Spring Breakers

Asi jsem si měl před projekcí šňupnout společně s bandou těchhle mladých slepic. Marketingově vymazlená věc, která ač není tak úplně hollywoodským produktem, nechutná tak, jak bych si přál. Masy lidí, všudypřítomná nahota, chlast, drogy, vandalismus, idealizovaná krása. Divák stimulovaný audiovizuální náloží moc netuší, co se děje, žádnou zázračnou generační výpověď jsem tu nenašel, bavit jsem se asi zapomněl. Koncepce je to nápaditá, někde uvnitř něco určitě bylo, ale leccos je špatně uchopené, leccos nedotažené, leccos se zbytečně opakující. Harmony Korine byl (tehdy hodně mladým) scénáristou u Larryho Clarka, s nímž stvořil Kids. Stojí i za kousky jako Ken Park nebo Gummo. Selena Gomez i Vanessa Hudgens dělají tlustou čáru za svou rozjuchanou disneyovskou kariérou, další desítky rozhýbaných teenagerů si zase dělají lajnu něčeho dobrého do nosu. Hledání vlastní identity ve světě umělých hodnot se dá pojmout i kapku jinak!! Díky těm, kteří na to příště jinak půjdou.. (14.09.2013)

Divný, divný, divný... Jo, čekala jsem film o zlobivých holkách, ale tohle mělo bohužel nulovou zápletku a ŽÁDNÝ příběh. Přišlo mi, jakoby někdo natočil celý příběh a režisér to pak celé prostříhal a co z toho zbylo, jsou Spring Brekaers. To, že bude celej film sex, drogy a zbraně, bylo už trošku nudné. Ačkoli věřim, že to takhle někde funguje a věřim i tomu, že gangsteři si myslej, že jim patřej ulice. Ani James Franco tomu nepomohl, jako gangster na mě nepůsobil zrovna tvrďácky, i když se asi snažil do role ponořit. Víceméně se ve filmu nemluvilo a když už jo, tak to byly opravdu trapné a oplzlé dialogy. A konec? Absurdní. Ze soucitu dávám minobod za Ashley Benson a Selenu Gomez, které mám ráda a minibod za historku o kuřátkách. Velká slabota. (13.08.2013)

Film o lásce a anarchii. V uvozovkách a v barvách Skittles. Korine unikátním způsobem mixuje brakovou zápletku a hyperstylizovanou MTV/ R&B /YouTube estetiku s „tekoucí“ formou vyprávění, jakou měl například Strom života. Neměnný, hypnotizující rytmus typu trance hudby, neustálé opakování replik (ve stylu novel Chucka Palahniuka) a recyklování záběrů (případně způsobů jejich komponování), vede k dramaturgickému zploštění všech scén na stejnou úroveň. Podobně jako hrdinky k ničemu nesměřují, protože žijí svou permanentní dovolenou, ani film negraduje (scény, kde bychom větší akčnost čekali, jsou naopak natočené naprosto nezaujatě – viz například v jednom záběru, přes dvě skla snímané přepadení bistra). Mnohé se nezmění ani s příchodem Aliena, neboť z gangsteřiny se vyklube stejně repetitivně činnost jako cokoli jiného. Není důležité, KDY se co stalo a stane. film nás od konstrukce koherentní fabule skákáním po časové ose tam a zpět spíše odrazuje. Důležité, je že se něco děje právě teď. Ve stavu přesycenosti audiovizuálními podněty jsme udržováni neustále. Realita a hra, vysoké a nízké, záběry syrové a záběry lyrické, vše splývá v jedno. Zřejmě jde o snahu napodobit způsob, jakým své okolí zakoušejí hrdinky a Alien, jehož hledisko film v druhé polovině načas přejímá. Návrat Faith a Cotty do reality je naopak snímán vcelku realisticky, bez vizuálních ozvláštnění vytvářejících dojem nekončícího tripu, kdy se barvy zdají být výraznější a pohyb zpomalený. Dalším subjektivizujícím prvkem je voice-over (hovory domů) sestávající z vět, které příkře konstrastují s tím, co vidíme. Skutečně si dnešní mládež takhle představuje ráj? Korineho zběsilá postmoderní koláž je v tomhle stejně neurčitá jako ve svém postoji k protagonistkám, představujícím v lyžařských maskách s jednorožci, v bikinách a s kalašnikovy jakousi zkomercionalizovanou verzi Pussy Riot. Nejde jim ovšem o věci politické (namísto poslechu přednášky o občanských právech kreslí faly) ani genderové (nijak se nebrání tomu, že si z nich Alien dělá další své „shits“). Chtějí ničit pouze proto, že v trvanlivějších hodnotách nevidí smysl. Není pochyb, že bychom jimi měli opovrhovat, jenomže ono je to natočené tak svůdně… 80% Zajímavé komentáře: JFL, MA.KI, OldaVagner, IZFNP (05.04.2018)

Sračka. Nalákalo mě to na kundy a režisérovi slouží ke cti, že o ty mě teda neošidil. Bikiny, kozy a zadky útočí ze všech stran a díky tomu se na to dá alespoň koukat. Bohužel zbytek je onanie nejhrubšího zrna. Nevím co to mělo znamenat, asi nějaká výpověď o stavu mládeže nebo co, ale v tom filmu se děje hovno. Ani tam moc nejsou dialogy mezi postavami. Spíše lidi něco dělají a je to provázeno debilním voiceoverem. No a ta "válka gangů" v druhý půlce a ten konec. Za to by Harmony Korine zasloužil s gustem nakopat do koulí. Holky byly fešandy za ty jedna hvězdička a James Franco byl správně divnej, to se musí nechat, ale opravdu nemám zájem čumět na to, jak hraje na piáno a filosofickým tónem pronáší básničky na úrovni dítěte ze školky. (14.07.2013)

Jestli se něco povedlo, tak zmrzačení veškerých diváckých očekávání. Svěžest, lehkost nebo přirozená žhavost jsou smeteny pryč vychtěným a zoufale repetitivním zabíráním všeho, co tančí, natřásá se nebo se vůbec jakkoli netradičně hýbe. Ta pravá rána pod pás je ale scénář, který psal třináctiletý chlapec, co se doma o prázdninách zoufale nudí a ve své bujné fantazii právě utváří story o tom, co asi v tu samou dobu dělá ta partička nedostižných holek ze střední za rohem. A asi nikoho nepřekvapí, že tím pádem nefungují postavy, dialogy, příběh ani nic. Snad jen pár fajn songů, co by za jiných okolností přivodily letní náladu a Martinezův hypnotický soundtrack, který ovšem v tomhle maglajzu běží téměř naprázdno. (19.07.2013)