Láska všetkými desiatimi

Příjemná oddechovka v roztomilém retro stylu a sympatickými hrdiny. Tvůrcům nešlo o nic víc, ale to, co servírují, je víc než dostačující. Líbilo se mi, že kromě klasických klišé romantických filmů, tu máte i o trochu temnější věci navíc jako Louisovo trauma z druhé světové války nebo Rosin pošramocený vztah s otcem. Dokonce i vztah obou hrdinů není založený na okamžité přitažlivosti, ale na Rosiných ambicích a Louisově měkkému srdci a touze pomoci té potrhlé vesnické holce. Romain se mi o trochu víc líbil v Klamači srdci, ale je dostačující, zato Deborah Francois je naprosto skvělá. (20.10.2015)

Ďatľovanie dvomi prstami nie je pre sekretárku ten pravý spôsob písania na stroji a asi kvôli blond vlasom je prijatá. Hoci nemá ani okuliare, ktoré by podľa filmu mali zvýšiť vážnosť a zabezpečiť diskrétnosť správnej sekretárky. Tak sa rozbieha nezáživný príbeh lásky aj bez všetkých desiatich. Športového súťaženia v strojopise je tam nakoniec až príliš, štýlové retro ružové šaty, ružový stroj, a gýč je kompletný. Neoslní ani príbeh, možno len vzhľad a úsmev Rose, takže dá sa na to nezáväzne pozerať. (14.01.2014)

První třetina byla hezká, bylo to takové retro, ústřední dvojice byla poněkud nezvyklá (ona poněkud praštěná, on stále zamračený), byla tam hezká zápletka s mizernou sekretářkou, která umí velmi rychle psát na stroji, ale pak už toho psaní na stroji bylo trochu moc a vlastně už to o ničem jiném nebylo, takže se kouzlo poněkud vytratilo. (20.01.2014)

Nic viac, nez nudna francuzska konina, ktora nema co ponuknut /prazdne dialogy o hovne nepocitam/, plus obsahuje otrasne herecke vykony, nulovy dej a casto len prazdne tliachanie o medziludskych vztahoch. Plus tu sa predstavil opat Romain Duris /to bol ten vrcholny demental, ktory chcel spoznat ciganske osady v Gadzo Dillo/. Toto by sa malo pouzivat ako tortura miesto waterboardingu. A teroristom sa treba vyhrazat opakovanou projekciou tejto "meganadhery". 5 % (14.01.2014)

Kromě své pohodové atmosféry a půvabné elegance připomínající filmy z poloviny minulého století mě Populaire bohužel ničím nezaujalo. Příběh byl velmi jednoduchý a předvídatelný a i nevšední téma soutěže v psaní na psacím stroji mě po chvíli taktéž začalo nudit, obzvlášť když výsledky soutěží ničím nepřekvapovaly. Déborah Francois se do hlavní role výborně hodila, zato nesympatický Roman Duris mi výrazně znepříjemňoval celý zážitek. Film mi připadá docela zbytečný a asi velmi brzy na něj zapomenu, ale své diváky si jistě najde. (31.01.2014)