Objatie hada

...Ako svoj v poradí 100. FILM v kalendárnom roku 2018, som zvolil nie zrovna najšťastnejšie v podobe čiernobieleho, amazonského snímku, ktorý ma bohvieako neinteresoval, aj keď vždy oceňujem, že sa tvorcovia v 21. storočí rozhodnú pre takýto, dnes už trochu atypický formát, pričom i o pol-noci nájdem taktiež pár takýchto skvostov, ktorým sa hodí práve tento vizuálny štýl, čo má navodzovať sugestívnu atmosféru. Ja by som skôr povedal, že mu to uškodilo, ako prospelo ?! Film sa snaží udržať si estetickú stránku, keď pozorujem vskutku nehostinné prostredie, v ktorom by sa takmer každý jedinec zbláznil, no mám zdania, že podujať sa na „astronomické” 2 HODINY sledovania tohto tzv. filmového diela Cira Guerru je asi rovnaké šialenstvo, ako ísť do pralesa s mačetou, s ktorou by som si vysekal cestičku. Nevravím, že je snímok zlý, len je extrémne nudný, keď som sa nudil, ako pes v malom, uzavretom priestore. Neodporúčam jeho sledovanie, ktoré by možno vo farbe bolo o čosi viac znesiteľnejšie... ! (02.06.2018)

Pomalé, rozvláčné, táhnoucí se…doplňte si další synonyma. Na Objetí hada opravdu není jednoduché se dívat, zůstat u něho a zbaběle neutéct. A kupodivu ne snad proto, že by to nebyl zajímavý film, to prr, ať už řečenými myšlenkami či tím, co ukazuje, má divákovi co nabídnout. Ale to hypnotické, až uspávající tempo je místy vskutku vražedné a „krapet“ sráží i výše zmíněné klady (s kterými je nasnadě pochválit také solidní řemeslnou stránku). Velkorysá stopáž tomu rozhodně nepřidává a totéž se dá říct i o užití černobílého obrazu (větší autenticita, avšak za jakou cenu). Snímek jsem tak s menšími obtížemi dodíval, ale oči se mi nebezpečně klížily hned několikrát. A to jsem netušil, že si pro mě tvůrci připravili ještě závěrečný bonbónek v podobě halucinogenního konce (to už to zřejmě nevydržel ani samotný natáčecí štáb). Symboličtí motýlci mě pak už vskutku moc nevytrhli. S typově podobnými filmy zpravidla nemívám větší problém, ale tentokrát to zkrátka úplně neklaplo a víc jak slabší 3* opravdu dát nehodlám. Meditativní film, místy ovšem až moc. (21.07.2016)

Byť jsem křesťan, snímek mne zaujal. Ano, jak i jiní již psali, je to snímek plný obžaloby civilizace, která zničila pralesní indiány. A křesťanství je tam speciálně vypíchnuté. Neznám skutečný příběh obou etnografů, nevím, co si tak přidali filmaři, ale pokud by křesťanství bylo takové, jak je zobrazeno ve filmu, tak bych já sám musel říci: "Fuj, tohle ani za nic!" Díky Bohu, film ukazuje bizardnosti a nikoli křesťanství... <>< <>< <>< Je jedna zajímavá knížka podle skutečné události, která popisuje, že křesťanství a zachování tradičního způsobu života pralesních indiánů je slučitelné - Bručko. (07.03.2021)

Najsilnejší spirituálny filmový zážitok za dlhú dobu. Táto amazonská road-movie hovorí o objaviteľoch, tradíciach, kmeňoch, strete dvoch kultúru( pohanskej a kresťanskej/ bielej a indiánskej, mierumilovnej a násilnej). Príbeh sleduje dvoch cestovateľoch v dvoch rôznych časových obdobiach hľadajúcich vzácnu kvetinu. Stretávanie šamanistických praktík, meditácií, zbavenia sa bremien zo sveta tam vonku, príbehy o odvahe a sile pralesa, kanibalistický kresťania a nádherná atmosféra pralesa, hôr a rieky. Ciro Guerra natočil vizuálne a myšlienkovo pútavý film od ktorého som nedokázal odtrhnúť oči. Za týmto všetkým sú pravdivé príbehy. A aj napriek svojim ťaživým a nepríjemným miestam, zostáva pocit spirituálneho pohladenia. (24.03.2018)

Prolinajici se cesty dvou bilych vedcu a jednoho samana do nitra pralesa jsou postavene ze zaznamu skutecnych cestovatelu a rekonstruovany do jakesi polohalucinogenni iniciacni vize, ve ktere se na brezich veletoku vynoruji davno zanikle kultury i silene vize stretu puvodni civilizace s tou kolonizacni. Za vrchol v tomto ohledu povazuji obe setkani s misionarskou stanici. A cernobila vizualita to co jsem popsal jen akcentuje. (18.07.2015)