84. Annual Academy Awards

Billy Crystal ukázal a dokázal, kdo je pak Oscar. Jeho chytré vtipy a scénky skvěle držely pospolu. Ocenění pro The Artist potěšily. Po minulém ocenění opět návrat k inteligentnímu humoru a k oslavě filmu. Mimochodem tady je vidět ta úcta - dlouhý potlesk Meryl Streep. Český lev by měl konečně kopírovat! (viděno v originálu) (03.03.2013)

Akademie opět nezklamala, opět dokázala, že to je banda snobů. Samotnej ceremoniál nebyl ničím pozoruhodný. Jediné, čím to bylo pozoruhodné, bylo to, jak to bylo předvídatelné a očekávatelné. Tudíž se nečekalo, kdo to dostane, ale až zazní jméno toho, o kom bylo dopředu jasné, že to dostane. Sem tam se člověk mýlí, například za kameru jsem čekal, že ocení Lubeckiho, ale jinak vše běželo jako po drátkách. Letošnímu Oscarovému "zadání" nejlíp vyhověl právě The Artist, který je nádherně vykalkulovaným produktem chytré marketingové kampaně, která ví, jaké filmy vítězí. S uměním to samozřejmě nemá nic společnýho. Jediný o co jde, aby se to líbilo "akademikům", což je parta snobů par excellence, a The Artist byl z letošních filmů tím nejlíbivějším, a dokonale tak splnil Oscarovou formuli. Mimo jiné akademikům lichotilo, že je The Artist poctou Hollywoodu, no neoceňte to!, zatímco Hugo byl poctou "nějakému" Meliesovi, a ceny nerozděluje Francouzská akademie, ale Hollywoodská, a také, akademie, věrna svému snobství, miluje nově se zjevivší tváře, a ještě lépe, pokud nejsou z USA, takže to, že jim poklonu složil evropan, muselo lichotit dvojnásob. Takže následné dělení cen mezi Hugem a Umělcem proběhlo přesně podle tohoto "receptu". Překvapení nepřinesly ani herecké kategorie. Cena pro Meryl Streep mně nakonec ani nevadila (přál sem ji G.Close) - Meryl je prostě žijící legenda a dostala tak vlastně předčasně celoživotního Oscara, a já jí ho přeju. Podle očekávání proběhlo i vyhlášené cen za scénář. Payne už je pro akademiky "zajetý" jako ten, kdo vyhrává cenu za adaptovaný scénář a W.Allen zase jako ten, komu ho beze všeho dáme za původní scénář. Oba jsou spolehlivý a je to sázka na jistotu. Woodymu tak do poličky přibyde čtvrtej paňák, Payneovi zatím druhý. Takže co říci závěrem? Oscaři jsou hlavně show a něco jako přehlídka krásy, hlavně to nebrat vážně, jednou za rok se to přežít dá. (27.02.2012)

Billy Crystal jede od začátku do konce s nadhledem, komediální vstupy zůstávají překvapivě naprosto vyrovnané a tributes i letos spolehlivě dojímají. Čtyřiaosmdesátý ročník byl z těch, co jsem viděl, určitě nejlepší a díky optimistické náladě v publiku i na jevišti jsem přál úspěch i nadšeným tvůrcům The Artist, přestože k mým jednoznačným favoritům nepatřili. Nejvyšší hodnocení tak utíká nakonec hlavně kvůli absenci nějakého dechberoucího čísla typu tančícího Hugha Jackmana, na které už se nějakou chvíli čeká. Jinak ale mezi nejrůznějšími předáváními jednoznačná špička. (28.02.2012)

Ti pánové, jež americkou slávu obohatili o české slovo, mi připomněli kamarády, kteří se mimoděk připletli k mikrofonu a nejapně podsouvali divákům-posluchačům nesouvisející názory a poznámky, které upozorňovali na jejich nepřipravenost. Smutný úděl českého komentátora! Pak všechno viděné vyznělo jako švihnutí do prázdna. A přitom byl ten večer tak nostalgický; Meryl, neonové nápisy starých kin, What a wonderful world, černobílé vsuvky a Uggie, kterému patřila celá noc. Vzhledem k času nebylo potřeba jiných zábavných čísel - nešlo o estrádu, ale o pokoru. Zabitou češstvím! (28.02.2012)

Letošní nominace se nesly v duchu tradice, vzpomínání a určité usedlosti. A stejně tak působil i ceremoniál. Billy Crystal tentokrát příliš neperlil a spokojil se se střídmým a konzervativně laděným uváděním. Vody tak rozvířil především Chris Rock se svou hláškou o černoších a oslech nebo promluva Colina Firtha směrem k Železné lady Meryl Streepové. Vítězové byli právě až na Streepovou nebo střih (palec nahoru pro ocěnění Mužů, kteří nenávidí ženy) celkem očekávatelní, takže v tomhle směru k mnoha překvapením nedošlo. Oproti rozpačitě uváděnému loňskému předávání pokrok, příště ale tu kultivovanou mrtvolnost stranou a pozvěte na pódium člověka s energií a vyhraněnějším smyslem pro humor, jinak se z toho stane přehlídka pro sedmdesátníky. (27.02.2012)