Eva tropí hlouposti

Martin Frič byl geniální režisér. V době, kdy se točily slátaniny typu kterak chudá služtička ke štěstí přišla, neb potkala bohatého muže, an se do ní vroucně zamiloval, dokázal natočit komedii, která baví i prapravnuky jeho současníků. Natočit s lehkosti a elegancí film podle senzačního námětu není zase tak jednoduché. Ale Frič to zvládl zcela bravurně. A k jeho mistrné režie se přidaly herecké výkony, za které by se daní umělci nemuseli rozhodně stydět ještě ani dnes. A nemíním tím jen výkony ústřední dvojice Gollová a Nový, ale pominu-li jako obvykle toporně deklamujícího Raula Schránila, všichni předvedli nadstandardní výkon. Dokonce i ten otřesný Schránil zde byl neporovnatelně lepší, než v jiných úlohách. A to, co předvedl Josef Gruss v roli Zdenka, by si zasloužilo speciální cenu. (21.05.2011)

Upraveno v červnu 2020. Film Eva tropí hlouposti je burleskou nezbedného rozpoložení. Martin Frič obohatil nenáročnou předlohu Fan Vavřincové vitalitou a nakažlivou radostí ze života, s ní se obyčejný život stává hrou v nikdy neustávajícím pohybu i ve skutcích a pocitech ironické a parodické nadsázky. Dychtivost hltá krásy života, melodramatická potřeba trhu je obarvena mámivou vůní tajemství, úskoků a zločinů. Ztřeštěnost se naštěstí nevzdává ani tváří tvář propukající panice, vždyť výsledkem střetu hříchu a pokání je vzájemná harmonie a náruče lásky. Hlavním prameništěm ztřeštěnosti burlesky je Eva Norová alias Eva Norbertová (pozoruhodná Nataša Gollová), energický živočich ženských půvabů. Život se nasává bez starostí i bez zbytečně malicherných zábran, impulsem je radost, ziskem se stává poznání lásky a naplnění. Hlavním mužským prameništěm je Michal Nor alias hrabě Johny Camel (velmi zajímavý Oldřich Nový), Evin starší bratr, úspěšný i na zahraničním trhu práce. Obratně využívá nabídnutou příležitost k prohloubení romantického okouzlení. Gentlemanství se nakazilo všeobecnou náladou rozvernosti. Důležitou postavou zlehčených melodramatických funkcí je Eliška Záhorská (zajímavá Jiřina Sedláčková), atraktivní dcera sousedů tetičky sourozenců Norových. Její úporná snaha o vymanění se z matčiných sobeckých představ budoucnosti přináší vzájemné okouzlení a nestandardní proces namlouvání. K výrazným postavám patří též dr.Jiří Novotný alias Jiří Kučera (příjemný Raoul Schránil), tajemník Eliščina otce - továrníka. Pracovní povinnost je snahou o dosažení čistě soukromé satisfakce za předchozí příkoří. Z dalších rolí: laskavá, moudrá a zdá se, že na vše připravená Pavlína Norová alias teta sourozenců Pa (Zdeňka Baldová), Eliščin neustále odmítaný a nešťastný nápadník Zdeněk Kolář (Josef Gruss), dobrotivý Eliščin otec, vášnivý zahradník a tichý továrník Tomáš Záhorský (Gustav Hilmar), jeho panovačná a hamižná manželka Emilie (Marta Májová), tetina odmlouvavá služka Klotylda (Ella Nollová), či pravidelným čtením detektivních románů načichlý sluha u Záhorských Jan (Bolek Prchal). Eva tropí hlouposti není první filmovou ztřeštěností Martina Friče, ale patří k těm bezprostředně účinnějším. Film je plný radosti, energie a parodujících tendencí melodramatického sténání. (27.09.2009)

