Nočné pohyby

Kelly Reichardt sleduju už od Wendy a Lucy (2008) a i když mě žádný z jejích filmů dosud nijak nenadchnul, nemůžu jí upřít punc pozoruhodné talentované tvůrkyně, která rozhodně patří na festivaly typu Cannes a Benátky. Režijní styl založený na pomalém tempu a oddramatizovaném vyprávění, v němž nám příliš nedovolí dostat se blíž k postavám, její filmy rozhodně nečiní prvoplánově divácky atraktivními. Podobné je to i u jejího zatím posledního snímku o ekologických teroristech, který sice láká na herecké hvězdy Dakotu Fanning, Jesseho Eisenberga a Petera Sarsgaarda, ale leckterého mainstreamového konzumenta určitě zklame. Všechny složky filmu se totiž nesou v duchu minimalismu a od diváka si žádají silnou dávku trpělivosti (proto se na AFF ozývalo tolik únavných vzdechů z publika). Niterný herecký projev Eisenberga a Fanning asi nikdy nebyl působivější než tady. (30.06.2014)

Ač mne Reichardtová svou režií (opět) neuchvátila a stopáž je velmi neuvážená, hlavně v úvodní hodince, kde hned několik záběrů trvá o několik desítek vteřin déle než by bylo vhodné. Tak pro tentokrát jsem schopen nudné pasáže odpustit. Night Moves stojí na hereckém minimalismu (Dakota!...Jesse!!!), výborně zvolené hudbě a perfektní plíživé atmosféře, které se nepříjemně zahryzává pod kůži. Neočekávejte thriller, budete zklamáni, ale pokud si vystačíte s hutným psychologickým dramatem, které se v posledních třiceti minutách změní v psychický teror, budete nadšeni. Paranoia a výčitky svědomí už dlouho nebyly takto sugestivně a skvěle zahrané. Eisenberg v mém žebříčku mladých herců stále stoupá. Dakota standartně silná. (17.09.2014)

Nemám většinou problém s pomalu ubíhajícím tempem filmu, zde to bylo místy, ale až příliš markantní. Samotný námět je velmi zajímavý a vzhledem k tomu, že jsem na film šel "naslepo," chvilku jsem potřeboval, než mi došlo, o co ve filmu vlastně půjde. Samotné přípravy na akt terorismu a jeho vykonání mě bavily, zde pomalé tempo vyprávění dodávalo napětí. Poté se rozehrála psychologická hra, která na mě patrně nefungovala tak, jak by si režisér představoval. Trochu jsem se ztratil v motivacích postav a celkově pro mě film začal být méně zajímavým :-) (11.10.2014)

Kelly Reichardt je excelentní režisérkou i v tomto případě, byť film trpí určitou šablonovitostí; především v oblastech "zločinu a trestu" a radikalizace "ekologických aktivistů". V úvodu se promítá ekologická agitačka pro soustředění většího množství menších kontrakulturních činů do jednoho velkého cíle. Akce, kterou naše trojka připravuje však vypadá, jako by už byla naplánovaná už dlouho předtím. K.R. rozdělila svůj snímek do dvou polovin: v první zobrazuje pouze akci a s ní spojené technické problémy, ve druhé potíže s internalizací výsledku ve svědomí aktivistů. Zajímavé by bylo posoudit mez, která byla - alespoň u dvou z nich - překročena. Kdyby nikdo nebyl zabit, bylo by všechno v pořádku? Kdy je nezbytné přenést osobní protest na společenskou úroveň? Proč nestačí alternativně pěstovat zeleninu, které se zde neobyčejně daří, ale je třeba činu, který systému poslouží pro další utažení šroubu? To všechno jsou "noční pohyby", které se ozřejmí až za dne. (06.01.2022)

Na nečitelnost postav jsem si až do konce nezvykl a utahané zdlouhavé scény mě silně uspávaly. Důraz na psychologii je viditelný, tíha viny v závěru byla dost nepříjemná (herecky velice slušné!), ale chladná a odměřená forma, jakou je tenhle film natočen, mi nesedla. Rozhodně bych to o třetinu zkrátil, takhle jsem se až moc často dost výrazně nudil. (15.09.2014)