Réžia:
Sebastián CorderoScenár:
Philip GelattKamera:
Enrique ChediakHudba:
Bear McCrearyHrajú:
Michael Nyqvist, Sharlto Copley, Embeth Davidtz, Christian Camargo, Daniel Wu, Anamaria Marinca, Karolina Wydra, Isiah Whitlock Jr., Dan FoglerObsahy(1)
Europa. Čtvrtý měsíc planety Jupiter, o jehož povrchu, který pokrývá silná ledová krusta, toho lidská rasa mnoho neví. Sondy Pioneer, Voyager 1, 2 a Galileo přinesly pouze neurčité informace a fotografie zamrzlých plání. Vědci i spisovatelé vědeckofantastické literatury vznesli domněnky o možnosti života v obrovských oceánech, které se pod ledem nachází. Pravdu má odhalit až posádka s úkolem zjistit, zda-li jsme opravdu ve vesmíru sami. (3DD!3)
(viac)Videá (3)
Recenzie (580)
Pokiaľ som filmu Apollo 18 udelil dve hviezdy, potom tento snímok ťažko hodnotiť čo i len jednou hviezdou navyše. 80% nudných s občasnými zábleskmi prebudenia na úrovni pootvorenia slabšie vidiaceho ľavého oka. Až záver konečne ponúkol čo to z drámy. Záverečná scéna ohrozujúca život posledného kozmonauta ma "príjemne" zamrazila. Záverečné zobrazenie kamerového záznamu na ktoré sme po celú dobu čakali - potešilo. Že by ma ale toto sci-fi držalo prikované k fotelke, tak to teda ťažko. ()
Uvěřitelné, napínavé až mrazivé sci-fi, které dělá žánru čest a znovu ve mě budí lačnost po vesmírném vědění. Cordero využívá konceptu kamerových záznamů chytře a citlivou dramaturgií využívá divákovy otázky pro dobro příběhu. Jako milovníka Clarka mě nadchla mise na Europu (dějiště nejedné Vesmírné Odyssey), kde se v oceánech pod ledem může vyskytovat život. Herecké obsazení je bez vady i když do paměti se vryje především šprýmař Sharlto Copley a neselhávající Michael Nyqvist. Vyhrocených scén je tady dost a pokud netušíte co se na vás chystá čeká vás jeden ze zážitků roku. - Zapoměl jsem kartáček na zuby. - Tak to se musíme vrátit na Zem. ()
Velmi příjemné překvapení držící se hesla "za málo peněz hodně muziky". Ta muzika je ale žánru komorní sci-fi, která si bere inspiraci tu z Vesmírné Odysey, tu ze Sunshine, ale nezdobí ji monumentální scény, ale především atmosféra a herecké výkony. Nedejte se odradit tím, že je to "found footage" - forma dokumentu, mapujícího osud expedice Europa One, včetně komentářů řídícího personálu na Zemi, je využívána velmi zručně. Film je především oslavou průzkumnického a badatelského nadšení určité části lidstva, které reprezentuje celkem rozmanitá mezinárodní posádka. O klišé se tu mluvit dá i nedá - celkové ražení filmu je poměrně neotřelé, byť už tu pár podobných záležitostí bylo. A v jednotlivostech se může zmínit asi "jen" nenapravitelná tendence hrdinů zbytečně riskovat ve smyslu "pomalu nám dochází vzduch, tak se začneme hrabat ještě v tomhle zařízení" nebo "jsem o samotě venku z vesmírné lodi a jsem svědkem neznámého úkazu/projevu mimozemského života, tak ho půjdu prozkoumat pořádně zblízka". Po technické stránce film odpovídá žánru a rozpočtu, nabízí se přirovnání třeba k Moonu. Hudba od dvorního skladatele BSG taky není na škodu, i když ji (opět kvůli celkovému ražení snímku) moc slyšet není. Těch devadesát minut uteklo jako nic, a to jsem si je ještě prodloužil tím, že jsem se na některá místa díval víckrát. Ne z důvodu, že bych něčemu nerozuměl, jen jsem si chtěl užít, jak podrobnosti sedí, jak se kdo tváří atd. Takže asi chápete, že za mě je to spokojených 80%. ()
Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu. ()
Koncept "found-footage" vyslany do vesmiru, aby spatne priniesol jedno z najlepsich scifi posledneho obdobia (ovsem hardcore scifi necakajte). Konstatne prelinanie snimania z viacerych kamier, prekladane rozhovormi na kameru sledujeme prvu ludsku vypravu za najdenim zivota na Europe - jedneho z mesiacov Jupitera. V minimalistickom podani kde "za malo penazi je vela muziky" dostavame vdaka presne davkovanym/zamlcovanim informaciam aj skrz casovo dramaturgicky poprehadzovane jednotlve segmenty nesmierne putavu a napinavu jazdu, ktora sa divakovi v najvypatejsich okamihoch odvdacuje nielen necakanym zvratom, ale i uvedomenim si onej krehhkosti ludskej schranky/zivota voci velikosti tmaveho vesmiru mimo nasu planetu. Brilantne a tesim sa ako na toto odpovie napr. Cuaronove Gravity. (EFM 2013) ()
Galéria (13)
Fotka © Magnolia Pictures
Zaujímavosti (6)
- Název filmu se objeví až při závěrečných titulcích. (griph)
- Alternatívnym názvom filmu bol aj názov Europa One. (MikaelSVK)
- Při pohledu z CAM A v obytném modulu 1 je možné si v pravém spodním boxu všimnout fotografie sovětského kosmonauta a prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina. (Adrai)
Reklama