Krv mojej krvi

Zo začiatku som mala trochu problém sa v tom zbesilom kotkodákaní a mätúcich vzťahoch vyznať. Špeciálne, keď sa paralelne odohrávali dva dialógy, kedy bolo treba pohotovo a duchaplne odhadovať, ktorý titulok patrí ku ktorej postave. Najviac ma zaujala linka s tetou Ivete, ktorá vyústila do naozaj intenzívneho finále. Cláudia išla po stopách telenovely, tam som až taká nadšená nebola. Trochu som s hodnotením váhala, niektoré pasáže boli vyložene zdĺhavé a zbytočné. Pozerám, že direktorov cut má 185 minút, to už by bolo nad moje sily. (16.09.2019)

K uzoufání nudný pokus o sociální drama, který staví rovnou na dvou příběhových linkách - telenovelově sterilní romanci a gangsterské variaci pro socky - které na sebe nemají žádný vliv a jen uměle prodlužují tuhle přehlídku ničeho, přičemž v dokonale statickém a mrtvolném podání a s vizuálem napovídajícím zlatou éru VHSek. Sofistikovaný intelechtuál může namítnout, že šlo o tvůrčí záměr. Já si dovolím namítnout, že takový tvůrčí záměr stojí za pitchu a estetičtější a zábavnější by byla i procházka po Cejlu. A pochybuju, že se jednalo o úlitbu rozpočtu, vzhledem k tomu, že jde o etablovaného prominentního tvůrce (kterému bych ovšem nesvěřil ani svatbu Jiřího Káry, která je vizuálně velmi podobná). A tak se k nám z Lisabonu dobelhala tahle nicotná pruda, která vám vylíčí, že socky, co mají problémy, mají problémy. Opravdu fascinující a bohatý námět, který trvá kouzelných 133 minut, aniž by cestou servíroval jakékoliv vrcholy. A přestože se na konci divák dočká katarze, je to jen ledabylé šlápnutí do hovna, které se line celou stopáží. Kdokoliv se dožije konce, dozajista propadne myšlence, že o sto minut míň by bylo moc. Trochu inspirace od svižné španělské produkce by rozhodně neuškodilo. (23.07.2020)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 25 - Portugalsko. Z mnoha stran jsem slyšel, že portugalský film za moc nestojí, a že jediný režisér, který se na mezinárodní úrovni zviditelnil, byl nedávno zesnulý Oliveira. Asi je pravda, že sousední Španělsko udělalo ve filmu větší díru do světa, ale po shlédnutí tohoto filmu bych Portugalce nezatracoval a nepodceňoval. Není to asi zrovna snímek pro většinové publikum, avšak pokud divák přistoupí na pravidla hry pana režiséra, dostane se mu kvalitní psychologické drama o jedné lisabonské rodině, jež se vyznačuje dlouhými záběry a zdánlivým pomalým tempem, přitom silné emoce bobntají a hrozí velké neštěstí. (25.04.2015)

Oproti hrdinům třeba v Kostech si žije ústřední rodina skoro nad poměry, ale problémů má také více než dost. Jako sociální sonda film funguje velmi dobře, má sice pár slabších míst (doktor), avšak vynahrazují to silné pasáže, přičemž kupříkladu „splácení dluhů“ bylo dost tvrdé. Slabší 4* jsou tak akorát. (04.08.2013)

Režisér z Porta nám ukazuje, aké na hovno to vie bývať v Lisabone. To tak trochu smrdí zaujatosťou. Ale odhliadnuc od toho, čo tu vlastne vidíme? Nejakú rodinku na okraji hlavného mesta v polorozpadnutom dome, ako večeria, kto má chuť, dá si nejaké drogy, zasúloží si a tak sa to opakuje, ale aby to nebolo príliš krátke, dej máme vyplnený nekonečnými dialógmi, z ktorých je polovica hluchou vatou a čo je najhoršie, niekedy prebiehajú dva dialógy naraz.... Na druhej strane sú tu ukázané aj "pozitívne" veci, napríklad ako krásne sú Portugalci obohatení o koloniálne dedičstvo, že väčšina z nich žije z ruky do úst a že v noci tam nie je až tak výhodné vychádzať von. Takže ako umelecký pokus na odradenie turistov tento film môže celkom dobre fungovať. Záver bol poznačený už prílišnou vulgárnosťou, ale aj spravodlivosťou. (19.06.2020)