()

hous.enka 

všetky recenzie používateľa

Francouzské retro komedie jsou něco, co zkrátka zbožňuju. Pokud hlavní roli hraje Déborah Francois (ať žije První den zbytku tvýho života) a v jedné z vedlejších rolí se objeví Bérénice Bejo (Artist, ach), tak jsem mírně ovlivněná a mé hodnocení je ryze subjektivní :) On šéf, ona jeho roztomilá sekretářka, co během hodiny odpraví skartovačku. Bude jim to klepat stejně skvěle jako ona umí ťukat do psacího stroje? Odpověď asi znáte. Trochu mi vadí obsazení hlavní mužské role, protože Romain Duris je v mých očích spíš trochu hajzlík. Scéna, kdy přijede snoubenka na rodinnou večeři je zkrátka k sežrání. Možná dokonce jedna z nejlepších. Hudba, herečky, francouzský humor a láska ve vzduchu s vůní pásky ze psacího stroje si mě získaly. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (7)

  • Pro scény ze závodů v psaní všemi deseti hledala Productions du Trésor profesionály ve Francii, Belgii a České republice. Po navázání kontaktu se světovými rekordmany Helenou Matouškovou a Jaroslavem Zaviačičem se spolupráce s českou stranou ukázala jako zásadní. Ve filmu tak můžete vidět přes 20 českých děvčat v rolích soutěžících. Děvčata se mnohdy do svých rolí tak vžila, až je tým musel žádat o zpomalení, aby fiktivní favoritka Deborah Francois nebyla nejpomalejší. (Ladaque)
  • Natáčení probíhalo v Paříži a belgickém Lutychu. (Terva)
  • Původní název filmu Populaire je typ psacího stroje značky Japy. (Terva)

Súvisiace novinky

Dny francouzského filmu

Dny francouzského filmu

10.02.2013

Ve dnech 14. až 20. 2. v kině Lucerna a 21. až 24. 2. v kině Atlas proběhne přehlídka Dny francouzského filmu. V Lucerně ji odstartuje jeden z nejskloňovanějších snímků posledních dnů, film Michaela… (viac)

Reklama

Reklama