Veseloherní filmová tvorba je nejčastěji rozvíjeným žánrem napříč všemi světovými kinematografiemi. Nejinak tomu bylo u nás, kde komedie patřily k nejnavštěvovanějšímu a privilegovanému žánru. Ovšem kvantita nezaručuje kvalitu, spíše naopak. A tak vznikaly většinou nenáročné filmy, které se snažily bavit diváky jednoduchými a osvědčenými prostředky. Zcela jiné pojetí komediálního typu zaujímal režisér Martin Frič, jehož snímky si pokaždé dokázaly udržet vysokou kultivovanost a netradiční pointaci děje. Když v druhé polovině roku 1939 hledal podklad pro svůj další film, padl mu do oka humoristický román tehdy sedmnáctileté autorky Fan Vavřincové. Vzájemné sympatie začínající spisovatelky a zkušeného rutinéra se nakonec protly do jednoho z nejlepších filmů domácí tvorby. Druhým experimentem bylo obsazení hlavní ženské role. Frič musel velmi pečlivě hledat představitelku, v níž by se spojoval dívčí půvab a inteligence jako záruka uličnické ztřeštěnosti a grácie dívčího mládí. To vše, spolu s citem pro pointování vtipu a se smyslem pro nadsázku, která komiku zvýrazňuje a nikoliv shazuje, se spojilo ve výkonu Nataši Gollové. Volba Martina Friče byla naprosto oprávněná, i když ne snadná a samozřejmá. Alespoň zdánlivě. Vždyť Gollová byla do té doby známá spíše jako představitelka sentimentálních něžných hrdinek. Její proměna v bláznivou a spontánní Evu jen potvrdila, že český film našel v Gollové velkou komediální umělkyni, jak to ostatně záhy prokázala v řadě dalších komedií. A je správné jmenovat i její herecké partnery, především nezvykle uvolněného Oldřicha Nového, vynikající Baldovou, Májovou, rozkošného Grusse, Schránila i znamenitou hudební složku reprezentovanou moderními swingovými melodiemi Kamila Běhounka a Jiřího Traxlera. Ha-halo, Eliško, já sem se vás chtěl na něco hrozně důležitého zeptat. Tady jsou totiž dvě možnosti, tedy buďto, že se vás zeptám anebo že budu mlčet. A proto sem se rozhodl, že se vás zeptám jako obyčejně, jestli byste si mě nechtěla vzít. Eliško, vemte si mě! (04.10.2008)

Komedie, která se líbí již několika generacím. Hlavní protagonistka tohoto filmu Nataša GOLLOVÁ byla "zaškatulkována" do veseloher a tak to i zůstalo, pokud jí byla dána příležitost u filmu. Po válce jí byl vyčítán milostný poměr, který měla se zdejším rodákem. Byl to celkem vlivný muž,ale byl německé národnosti. Dost se našlo takových kolegů, kterým sice za války pomohl, ale po válce na to zapoměli a ještě se k Nataše obrátili zády. Paní Nataša to těžce nesla a pomalu propadala alkoholismu. Ztráta přátel, ztráta profese, samota a zoufalství v kombinací s alkoholem se na ní tvrdě podepsalo. K filmu bych chtěla říci pouze tohle: dívejte se, smějte se, oddychněte si od věčných akčních filmů, kde se děj zapomene do 14 dnů, protože je jeden jako druhý. Ale na tento film nezapomenete nikdy. Berte v úvahu, že to byly začátky československého filmu, který se stále vyvíjel. (27.09.2007)

Myslel som, že komédie pre pamätníkov sa vyznačujú najmä kvalitným scenárom, z ktorého plynie aj inteligentný humor. A že primitívne vtipy, pozostávajúce z toho, ako niekto päťkrát za minútu padne, začali byť populárne až keď sa táto éra vyčerpala, prípadne ešte pred ňou, v groteskách. No evidentne sú aj výnimky. Pre mňa veľké rozčarovanie a zároveň prekvapenie, ako tento film môže zaujímať miesto v tristovke najlepších. Tretiu hviezdu dávam len za tetičku, ktorá bola tak krásne nad vecou a zmierená s tým, že väčšina ostatných postáv sú úplní idioti. (30.12.2014)