Obsahy(2)
Sibír, neskorá jeseň. V opustenej dedine uprostred tajgy žije starý muž menom Ivan so svojím 7-ročným vnukom Ljošom. Svorka divých psov žerie v okolí všetko, čo sa pohne. Jeden z týchto psov je Ljošov najlepší priateľ. Psov niekedy nakŕmii ch príbuzný strýko Jurij.
Jedného dňa po ceste naspäť z Ivanovej dediny napadne Juriho svorka psov a zraneniam podľahne. Ivan a Ljoša zostanú bez zásob. Akonáhle Ljoša zistí, že Ivan strieľal aj na jeho psa, utečie z domu. Ivan ho nájde vo vyschnutej studni, ale nepodarí sa mu ho vytiahnuť. Ivan sa vydáva na cestu tajgou a hľadá pomoc. Teraz budú psy loviť jeho...
(nessbeal)
Recenzie (40)
Stav Ruskej spoločnosti po 80-tich rokoch komunistickej diktatúry, rozkrádania Jelcinovej verchusky a úplného morálneho úpadku spoločnosti. Ako tá svorka zdivocelych psov. Kam sa podela tá Ruska duša Tolstého ? Je to typ ruského filmu ktorý mám asi najradšej, drsný a realistický. Skvelí Zajcenko a Kozák. Za 5* ()
Film o cestě a o zvěři naznačuje, že nelze putovat, aniž by chodci nezkřížilo cestu cosi divokého, a že když jej něco takového ohrozí a málem připraví o život, zůstávají ještě jiné stezky volné. Rossova sibiřská kletba ovšem jen eviduje odcizené, podebrané formy zla, bezživotná, mělká trápení a žádný ze sebeprudších úderů nenapovídá, že lze přede vším rázem uskočit - ponořit se anebo vzlétnout. Cesty zde nikam nevedou a divoká zvířata a lidské bestie se zdají řvát jednohlasně. Bylo-li však posláním tohoto velkorysého filmu žalovat, pak by snad ani nemělo být beztrestné se na tento film dívat… ()
Mnohým už nic není svaté, jiným už zůstal jen Bůh coby jediná jistota. Humanistický, společenskokritický film odehrávající se v krásné, však nebezpečné Sibiři si bere na paškál mnohé neduhy současné (ruské) společnosti, a to prostřednictvím dvou paralelních dějových linií. Problém nastává v momentě, kdy je jedna linie mnohem zajímavější než ta druhá. A zde problém bohužel nastal. Přesto si syrový Sibir, Monamur nenechte ujít! Slabších pět hvězd. ()
Syrové, smutné, studené, jako tajga, do které přichází zima a vkrádá se do polorozpadlých vesnic, kolem kterých krouží smečka hladových, divokých psů, kteří klidně uloví člověka. A ve zchátralé osadě čeká malý Ljoša se svým silně věřícím dědečkem na svého otce, co slouží kdesi v armádě. Všem brblalům doporučuji jedno, pokud chcete zažít život, ve kterém uvidíte, zač je toho loket, odstěhujte se na Sibiř. Skvělá kamera i herecké výkony, velmi mě krom jiného zaujala dobře ztvárněná postava armádního kapitána Kozakovem. ()
Těžké žití uprostřed Sibiře, ve vybydlené vesnici, kde přežívají pouze dva lidé, dědeček a jeho vnuk. Navíc k zásobám to je dálka, bez povozu a koně věc neřešitelná. Když vám navíc ještě to málo, co zbylo, likviduje smečka divokých psů, kteří nepohrdnou ani tatínkem/synem, tak tady máme velký problém. V tomhle drsném příběhu sledujeme 4 dějové linie (vojáky s děvkou, syna se snachou, dědu a vnuka a zloděje ikon) které se na konci filmu, všechny krásně propojí dohromady, ač to v počátku vypadalo, jako nemožné. Drsné, syrové a opravdové, to byl tenhle film, ve kterém si opět potvrdíme, že V Rusku, je prostě všechno možné :o) Viděno jako 14 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Galéria (50)
Fotka © Tundra Film
Reklama