Stalingrad

Proč tam bylo všechno zpomalené, proboha? To lidi neví, že když se zpomalovaček užívá nadmíru, že to jaksi ztrácí na atraktivitě a začne to být časem otravné? OK, 300 jich sice mělo požehnaně, jenže to bylo podle comicsu a navíc to bylo cool. Ale cpát rádoby coolovost do druhé světové, je pěst na oko. Úplně to tím ztratilo na přirozenosti a syrovosti. (15.06.2017)

Když jablko padalo z toho vysokého stromu, nabralo takovou razanci, až se přes višňový sad dokutálelo pod šárkou zasaženou švestku. Tam, kde papá dokázal za stejnou nominální hodnotu a s bandou komsomolců v zádech dokonale zfilmovat Tolstého grafomanskou ságu, kterou se dodnes straší líní čtenáři po celém světě, vyprodukoval junior s deseti přeplacenými primadonami tunu škaredého, digitálního bordelu, u něhož si místy připadáte, jako byste smažili Důma na čtyřiosmšestce. Žádný Stalingrad se nekoná! Jen zasraná, mexická telenovela, ve které se partička hrdinů Sovětského svazu zavře se svýma píchačkama v polorozbořeném baráku a vzdorují. Spíše patosu a kýči, než Němcům. Láska tam kvete jako meziprstní plíseň, patriotistické a hrdinsky motivační diskuze neberou konce, a když už se vystřelí, tak jedině tříštivou střelou za roh, buzérem o tank!! Jen jsem čekal, kdy se objeví Baba Jaga a otočí ten barák k Wehrmachtu zády. Tak s tímhle jdi do prdele, Fjodore! (26.12.2013)

Filmů založených na silném ruském patosu už jsem pár viděl a mám je docela rád. Minimálně se u nich pobavíte. Tenhle má však něco, co ostatním zcela chybělo - naprosto šílené digitální zpracování. Dost dlouho mi trvalo si na to zvyknout, protože jsem podobných filmů až tolik neviděl. Když se mi zvyknout podařilo, tak do hry vstoupila žena a z válečného filmu se stala jakási podivná telenovela. Podobná láska, až postel zapraskala se zrodila i na druhé straně, když se německý kapitán zamiloval do neuvěřitelně odporné Rusky, či co to bylo za potvoru. Následuje dvouhodinové obléhání domu, který obývá pět lidí. Dále mi ve snímku dost vadilo, že německy mluvící lidé byli v reálném čase překládány do ruštiny absolutně monotónním hlasem vypravěče. Naopak mě potěšilo vystřelení tříštivé střely o tank za roh. Ruští hrdinové byli sympaťáci, takže můj celkový dojem z filmu dost pozvedli. Celkově se jedná o dost zvláštní film. Je odvyprávěn a podán metodami, které byly k vidění spíše dříve, avšak je natočen s obrovskou digitalizací snad všeho, což je možné vidět zejména v seriálech, které jsou razantně omezeny rozpočtem. Dost mi film připomínal seriál Spartakus, ačkoli film není ani vzdáleně tak debilní. Film jsem vidět ani nechtěl, neboť jsem hledal tu tolik opěvovanou verzi z roku 1993. Nakonec však nejsem rozhodně zklamán. Pěknější 3*. (11.03.2014)

Zabudnite na sovietske podanie, zabudnite na nemecké podanie, či skvelé americko-britské, toto je niečo úplne iné. Nečakajte ani učebnicový priebeh, toto je umelecké dielo v digitálnom prevedení, ktoré má však aj od hry Call of Duty trocha ďalej, je to proste niečo nové, na podobný film si nespomínam. Škoda, že napriek tým životopisným vsuvkám, si ma takmer žiadna postava veľmi nezískala. Kretschmann spolu s Fyodorovom k tomu mali najbližšie, no v pamäti mi skôr asi zostanú tie kamerové zábery. Nevidel som to v 3D, no napriek spomalovaniu, tam tej akcie dosť chýbalo a pátosu tam kvôli hudbe bolo ozaj dosť, tiež tie konverzácie z toho vyrábali priam ľúbostný film, no ani z toho veľa nebolo, dokonca ani ruské megalomanstvo nadosahuje napríklad taký Pearl Harbor ani zďaleka. Proste akoby sa niečo načalo, no po akejsi prvej pätine zaseklo, aj keď dokonca ani úvod a záver ma nejak neoslovili a to mne vôbec nevadia nejaké hrdinské, poučné, vlastenecké, no svojim spôsobom ľudské motívy. Technicky to vyzerá byť zvládnuté, no obsahovo je to dosť prázdne, navyše zabitie niekoho s tým, že iný spôsob nepoznám a nedospetie k iným pohľadom, či nadhľadom nad veci, tak to je trocha smutné. Dokonca som si dlhú dobu pripadal, ako keby sa to dialo ku koncu leta, ten požiar tam trval príliš dlho a bol veľmi výrazný a tú akúsi zimu som si veľmi neuvedomoval, ale neviem, nebol som tam vtedy, iba mi to prišlo príliš digitálne, nereálne, tú atmosféru každého pocitu pri stláčaní spúšte na zbrani so studenými rukami, tú brutalitu, bolesť, to proste tam nebolo podľa mňa a myslím, že Bondarčuk sklamal, najmä nové generácie si z toho nemusia nič zobrať, napriek tej prehnanosti. Čakal som niečo na štýl vystupňovaného a viac zreálneného Pianistu, čakal som jatky, neustále útoky, proste priblíženie skutočných udalostí, no toto je len priemerné dielo pre moderného nenáročného diváka, z môjho pohľadu. (01.03.2014)

Snaží sa to vyzerať epicky, ale celé sa to vlastne odohráva v dvoch barákoch na jednom námestí. Chce to byť moderné, ale je to typicky putinovská post-socialistická propagandistická sračka. Chce to byť scenáristicky prepracované, ale je to vo vykreslení postáv, vzťahov a emócií dokonale nefunkčné. Gýč, pátos a nemotorné napodobňovanie amerických vzorov - typická vzorka súčasnej ruskej kinematografie. (10.07.2017)