Jersey Boys: Cesta k sláve

Ačkoli o téhle kapele slyším prvně a všehovšudy jsem z doslechu poznal pouze jednu jedinou písničku, ocenit musím tu parádní dobovou atmosféru a pevnou konzervativní režii Clinta Eastwooda. Hudebně velmi fajn, John Lloyd Young je jako Frankie Valli výbornej - jak hereckým projevem, tak hlasem. Ale jinak mi kluci nepřišli ani trochu sympatičtí a k srdci mi nepřirostli ani v průběhu filmu. To je asi i dáno dobou a prostředím, ve kterém jejich předobrazy vyrostly. Koneckonců, on to Tommy DeVito v úvodu sám řekl. "Z téhle čtvrti se dostaneš pouze třemi způsoby: přidáš se k armádě a možná tě zabijí. Přidáš se k gangu a to možná nepřežiješ taky. Nebo se staneš slavným." A kluci, protože měli talent a asi i pevnou vůli, si zvolili tu třetí možnost. (07.04.2023)

Prijemny dobovy film o vzniku kapely ktorej nazov mi sice nic nehovori, ale pesnicky pozna aj taky antiznalec hudby ako som ja. Eastwoodovi sa podarilo velmi dobre vykreslit dobovu atmosferu. Herci v hlavnych ulohach su tiez skveli. Ale chyba tomu nejaky poriadny dramaticky obluk. Pôsobi to trochu ako sled nahodnych prihod zo zivota tejto kapely bez pointy. Ale su to celkom zaujimave prihody a nenudil som sa ni na chvilu. Najviac ma pobavila "ucast" Joe Pesciho. Vysledok je prijemny film od ktoreho necakajte nic vynimocne a budete spokojni. 6/10. (23.12.2014)

Když o nějaké holce víte, jak je dokonalá v posteli, těžko se pak spokojit s pouhou pusou na tvář. I když ona i pusa na tvář se musí umět, aby zahřála. A vlastně co je na takové puse špatného, když víte, že už jste si spolu stejně několikrát užili? Takže díky, Clinte. Sice jsi mě tentokrát nesemlel tak, že by mě museli z kina vynášet v kyblíčku jako posledně, ale i příště ti s radostí nastavím tvář. Protože na rozdíl od většiny svých vrstevníků umíš lidi obdarovat humorem a pobavit je, ne jen otrávit stařeckým remcáním. (Dunedin, NZ) (24.07.2014)

Clint Eastwood si i nadále plní své sny. Již v mládí, když jako režisér začínal, tak vždy natočil několik komerčních filmů, aby si pak sám mohl zafinancovat svůj vlastní nezávislý projekt (např. Zahrajte mi Misty, Breezy, Bird). Bylo mu jedno co na film řekne kritika a jak ho přijmou diváci - natočil ho prostě pro sebe, když chtěl něco sdělit. A takovým případem jsou i Jersey Boys - dobový snímek o partě pouličních zlodějíčků (výborně zvolené herecké obsazení plné neokoukaných tváří), kteří se díky hudbě dotknou hvězd a zase spadnou zpátky na zem. V zajímavě vyprávěném filmu zazní několik písní, které určitě poznáte, protože dnes jsou již milionkrát hranými šlágry. Ale nebojte se, nejde o muzikál - skladby jsou vždy citlivě zakomponovány do bohatého děje. Právě hudba je jedním z hlavních důvodů kvůli kterým se ještě k tomuto kousku vrátím, protože příjemné podupávání nohou mě nepustilo až do konce závěrečným titulků. Vřele doporučuji a to nejen fanouškům Clinta Eastwooda (asi na dvě vteřiny se ve filmu mihne) či kvalitní hudby. P.S. Jedná se již o třicátý třetí režijní počin nezdolného veterána Clinta Eastwooda, kterému tímto skládám veliký obdiv a uznání. (13.11.2014)

Režisér ve věku (Clinta Eastwooda) by se už neměl pouštět do žádných experimentů, inovací, ani výzkumů; měl by už jen rekapitulovat svoje vzpomínky a zážitky, a to, že se budou vztahovat k jeho mládí je jasné. Vzpomínkový film o významné předrockové - a zřejmě jeho kultovní, kapele - "Frankie Valli & The Four Seasons" v podstatě nenese žádnou další informaci. Přesto je to svižný snímek s šikovně vloženými remixovanými hity. Doufejme, že i mezi mladší generací se nejde režisér, který se podobně zaujatým a seriozním způsobem způsobem zpodobní některou z prvních rockových kapel (třeba Yardbirds, Fleetwood Mac nebo Spencer Davis Group). Nebo raději ne? Oliveru Stonovi se to v případě Doors moc nepodařilo! (06.11.2014)